Trest pro dvaasedmdesátiletého Lonnieho Coffmana je jedním z nejtvrdších, jaké dosud padly v souvislosti s násilnostmi ze 6. ledna 2021, informovala agentura Reuters.
Komise to uvedla v žádosti o zpřístupnění materiálů advokáta Johna Eastmana. Ten tvrdil, že někdejší viceprezident Mike Pence mohl zabránit prohlášením Joe Bidena novým americkým prezidentem.
Trump a spoluobžalovaní žaloby odmítli. Podle nich výroky pronesené před útokem ze 6. ledna byly politickým projevem chráněným prvním dodatkem americké ústavy.
Sněmovní výbor získá soubor dokumentů z Národního archivu USA, mezi kterými jsou i údaje o prezidentových návštěvách v den útoku na Kapitol. Bývalý prezident Donald Trump se je snažil utajit.
Dokumenty obsahují prezidentovy diáře, seznamy návštěv, předběžné verze projevů a ručně psané poznámky „o událostech ze 6. ledna“ ze spisů bývalého prezidentova poradce Marka Meadowse.
6. leden je výročím přepadení sídla amerického Kongresu příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Čtyři z nich při tom zemřeli, později také jeden policista, čtyři jeho kolegové si vzali život.
Před rokem dav složený z členů extremistických skupin i běžných příznivců tehdejšího prezidenta Trumpa násilně vnikl do sídla Kongresu, kde zákonodárci schvalovali výsledek prezidentských voleb.
„Drtivá většina lidí z ministerstva obrany slouží vlasti důstojně a bezúhonně,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Podle něj jen velmi malá skupina vojáků porušuje svou přísahu.
Jeho advokát George Terwilliger v dopise napsal, že kongresový výbor „nemá v úmyslu respektovat právo dotyčného zachovat určité informace v tajnosti, což svědeckou výpověď znemožňuje“.
„Potřebujeme vědět, jakou roli hráli bývalý prezident a jeho asistenti ve snahách o zastavení sčítání volebních hlasů a zda byli v kontaktu s někým mimo Bílý dům,“ sdělil předseda zvláštního výboru.
„Žijeme ve světě, kde je Tálibán hojně zastoupen na twitteru, vašeho milovaného prezidenta tam ale umlčeli,“ uvedl Trump s tím, že takový stav je pro něj nepřijatelný.
Trumpovi právníci označili žádost kongresové komise o vydání dokumentů za trapnou a protiústavní. Americké zákony podle nich neumožňují tak otřesné jednání vůči bývalému prezidentovi a jeho poradcům.
Mezi osobami, které si výbor předvolal, jsou lidé spojení s protrumpovskou organizací Women for America First (Ženy pro Ameriku na prvním místě), jež shromáždění zorganizovala.
Pro svou extravagantní vizáž se stal jednou z hlavních tváří skupiny demonstrujících stoupenců konspirace QAnon. Celkem bylo zatčeno 600 lidí, kteří se zůčastnili nepokojů v Kapitolu.
Američtí zákonodárci Facebooku nařídili, aby jim předal značnou část interních dokumentů a údajů spojených s nepokoji, včetně podrobností o tom, jak se rozšířily dezinformace o prezidentských volbách.
Z informací, které se zatím objevily na veřejnosti buď kvůli vyšetřování v Kongresu, nebo z knih investigativních novinářů, vyplývá, že se Trump mohl pokoušet o jakýsi protiústavní puč.
Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.
Stoupenci QAnon jsou přesvědčeni, že bývalý americký prezident Donald Trump vede tajný boj proti mocenskému spiknutí zvrácených elit ve Washingtonu a chystá se v určitý moment znovu chopit moci.
Podle obvinění plánovali přivézt do Washingtonu zbraně a vzít útokem budovu Kongresu. Datum 6. ledna si vybrali, jelikož Trump své stoupence vyzval na tento den k demonstracím v hlavním městě.
Až dosud se hovořilo o pěti obětech násilností - čtyřech demonstrujících a jednom policistovi. Zpráva však odhalila, že další dva policisté následně spáchali sebevraždu.
James Blassingame a Sidney Hemby žalobu podali v úterý. Podle nich Trump „záměrně vyvolal, podnítil, řídil a napomáhal“ k tomu, aby dav napadl budovu a pracovníky uvnitř.
„Domnívám se, že fakta podporují tato obvinění,“ řekl federální prokurátor washingtonského okrsku Michael Sherwin. „Myslím, že jak budeme pokračovat, budou to podporovat další skutečnosti,“ dodal.
Jen 33 z 257 stíhaných, jejichž složky vědci zkoumali, pocházelo z prostředí krajně pravicových ozbrojených skupin, jakými jsou například Proud Boys či Oathkeepers.