Ruský vpád na Ukrajinu rozproudil debaty o obranyschopnosti. Jedním z velkých témat je vojna, která ve většině zemí Evropské unie není povinná. Kde v této diskuzi stojí ženy?
Mladík se rozhodl přibrat, když se dozvěděl, že se musí armádě znovu přijít ukázat. Údajně tedy výrazně změnil svoje stravovací návyky – zdvojnásobil porce jídla a skončil ve fyzicky náročné práci.
Dezinformaci opakovaně vyvracela polská média. Tamní ministerstvo obrany totiž v dubnu 2024 zákon o povinné vojenské službě skutečně upravilo. Nic o jejím obnovení ale do zákona nepřibylo.
Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně a za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Finská armáda testuje nové uniformy, které poprvé v historii zahrnují i spodní prádlo pro ženy. Podle odborů ale právě spodní prádlo není příliš povedené.
Litevci losují, Dánové si vybírají a Řekové musí. Řeč je o povinné vojenské službě v Evropské unii. Jak to mají další státy EU? Podívejte se na přehled, který sestavil iROZHLAS.cz.
Podle politického geografa Jana Kofroně Česko vstupem do NATO získalo nejsilnější možné bezpečnostní záruky, řekl to v pořadu Českého rozhlasu Plus Chyba systému.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil přezkoumat všechna osvědčení o zdravotní nezpůsobilosti k vojenské službě. Reagoval tak na skandál kolem prodeje falešných lékařských osvědčení.
Poslanec Milan Brázdil (ANO) připomíná připravenost Izraelců, kde je vojenská služba povinná pro všechny včetně žen. „Ti jsou na službu hrdí a věřím, že by narostl dobrý vztah k naší vlasti,“ tvrdí.
„Je to naše odpověď na bezpečnostní situaci v regionu. Ze zkušeností Ukrajiny vidíme, že bez morálně stabilní a připravené společnosti není možné agresorovi čelit,“ říká lotyšská ministryně obrany.
„Za službu jsem zažil několik pokusů o sebevraždu i sebevraždu dokonanou, kdy se voják zastřelil na stráži, protože nebyl schopen míru potupy a ponížení dál zvládat,“ vzpomíná básník Petr Hruška.
Každý druhý Čech je podle průzkumu pro zavedení povinné vojenské služby, píše Mf Dnes. A některé prodejny zbraní hlásí podle Hospodářských novin vyprodáno. Více si přečtěte ve výběru z médií.
Švédská vláda se po letech vrací ke všeobecné branné povinnosti. Příští rok na vojnu nastoupí 4000 mužů i žen, a to těch narozených po roce 1999. Švédsko není členem NATO a kvůli nejisté bezpečnostní situaci v prostoru Baltského moře zvyšuje počty jednotek. Dobrovolníků je ale podle ministra obrany Petera Hultqvista málo.
Zacházet se zbraní, zorientovat se v neznámém terénu nebo ošetřit zraněné se budou učit Češi, kteří se dobrovolně přihlásí na vojnu. První šestitýdenní cvičení pro dobrovolníky ve Vyškově armáda plánuje spustit už v říjnu.
První dobrovolníci nastoupili na Slovensku na několikaměsíční vojnu. Armáda poprvé zkouší projekt takzvané dobrovolné vojenské služby. Čekala ale mnohem větší zájem veřejnosti. Nastoupilo totiž jen 37 osob, z toho 13 žen. Většina ze zhruba 130 přihlášených neprošla zdravotní kontrolou nebo psychotesty.
Rudolf Oprendek, který byl za minulého režimu nespravedlivě uvězněn za to, že neabsolvoval vojenskou službu, má právo na odškodné. Justice mu už dříve přiznala 360 tisíc korun a skutečně je dostal, ale Nejvyšší soud rozhodl, že je musí vrátit. Podle jeho verdiktu je omluva dostačující. Ústavní soud dnes ale řekl, že nic vracet nemusí.
Norky budou chodit povinně na vojnu, tamní parlament už schválil příslušné zákony. Branná povinnost pro ženy začne platit od začátku příštího roku. Norská ministryně obrany tvrdí, že cílem není zvýšit počet branců, ale spíše přilákat do řad armády více schopných a motivovaných osob.
Rakušané dnes rozhodují o budoucnosti armády. Tamní vláda se nemohla domluvit, jestli zruší povinnou vojenskou službu, a tak nechala rozhodnutí na občanech v referendu. Rakousko jako jedna z posledních evropských zemí nemá profesionální armádu a podle průzkumů na tom většina veřejnosti nechce nic měnit.
Povinná vojenská služba je něco, co už drtivá většina mladých Čechů vůbec nezná. Naproti tomu v Izraeli jde o naprostou samozřejmost. I když až do dnešního dne ne pro všechny. Od roku 1948 totiž vojenskou nebo civilní službu nemuseli nastoupit ortodoxní židé. Nejvyšší izraelský soud ale tuto výjimku k dnešnímu datu zrušil.
Podmínky vykonání základní vojenské služby v Turecku se mění. Premiér Recep Erdogan totiž oznámil, že se muži budou moct ze své povinnosti vykoupit. Pokud se tak rozhodnou, zaplatí v přepočtu zhruba 300 000 korun.
Armáda hledá způsob, jak doplnit klesající stavy. Ubývá totiž vojáků v záloze. Jistým řešením by mohly být nové odvody, které by se týkaly pouze některých profesí nebo vybraných ročníků. Armáda by tak získala až několik set tisíc mužů navíc. Lidovecký senátor Jiří Čunek ale přichází s ještě radikálnějším řešením a navrhuje obnovení základní vojenské služby.