„Vyhrožuje jadernými zbraněmi a my přece nenecháme nějaké jeho trolly působit, aby to podporovali. Myslím si, že to je naprosto logické,“ říká předseda Výboru Poslanecké sněmovny pro bezpečnost.
Vláda vyzvala k tomu, aby se k šíření cílených lží a dezinformací pouze nepřihlíželo. Některá sdružení zareagovala na výzvu okamžitě. Jiná jsou zdrženlivější a do budoucna chtějí jasnější pravidla.
Mimořádný opravný prostředek využila bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová, někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek.
Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi a ovlivnila geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.
„Od počátku jsme tvrdili, že odposlechy byly zákonné a důvodné,“ poznamenal náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár. V době rozhodování o povolení odposlechů byly soudy místně příslušné.
V kauze dostali podmínečné tresty někdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jana Nečasová a bývalí zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek.
Začala platit novela zákona o Vojenském zpravodajství, která umožňuje monitorovat, co se děje v kyberprostoru, a případně útok odvrátit nebo přímo zaútočit.
„Podle mě tam jsou dva slabé momenty. Jedním je působení Hradu, druhé je působení pana vicepremiéra Hamáčka,“ říká pro iROZHLAS.cz o kauze Vrbětice senátor Láska.
Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun nepotvrdil, že by předmětem schůzky Jana Hamáčka se šéfy tajných služeb bylo potlačení informací o kauze Vrbětice za vakcínu Sputnik V.
„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem,“ řekl Hospodářským novinám Jan Beroun.
O kybernetickou obranu Česka se bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku.
Vojtěch Chaura zavinil podle spisu v září minulého roku při rychlosti 158 km/hod dopravní nehodu, kterou nepřežil zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, brigádní generál Milan Jakubů.
Podle výroční zprávy zaznamenalo Vojenského zpravodajství za loňský rok víc případů kyberšpionáže a kybernetických zločinů. Zpravodajci varují i před zneužitím dronů.
Novelu zákona o Vojenském zpravodajství schválili jednohlasně členové sněmovního výboru pro obranu. Pravomoc ke kybernetickému protiútoku zatím zákon nepovoluje žádné bezpečnostní složce.
„Abychom mohli budovat aktivní schopnosti, potřebujeme tu pasivní část kybernetické obrany. Jedná se o činnost, která musí podléhat utajení,“ popisuje Beroun, proč za kyberobranu zodpovídá jeho úřad.
Generál Procházka byl za války západním špionem, i kvůli tomu ho komunisté v padesátých letech zatkli a ve vězení strávil 13 let. Až do sametové revoluce dělal kulisáka v Národním divadle.
Nečas v rozhovoru pro server Česká justice.cz uvedl, že ho Šlachta na podzim 2010 požádal o schůzku. „Šlachta si tam řekl o pozici policejního prezidenta. Že má podporu od Víta Bárty,“ řekl Nečas.
Nejvyšší správní soud vyhověl čtvrté kasační stížnosti Jany Nečasové ve sporech o darovací daň. Tentokrát šlo o dodatečně doměřenou daň 45 360 korun z náušnic za kupní cenu 378 000 korun.
Novela zákona o vojenském zpravodajství, kterou se začíná zabývat Poslanecká sněmovna, má rozvědce umožnit jak sledování, tak i protiútoky na internetu. Kritici varují před nedostatkem kontroly.
Server iROZHLAS.cz přináší přehled sporných legislativních návrhů, které v době pandemie nemoci covid-19 vyvolaly kritiku neziskových organizací i opozice.
Informaci přinesl server Aktuálně.cz. Nečas podle policie svědčil ve prospěch své ženy Jany Nečasové, dříve Nagyové, v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.
Vojenská tajná služba Vojenské zpravodajství by se měla starat o obranu Česka v kybernetickém prostoru. Počítá s tím novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se bude v pondělí zabývat vláda.
Ovčáček případ nekomentoval. Bližší informace nechtěl poskytnout ani Úřad pro ochranu osobních údajů. NÚKIB, NCOZ a Vojenské zpravodajství odmítly sdělit, zda případ řeší.
Ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) řekl, že po posledních pracovních jednáních nastal posun mezi Vojenským zpravodajstvím a Bezpečností informační službou, která měla k zákonu připomínky.
Vojenská a civilní rozvědka poukázaly na hrozby, kterým Česko čelí. Co konkrétního obsahují výroční zprávy Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství?