Nově vznesené obvinění proti Su Ťij vychází z trestního zákoníku z koloniálních dob, který zakazuje zveřejňování informací, jež by mohly „vyvolat strach nebo znepokojení“.
Barmská armáda se chopila moci 1. února po volbách, v nichž drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii vůdkyně Su Ťij, kterou nyní pučisté drží v domácím vězení.
„Společnost začala rychle nabírat dech. Na druhé straně police a armáda, které předpokládaly snadné převzetí moci, zjišťují, že převrat tak hladký a elegantní nebude. Napětí roste na obou stranách.“
Navzdory obavám z ozbrojeného zásahu protesty odpůrců junty pokračovaly i v pondělí, podle tiskových agentur však byly méně početné než v předchozích dnech.
Barmánci demonstrují už čtvrtý den v řadě. V předchozích dnech protestovaly v Barmě desetitisíce lidí v řadě měst. Podle Reuters sílí občanská neposlušnost.
Poprvé v historii česká armáda velela mezinárodní misi. Brigádní generál František Ridzák se svým štábem sedm měsíců vedl jednotky vyslané státy Evropské unie do Mali.
Mali hraje klíčovou roli v boji Západu proti radikálnímu islámu. Souběžně s misí EU má v zemi svou misi MINUSMA i OSN. Česko plánuje vyslat vojáky také do evropské protiteroristické jednotky Takuba.
„Chtěl bych Vám v tuto chvíli oznámit (...) moje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku,“ řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech.
Topuz, který pracoval pro americký protidrogový úřad DEA na konzulátu v Istanbulu, byl původně obviněn ze špionáže a podílu na převratu, za což mu hrozilo až doživotí.
Od července 2016 bylo zatčeno přes 77 000 lidí. Dalších zhruba 150 000 státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, přišlo kvůli podezření z napojení na Gülenovo hnutí o práci.
Za Moralesovy nejzávažnější prohřešky považuji nepravosti jeho kabinetu vůči domorodým obyvatelům žijícím v rozmanitém, ale křehkém ekosystému, tedy vůči těm, v jejichž jménu vždy kandidoval.
„Náš prezident už dal pokyn ministerstvu obrany, aby připravilo oslavy v souvislosti s výročím 31. března 1964,“ řekl novinářům prezidentův mluvčí Otavio Barros.
Vojáci v prohlášení vyjádřili nespokojenost s novoročním projevem prezidenta. Podle nich v něm Bongo jen posílil pochybnosti o tom, že je schopný plnit své povinnosti jako hlava státu.
Rok od pokusu o státní převrat Turecko propustilo z práce přes 7000 dalších policistů, úředníků a učitelů. Ankara je podezřívá z kontaktů na údajného organizátora loňského pokusu o vojenský převrat.
Turci chtějí demokracii a vojenské převraty už si nikdo v zemi nepřeje. Takový vzkaz nechaly v Istanbulu desítky tisíc účastníků demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana CHP. Pozvání na náměstí Taksim ale přijaly i další strany, včetně vládnoucí AKP prezidenta Erdogana. Turecko tak zažilo v podpoře demokracie vzácný pocit jednoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes bude ve smířlivém tónu pokračovat. S předáky opozičních stran bude diskutovat sporné vládní kroky po nezdařeném vojenském převratu.
Vlivný turecký kazatel Fethullah Gülen obvinil prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že pokus o převrat zinscenoval. Podobně o událostech uvažují i mnozí další Turci. Podle vlády je ale strůjcem převratu naopak právě Gülen, který žije v exilu ve Spojených státech. Ankara chce do Washingtonu poslat oficiální žádost o jeho vydání. V Istanbulu se mezitím oslavuje zmaření vojenského puče.
Politická krize a násilnosti v Egyptě neustávají. Situace po vojenském převratu se hodně dotýká také sousedního Izraele. Už když arabské jaro před dvěma lety smetlo autoritářského prezidenta Husního Mubáraka, vnímali to Izraelci se smíšenými pocity.
Veřejný žalobce v Egyptě zmrazil majetek čtrnácti vysoce postavených členů Muslimského bratrstva. Týká se to i vůdce celého hnutí Mohammada Badího, jeho zástupce a také předsedy politického křídla Muslimského bratrstva. Je to další krok egyptské justice namířený proti straně sesazeného prezidenta Muhammada Mursího.
Vojáci v Mali provedli v zemi státní převrat. Po několika hodinách bojů s prezidentskou gardou dostali pod svou kontrolu prezidentský palác v Bamaku a zatkli několik ministrů. Ráno jejich zástupci vystoupili v televizi s prohlášením, že ukončili „nekompetentní režim“ v Bamaku.
Prezidenta středoafrického Mali svrhl vojenský puč. Podle tamního novináře Bourahimy Zonga je situace v zemi velmi nepřehledná a o vedení nového vojenského režimu se toho zatím moc neví. Vojáci podle něj obsadili budovu televize a rozhlasu i prezidentský palác.
Řecká armáda možná připravovala vojenský puč. Spekuluje o tom blog na stránce francouzského deníku Le Monde. Vláda totiž během jediného dne odvolala 4 nejvyšší velitele ozbrojených sil.
V Nigeru došlo k vojenskému převratu. Na prezidentský palác zaútočili vzbouření vojáci těžkými zbraněmi a dobyli jej, uvedly agentury s odvoláním na očité svědky.
Gruzie tvrdí, že odhalila a zlikvidovala bez použití síly pokus o vojenský převrat. Podle Tbilisi za ním údajně stojí Moskva, které to samozřejmě odmítá. Gruzínské ministerstvo vnitra přišlo s obviněním jen den před začátkem plánovaného vojenského cvičení NATO, jehož konání Rusko ostře kritizuje.
Thajský premiér Tchaksin Šinavatra, který v zemi vládl od roku 2001, byl svržen. Moci se nenásilným převratem chopila armáda. Ta umožní v zemi volby až za rok. Prohlásili to vedoucí představitelé ozbrojených sil, kteří za převratem stáli.
