Hlasovat na Slovensku přišlo téměř 52 procent voličů a je to největší účast u prezidentských voleb od roku 1999. To podle politologa poukazuje na vysokou míru motivace voličstva obou kandidátů.
Zemi čeká v rozhodujícím druhém kole nejtěsnější souboj o křeslo hlavy státu od roku 1999, píše slovenský tisk. Nadcházející bitvu Radiožurnálu v rozhovoru popsal slovenský politolog Pavol Struhár.
Česko má nového prezidenta. Bude jím generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho zvolení předcházela emocemi nabitá kampaň s řadou zvratů. Připomeňte si je společně se serverem iROZHLAS.cz.
„Pro lidi s voličským průkazem máme dva paravány a pro místní jeden na straně. Je to proto, aby místní nemuseli stát ve dlouhých frontách,“ vysvětluje předsedkyně tamní volební komise.
Příštím českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Po sečtení 100 procent okrsků je jasné, že porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.
Voliči podle Tomáše Kosteleckého příliš nemění způsoby, jak hlasují: „Z výzkumů vidíme, že lidé někdy mění strany nebo osobnosti, které volí, ale nemění tak často svoje základní hodnotové orientace.“
Češi chtějí energického prezidenta, který bude přísný na premiéra, ministry, senátory i poslance a který bude hodně viditelný, shrnuje politolog Jan Kubáček.
Vysoká volební účast bývá chápána jako výraz důvěry v demokracii a projev občanské odpovědnosti, tedy jako svátek demokracie. Poslechněte si zamyšlení komentátora Plusu Jana Vávry.
Vřesová má jednu z nejvyšších nezaměstnaností v Karlovarském kraji. Když před dvěma lety začala propouštět hnědouhelná elektrárna, zůstal tu bez práce každý pátý.
Senátní volby skončily a výsledek potvrdil nejen úspěch vládní koalice, ale také slabý voličský zájem. Kdy se opakované debaty o nevalné přitažlivosti Senátu přelijí v akci?
„Jeden, který je výrazně spjat s vládou, a druhý, který představuje opozici,“ řekla o souboji Vystrčila s Nagovou politoložka Vladimíra Dvořáková z ČVUT.
Voliči v menších obcích ocenili ekonomická témata a místní osobnosti opozičních koalic. Hnutí ANO sázka na migraci tolik nevyšla, o část voličů ze střední třídy přišlo.
Průběžné sčítání ukázalo, že nejvyšší volební účast zatím zaznamenali v Praze - 70,15 procenta. Následuje v těsném závěsu Kraj Vysočina s 68,93% účastí.
Kvalitní zdravotnictví, nezávislá justice a dostupné školství – to jsou podle Čechů stěžejní témata před volbami do sněmovny. Ukazuje to průzkum, který pro Český rozhlas zpracovala agentura Median.
O tom, kdo se dostane do krajských zastupitelstev a Senátu, by se podle náměstka ministra vnitra pro řízení legislativy Petra Mlsny mohlo rozhodnout do pěti hodin.
Lidé v karanténě a nemocní s covidem-19 měli jedinou možnost účastnit se voleb. Ačkoliv byly kapacity drive-in způsobem připaveny až na 16 000 voličů, účast v krajích se pohybovala kolem 200.
Australským vzorem se částečně inspirují KSČM při návrhu zavedení jednokolových voleb do Senátu. Tento nový způsob by měl být atraktivní zejména pro voliče.
V Česku byla účast během sobotního dopoledne nejčastěji mezi 15 a 21 procenty, v Praze pak dosahovala kolem 30 procent. Analytici předpokládají, že zřejmě nepřesáhne pětadvacet procent.
V některých krajích podle předběžných odhadů účast překročí 20 procent. Extrémem je Český Jiřetín v Krušných horách na Mostecku, kde hlasovalo 50 procent voličů.
Zásadní otázkou před druhým kolem byla volební účast, neboť při zapojení méně než 40 procent voličů by byl výsledek neplatný a hlasování by se muselo opakovat.
K urnám může přijít až 1,8 milionu registrovaných voličů, ve 13.00 zatím odvolilo pouze necelých 21 procent. Podle zákona jich musí přijít alespoň 40 procent, jinak jsou volby neplatné.
Volební účast v evropských volbách napříč členskými zeměmi v průměru klesá. Celounijní průměr ovšem dramaticky táhne dolů Slovensko a Česko. V roce 2014 u nás přišlo volit jen 18 procent lidí.