Australským vzorem se částečně inspirují KSČM při návrhu zavedení jednokolových voleb do Senátu. Tento nový způsob by měl být atraktivní zejména pro voliče.
V Česku byla účast během sobotního dopoledne nejčastěji mezi 15 a 21 procenty, v Praze pak dosahovala kolem 30 procent. Analytici předpokládají, že zřejmě nepřesáhne pětadvacet procent.
V některých krajích podle předběžných odhadů účast překročí 20 procent. Extrémem je Český Jiřetín v Krušných horách na Mostecku, kde hlasovalo 50 procent voličů.
Zásadní otázkou před druhým kolem byla volební účast, neboť při zapojení méně než 40 procent voličů by byl výsledek neplatný a hlasování by se muselo opakovat.
K urnám může přijít až 1,8 milionu registrovaných voličů, ve 13.00 zatím odvolilo pouze necelých 21 procent. Podle zákona jich musí přijít alespoň 40 procent, jinak jsou volby neplatné.
Volební účast v evropských volbách napříč členskými zeměmi v průměru klesá. Celounijní průměr ovšem dramaticky táhne dolů Slovensko a Česko. V roce 2014 u nás přišlo volit jen 18 procent lidí.
Při posledním volebním klání v roce 2014 přišlo v tuzemsku k urnám pouze 18 procent lidí. Pro letošek jsou přitom odhady ještě nižší. Proč není o evropské volby zájem?
V sedmnácti případech šlo o dodatečné volby, protože pro řádný termín loni na podzim se nenašlo dost kandidátů. Kromě toho se z rozhodnutí soudu opakovaly volby v Bořetíně a v Chlístovicích.
Zájem o senátní volby byl v letošním prvním kole největší od roku 2010. A vyšší než v roce 1996, kdy se do horní komory Parlamentu volilo poprvé. V jednom obvodě pak účast překonala všechny rekordy.
Komunální volby a první kolo senátních voleb přinesly dosti jasné a průkazné zjištění, že ani sebenákladnější a sebenápaditější předvolební kampaň zkrátka nedokáže přitáhnout voliče.
Zatímco první polistopadové volby do Federálního shromáždění v roce 1990 přilákaly rekordních, téměř 97 % voličů. V dalších letech postupně zájem lidí o volby klesal.
Bulhaři hlasují v prvním kole prezidentských voleb. Na výběr mají celkem 21 kandidátů, mezi kterými jsou poslanci, bývalí ministři, někdejší premiér, hudebníci nebo bývalí agenti Státní bezpečnosti. Podle bulharských médií mají největší šanci na úspěch současná předsedkyně parlamentu Cecka Cačevová a generál Rumen Radev.
V letošních senátních volbách byla zaznamenána historicky nejnižší účast. Voleb se zúčastnilo pouhých 15,4 % občanů. Zpravodajský web Českého rozhlasu se zeptal šéfa horní komory Milana Štěcha na to, co si o volbách myslí.
Prudká změna v účasti mezi komunálními volbami 2010 a 2014 může signalizovat několik věcí: silnou vůli po změně v obsazení radnice, rezignaci na místní politické dění, kandidaturu nové výrazné osobnosti, kupčení s hlasy... nebo také něco úplně jiného. Porovnali jsme účast ve všech okrscích, kde to bylo možné, interpretaci necháváme na vás. Jak se změnila volební účast ve vašem okolí, se můžete dozvědět z podrobné interaktivní mapy.
Skončily volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Poslední odhady mluví o tom, že volební účast byla tentokrát slabší než při posledních komunálních volbách. Víc lidí odevzdalo hlas v menších městech a obcích.
Účast v egyptských prezidentských volbách je zatím nízká. Nejhorší odhady mluví jen asi o 15 procentech voličů. Vláda proto vyhlásila na dnešek volno pro státní zaměstnance, prodloužila dnešní hlasování o hodinu a ve večerních hodinách nakonec přidala další den hlasování. Případná nízká volební účast by podle analytiků zpochybnila vývoj po loňském svržení prezidenta Muhammada Mursího. Režim, nastolený armádou, se proto snaží dostat k urnám co největší počet lidí.
Kdyby byly volby povinné, vyřešilo by to nízkou účast. Opět to naznačil prezident Miloš Zeman, tentokrát v rozhovoru pro regionální Deník. Zároveň ale dodal, že takový návrh by se mu asi stěží podařilo prosadit. Česko čekají na podzim parlamentní volby a právě v těchto dnech politické strany představují své kandidátky i programy. Myšlenku povinné volební účasti odmítají.
Třetina voličů dostane v pátek a v sobotu poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo senátních voleb je z hlediska hlasování i zpracování výsledků nejjednodušší.
Íránské úřady prodloužily páteční parlamentní volby postupně o pět hodin. Ještě do pozdního večera se na některých místech vytvářely fronty na odevzdání hlasu. Místo v 18 hodin se tak volební místnosti uzavřely až hodinu před půlnocí. První výsledky ručního sčítání hlasů by mohly být známy zítra večer.
Ústřední volební komise v Egyptě oznámila, že účast ve volbách do dolní sněmovny parlamentu dosáhla vysokých 62 procent. Definitivní výsledky ale Egypt oznámí až po dalších dvou volebních etapách. Poslední kolo hlasování skončí v polovině ledna.
Irové se dnes dočkají výsledků voleb, které změní rozložení politických sil v ostrovní zemi. Volby se odehrály ve znamení finanční krize a kolapsu trhu s nemovitostmi, který na vlastní kůži pociťuje většina Irů. To se odrazilo i v rekordní volební účasti, která se ve většině obvodů pohybovala kolem sedmdesáti procent.
