Příští neděli by měl v Česku skončit nouzový stav. Jeho další prodloužení už nebude podle šéfa ústředního krizového štábu a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nutné.
„Za policii je smysl opatření omezit mobilitu mezi postiženými okresy. Doufám, že pochopení budou mít kromě policie i občané k naší práci,“ doplnil 1. náměstek policejního prezidenta.
Opatření oznámil premiér Igor Matovič, podle kterého bude omezení trvat nejdříve od 24. října do 1. listopadu, následně však bude prodlouženo o dva týdny se změněnými podmínkami.
Pražský městský soud minulý týden zamítl žalobu proti uzavření škol. Ministr Vojtěch (za ANO) to vzápětí označil za úspěch. Předchozí rozhodnutí tak podle něj ztrácí na relevantnosti.
Podle advokáta Tomáše Sokola rozhodnutí soudu nelze bagatelizovat. Reagoval tím na vyjádření ministerstva zdravonictví, které rozhodnutí označilo jenom za právní diskuzi.
Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná.
Vláda v týdnu uvolnila některá preventivní opatření proti šíření koronaviru, otevřené jsou třeba hobby markety. Podle ministra vnitra lidé o Velikonocích trochu polevili, třeba v nošení roušek.
Sdružení the3million, které hájí zájmy 3,6 milionu občanů unie žijících ve Spojeném království, to označilo za lehkomyslnost, která otevírá cestu k diskriminaci.
Volný pohyb pracovníků mezi Británií a Evropskou unií skončí ve chvíli, kdy země opustí evropský blok. V tu dobu, tedy na jaře 2019, už podle něj bude platit nový imigrační systém.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se obává rozpadu Evropské unie, pokud sama neudělá zásadní změnu a nebude více naslouchat občanům. Jako problematickou vidí zásadu volného pohybu lidí. Kritizuje také předsedu Evropské komise Jean-Claude Junckera, který prý není ochoten navštívit členské státy a bavit se o problémech. Zaorálek to řekl Hospodářským novinám.
Zřejmě již v příštím měsíci vyhlásí britská vláda konec volného pohybu osob pro nové přistěhovalce z Evropské unie. Skončí tak volný pohyb, jak ho dnes známe. Nová pravidla přitom zatím stanovena nejsou.
Gibraltar chce v souvislosti s brexitem usilovat o zvláštní status v rámci Evropské unie. BBC to řekl gibraltarský první ministr Fabian Picardo. Tento britský region je závislý na kontaktu se Španělskem.
Britská ministryně vnitra Theresa Mayová zpochybnila právo volného pohybu lidí uvnitř Evropské unie v jeho stávající podobě. Podle ní by jeden ze základních pilířů evropské integrace měl být „svobodou pohybu za prací“. Poslední údaje ukázaly rekordní imigraci ze zemí osmadvacítky do Spojeného království.
Německá kancléřka Angela Merkelová adresovala britskému premiérovi Davidu Cameronovi dosud nejostřejší varování ohledně setrvání Británie v Evropské unii. Podle ní se ostrovní stát blíží kvůli svým radikálním požadavkům bodu, z něhož není návratu. Spor se týká volného pohybu osob, který Merkelová považuje za nedotknutelný.
Tvrdá jednání s Evropskou unií o nové podobě britského členství slíbil během projevu na konferenci Konzervativní strany premiér David Cameron. Chce v Bruselu dojednat také nová pravidla volného pohybu osob. Většina členských zemí EU je ale považuje za nedotknutelná.
Oficiálně úřady v berlínské čtvrti Neukölln registrují pět a půl tisíce lidi převážně romského původy, neoficiální odhady jsou až dvojnásobné. Lákají je vyšší výdělky i sociální dávky, někteří majitelé domů se na nich ale snaží vydělávat.
Studenti ve výměnném programu Erasmus nebo lidé pracující v cizině by mohli ušetřit čas i peníze na úřadech. Tvrdí to europoslanci, kteří by dnes měli schválit zjednodušený způsob pro vyřizování některých formalit při pobytu v zahraničí.
Británii hrozí kvůli její protiimigrační politice izolace uvnitř Evropské unie. Napsal to dnes v hlavním článku vlivný deník Financial Times. Hlavním kritikem Londýna je podle listu Německo.
Většina zemí Evropské unie včetně Česka odmítá omezení volného pohybu v rámci osmadvacítky. Zaznělo to na dnešní schůzce ministrů vnitra států unie v Bruselu. Británie tvrdí, že do ní míří mnoho lidí z chudších zemí, kteří jsou pak závislí na sociálních dávkách. Požaduje proto do budoucna ztížení možnosti stěhovat se svobodně za prací po celé EU.