Imex měl sklady pronajaté v době exploze v roce 2014. České bezpečnostní složky mají podezření, že za incidentem stáli příslušníci ruské tajné služby GRU.
Iniciativa skupiny poslanců ke zřízení komise vznikla zejména v souvislosti s několika jednáními sněmovního bezpečnostního výboru o nakládání s utajovanými zprávami na Hradě.
V tuto chvíli jsou to už dva roky, co se tajné služby a později i veřejnost dozvídaly podrobnosti o výbuchu ve Vrběticích. Jak areál vypadá po dvou letech?
Za dobu od tohoto oznámení se ale i kvůli ruském útoku na Ukrajinu vyšetřování výbuchu uzavřít nepodařilo. Místní obyvatele navíc trápí nedokončený hloubkový pyrotechnický průzkum lokality.
Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému úřadu ohledně spáchání možného přestupku.
Před pár dny vyšlo najevo, že vláda chce projednat zakázku na útočné granáty pro armádu vyráběných v areálu bývalých muničních skladů ve Vrběticích. Starosty okolních obcí ale nikdo neinformoval.
Do údajů pacientů má vidět víc lidí, to je téma Deníku N. A u Vrbětic má vzniknout továrna na ruční granáty, píše Právo. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Vláda bude muset udělat některé změny, jinak se jí rozpočet zhroutí na hlavu. Bude muset zvedat daně,“ myslí si novinář Jindřich Šídlo ze serveru Seznam Zprávy.
Dosud nebylo jasné, jakých přestupků se prezidentská kancelář dopustila. Radiožurnál nyní získal rozhodnutí Národního archivu, které je přesně popisuje.
Investigativní tým Radiožurnálu letos upozornil na podivné skartace přímo v prezidentské kanceláři. Reportéři zjistili, že zaměstnanci Hradu skartovali narychlo stovky utajovaných dokumentů.
Pražský hrad skartoval narychlo utajované zprávy loni na podzim. Mimo jiné i utajovanou zprávu k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích, za kterými podle policie stála ruská vojenská rozvědka GRU.
Kniha sleduje příběh falešných islamistických útoků na Moskvu a další ruská města, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Naplánovaná akce FSB měla za cíl dosadit Putina na post prezidenta.
„Falešně prezentovaná fotografie odpovídá akci, která proběhla 29. dubna 2021. Šlo o reakci na výroky Miloše Zemana, ohledně útoku na Vrbětice,“ potvrzuje mluvčí Milionu chvilek Hana Strašáková.
Je to osm let od chvíle, kdy při prvním výbuchu skladů ve Vrběticích na Zlínsku zemřeli dva lidé. Poté, co se potrvrdilo, že do výbuchů byli zapojení ruští agenti, stát rozhodl o odškodnění.
Bodlák nedávno odložil i podnět prezidenta, že během loňské hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici čelil pokusu o sabotáž a převzetí jeho pravomocí.
Kolem 4.00 se ozval výbuch, poté začal hořet sklad. Co se přesně stalo, je předmětem vyšetřování. „Ve skladišti byla stará munice, kterou si firmy objednaly, ale neodebraly,“ uvedl Emilijan Gebrev.
Za žalobu musí Hamáček zaplatit poplatek 100 tisíc korun státu, také má společnosti Seznam do tří dnů uhradit náklady na řízení ve výši 70 760 korun, jinak mu hrozí exekuce.
V době, kdy manželský pár podával žádost o politický azyl, ještě nefungovala stávající praxe, v rámci které se k žádostem o občanství musí vyjádřit i Policie České republiky a tři tajné služby.
„Věc byla policejním orgánem odložena, a to vzhledem k zániku trestní odpovědnosti za přípravu k zvlášť závažnému zločinu,“ uvedl mluvčí Jaroslav Ibehej.
Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním.
Bezmála 8600 obyvatel z okolí Vrbětic požádalo o odškodnění. Asi 100 žádostí ministerstvo zamítlo, většinou z důvodu, že lidé měli místo trvalého bydliště v době výbuchů jinde.
Prezidentská kancelář navrhuje v novele rozšířit výčet utajovaných informací týkajících se Kanceláře prezidenta republiky například o administrativní pomůcky k evidenci utajovaných informací.
Polčák žádal jako advokát odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání zákonného odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Žalobu vůči Kroupovi a Cirokové soudkyně zamítla, protože reportéři nejsou v dané věci jako zaměstnanci serveru tzv. pasivně legitimováni, což znamená, že nejsou nositelem hmotně-právní povinnosti.