Pokud by Rusko sáhlo k sankcím proti Česku, nebyl by to výraznější zásah do celé ekonomiky a nebyl by to problém ani pro nejpostiženější odvětví, myslí si hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Zbrojaři Gebrevovi patřila podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat také část munice, která v roce 2014 vybuchla v českém muničním skladu ve Vrběticích.
Na znamení solidarity s Českou republikou vypověděly minulý týden ruské diplomaty i Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Jejich velvyslance si na středu předvolalo ruské ministerstvo zahraničí.
„Chtěla bych vyjádřit plnou solidaritu s Českem s ohledem na nezákonné jednání Ruska. Bezpečnostní složky jsou již v kontaktu s úřady v Praze, aby spolupracovaly na vyšetřování,“ napsala ministryně.
„Přišel pozdě, neřekl nic nového. Miloš Zeman nevyužil příležitost k tomu, aby podpořil vládu, a nepožádal mezinárodní společenství o svolání mimořádného zasedání,“ říká v rozhovoru expertka na Rusko.
Senát, v němž má většinu opozice, může ústavní žalobu na prezidenta pouze navrhnout. Předložení žaloby Ústavnímu soudu musí schválit Poslanecká sněmovna ústavní většinou, tedy nejméně 120 hlasy.
Předseda vlády to řekl po schůzce s hlavou státu. Zeman ve svém nedělním projevu mluvil o dvou verzích. Tématem schůzky byla také současná pandemie koronaviru a dodávky vakcín proti této nemoci.
Česko podle mluvčího resortu Jana Pejška plní veškeré mezinárodněprávní závazky včetně Ottawské úmluvy o zákazu použití, skladování nebo výroby protipěchotních min a o jejich zničení.
Kabinet jednohlasně schválil návrh, který zdůvodnil vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale i velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Zeman o víkendu avizoval, že návrhu opět nevyhoví.
Hudebník Michael Kocáb spolu s dalšími osobnostmi kvůli prezidentově projevu k Vrběticím v otevřeném dopisu vyzvali Senát, aby inicioval podání žaloby na prezidenta pro velezradu.
„Pokud vím, tak v kauze existuje jedna vyšetřovací verze a ta je spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155,“ reagoval v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na vyjádření prezidenta Zemana.
Slováci byli první, kteří Česku vyjádřili solidaritu v krizi a vyhostili tři ruské diplomaty. Kreml hned vypověděl tři Slováky z Moskvy. Pro nového premiéra Hegera to nebylo snadné rozhodování.
Češi si svůj romantický vztah k Rusku odbyli po druhé světové válce, a jelikož okupaci a normalizaci snášeli psychicky o mnoho hůře než Slováci, k lásce k Rusku se už nemohou vrátit, tvrdí komentátor.
Rusko bude muset snížit počty svých diplomatů v Česku na úroveň stavu velvyslanectví malé evropské země. Z ambasády, která byla nejsilnější v celém regionu, nezbude kámen na kameni.
„Zahrabal jsem se týden v Lánech, abych se vyfutroval informacemi pro můj desetiminutový projev.“ Ten ale obsahoval nepřesnosti. V čem se prezident zmýlil?
„Český prezident uvedl, že neexistují žádná data o agentech z Ruska ve Vrběticích,“ píše například ruská tisková agentura Interfax. I další média vyzdvihují prezidentovy poznámky o nedostatku důkazů.
„Jsem přesvědčen, že pan prezident sděloval údaje ze živého případu, které jsou v režimu utajení a sdělovat se nesmí,“ řekl šéf senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zemanova slova odmítla i firma Imex Group.
Prezident Miloš Zeman podle Ondřeje Havránka, syna jednoho ze zemřelých pracovníků skladu ve Vrběticích, svými slovy podrývá důvěru v práci tajných služeb a policie.
„Žádná suverénní země si nemůže dovolit, aby dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát. Na druhé straně pracujeme se dvěma vyšetřovacími verzemi,“ říká Zeman.
Prezident Miloš Zeman se po týdnu vyjádřil ke kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a podezření na zapojení ruské tajné služby. Podle Zemana je třeba získat důkazy, které nyní rozvědce chybí.
Vypadá to, že krize skončí zdecimováním diplomaticko-zpravodajského zastoupení Ruska v Praze – a to bude ze strategického hlediska cenné vítězství Česka.
Americké ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že si ruského diplomata předvolalo kvůli „znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko dál provádí napříč euroatlantickým prostorem“.
„S vědomím toho, jaký je ruský vliv v Bulharsku a jak naše politika prodeje a reexportu zbraní ruským zájmům někdy odporuje, se mi zásah (ze strany Ruska) nezdá nelogický,“ říká bulharský politik.
„Chováte se jako suverénní země, reakce ostatních suverénních zemí na sebe nenechá dlouho čekat a výsledkem je, že si vás protistrana váží úplně jinak,“ říká k české reakci Jakub Landovský.
Praha/Moskva||Ivana Milenkovičová, ČTK|Zprávy ze světa|Aktualizováno
Na ambasádách Ruska a Česka zůstane k 31. květnu po sedmi diplomatech, 25 technických pracovnících a 19 místních zaměstnancích, řekla ruská diplomacie.