Ruské nákladní trasy zásobují západní zbrojovky dodávkami kovů potřebných k výrobě mikročipů, elektroniky a munice. Důležité kovy tak zřejmě putují po kolejích nepřítele.
„Materiály jsou k dispozici, ale ta doba, kterou trvá naplánovat průzkum, dostat se k surovinám, fyzicky je začít těžit a zpracovávat, se může pohybovat kolem 10 až 15 let,“ vysvětluje ekonom Hrubý.
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem dále houstne. Čínský tisk hrozí, že Peking je jako odezvu připraven použít takzvané prvky vzácných zemin – neboli vzácné kovy.
Spojené státy, Japonsko a Evropská unie chtějí donutit Čínu uvolnit vývoz vzácných kovů. Společně se obrátily na Světovou obchodní organizaci se žádostí o zprostředkování. Na celosvětovém vývozu 17 klíčových vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, se Čína podílí z 97 procent.
Státům Evropské unie, Spojeným státům a Japonsku se nelíbí kvóty, které Čína uvalila na vývoz vzácných a nenahraditelných kovů a zemin, které jsou nezbytně nutné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou například čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, větrné turbíny nebo baterie elektromobilů. Peking snižuje kvóty, aby pokryl domácí poptávku, a tím silně zvýhodňuje domácí výrobce.
Japonci objevili vskutku královský poklad na dně Tichého oceánu. V hloubce několika kilometrů našli bohaté naleziště vzácných kovů, podle geologů by mělo být v bahně asi 100 miliard tun minerálů. Pokud se to ukáže jako reálný odhad, mohlo by Japonsko ohrozit celosvětovou velmoc ve vývozu a těžbě vzácných kovů - Čínu. Jenže právě i ta se může o naleziště přihlásit.
Čína snížila kvóty na vývoz vzácných kovů pro příští rok, a to na 14,5 tisíce tun. Oproti začátku letošního roku jich tak bude méně zhruba o jedenáct procent, což vyvolává vrásky na čele světovým výrobcům moderní elektroniky i ekologických automobilů.
Na trhu se vzácnými kovy se i kvůli pokračující blokádě vývozů ze strany Číny tvoří spekulativní bublina. Informuje o tom britský list Financial Times s odvoláním na obchodníky s těmito surovinami. Ti svá slova dokládají příkladem sedmi malých západních společností, které mají tržní kapitalizaci na úrovni 7 miliard dolarů a to přesto, že ani jedna z nich ještě nic nevytěžila. Vzácné kovy pocházejí z 97 procent z Číny a výrobci elektroniky od počítačů až po baterie do elektromobilů jsou na dodávkách ceria a dalších kovů z této země závislí.
Čína zablokovala vývoz vzácných kovů do zahraničí. Vzácné prvky jsou nepostradatelné při výrobě elektroniky. Podle listu New York Times je zablokování exportu reakcí na americkou kritiku. Pekingské ministerstvo obchodu ale jakékoliv embargo na vývoz popírá. O omezování kvót na vývoz ale píše čínský deník China Daily.
Čína zastavila vývoz vzácných minerálů do Japonska. Tvrdí to list The New York Times, který se odvolává na informace obchodníků. Peking tyto zprávy popírá. Vzácné minerály jsou klíčovou surovinou pro výrobu mnoha moderních technologií od vozů s hybridním pohonem po vojenské rakety. Čína v tuto chvíli ovládá přes 93 procent jejich globální produkce, v případě některých vzácných minerálů jde až o 99 procent.
Čína odmítá zprávy o zastavení vývozu vzácných kovů do Japonska kvůli současné diplomatické roztržce. Peking přesto i nadále požaduje okamžité propuštění zadržovaného kapitána. Čína v reakci na postup japonských úřadů už přerušila kontakty na ministerské úrovni a odložila řadu jednání. Ruší však i některé kulturní akce.
Čínská vláda údajně uvažuje o tom, že omezí, v některých případech možná i zastaví, vývoz některých vzácných kovů. S odvoláním na zprávu čínského ministerstva průmyslu o tom píší britské deníky.
