Ministerstvo školství nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů technologií pro školy. Před vypuknutím pandemie jich byl nedostatek. Covid-19 změnil pravidla hry.
„Petr Pavel je výrazně silnější kandidát, než byl Jiří Drahoš i pro ty chudší regiony,“ vyplývá podle sociologa Daniela Prokopa z dat agentury PAQ Research pro Český rozhlas.
Učňovské školství trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si měly vzít ostatní příklad, je učiliště v Roudnici nad Labem.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
K čemu jsou známky? Není lepší slovní hodnocení? Mají žáci hodnotit kvalitu výuky učitele? Zabíjí škola kreativitu? Poslechněte si rozhovor s ředitelem Edukační laboratoře Michalem Orságem.
Když se přednášky přesunuly na internet, atraktivní ženy o tuto výhodu na rozdíl od mužů náhle přišly. „Bonus za krásu“ se u nich od začátku online výuky snížil o 80 procent, uvádí studie.
Pro rodinu je dítě na učňovské škole ekonomicky nejméně výhodné. Nejenže často potřebuje nákladné pomůcky, ale kvůli výdělku na praxi rodina přišla o podporu. I proto děti školu leckdy nedokončily.
Norské děti se již od první třídy učí o kultuře sámského domorodého národa, který byl po staletí utlačován. Výuka o diskriminaci Sámů je v norských školách povinnou součástí osnov.
Vlastně vyvstává při čtení racionálních doporučení jediná otázka: proč je vláda nezačala zavádět na jaře. Mnoho rodin by dnes žilo ve větší jistotě a ve společnosti by bylo méně napětí a úzkosti.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Hnutí například zakazuje ženám chodit na veřejnost v oděvu, který je zcela nezakrývá, zakazuje jim letecky cestovat bez doprovodu muže nebo navštěvovat školy po šesté třídě.
Vláda ANO a ČSSD zvyšovala výdaje nejrychleji od roku 2000, žádná jiná vláda tolik neutrácela. Přinášíme přehled, jakým způsobem se útraty státu v končícím volebním období vyvíjely.
Praha||Andrea Kubová|Zprávy z domova|10 výzev pro příští vládu
Sněmovní volby se blíží. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Osmá výzva nese název „Platy učitelů“.
Všechny školy by měly zůstat otevřené a přijmout taková opatření, aby v nich hrozilo co nejmenší riziko nákazy koronavirem. V nově zveřejněné zprávě k tomu společně nabádají organizace OSN.
Odpovědi na otázky spojené se soudobými dějinami nemusí být vždy jednoznačné. Než žákům podsouvat své názory, chtějí s nimi učitelé diskutovat a ukázat, že na historii lze pohlížet z různých úhlů.
S dalším navyšováním mezd ve školství ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle jejích výpočtů totiž nárůst výdajů na platy učitelů vyjde státní kasu na 24 miliard korun.
Pokud minimální počet dětí nestihnou pořadatelé naplnit, dotaci nemusí dostat. Za krátkou dobu je také potřeba sehnat kvalifikované pracovníky a připravit zázemí kempů.
Bez přístupu ke vzdělání skončilo asi 258 milionů dětí a teenagerů ze základních a středních škol. Nejhorší situace je například v Jižním Súdánu, Rovníkové Guineji nebo Eritreji.
O čem sním, když náhodou spím. Tahle kniha o vizi pro Česko v roce 2035 pomohla vyhrát Andreji Babišovi (ANO) před čtyřmi lety volby a nyní přišla opět na přetřes ve sněmovně.
Na 11 300 žáků se v prvním pololetí školního roku nezapojilo do distanční výuky. Šetřením mezi řediteli všech veřejných základních škol a víceletých gymnázií to zjistilo ministerstvo školství.
Amerika je země příležitostí, ale i problémů. O některých se v Evropě mluví hodně jako rasová nerovnost, ilegální migrace nebo neefektivní zdravotnictví. Jenže Joe Biden musí řešit ještě jednu výzvu.
„Přestože koronavirus znemožnil praktickou výuku a tím i splnění podmínky pro daňový odpočet za pořízení majetku, subjekty o možnost odpočtu nepřijdou,“ uvedla ministryně.
Zatímco u italských mužů činí rozdíl v naději dožití mezi vysokoškoláky a těmi se základním vzděláním čtyři roky, u slovenských šestnáct let. Střední Evropa v rámci starého kontinentu vyčnívá.
Česká pošta zrušila benefit, díky němuž pracovali zaměstnanci na plný úvazek namísto 40 jen 37,5 hodiny týdně, uvádí deník E15, Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
„Vliv rodinného prostředí – tedy podmínek, které žáci pro vzdělávání mají – je faktor, jenž se v době distanční výuky významně prohloubil,“ připomíná ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.