Komise zažalovala Česko v březnu kvůli tomu, že tuzemští zákonodárci nezapracovali několik let do české legislativy pravidla pro ochranu oznamovatelů. Pokuta už tehdy přesahovala 50 milionů korun.
Zákon by měl ochránit oznamovatele před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby nebo zásahy do práva na ochranu osobnosti.
„Pro anonymní oznámení by se používala platforma, kde by byla anonymita stoprocentně zajištěna a s anonymy by se dalo i komunikovat, aniž by byla prozrazena totožnost,“ vyzdvihuje Naiclerová (STAN).
Česko zaplatí nejméně 54 milionů korun kvůli tomu, že zatím nepřijalo pravidla pro ochranu takzvaných whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce a dalšího protiprávního jednání.
Evropská komise podala podle ministra pro legislativu žalobu na Česko kvůli nezavedení pravidel o ochraně oznamovatelů. Ministr Šalomoun uvedl, že výše pokuty bude známá na začátku příštího týdne.
Předseda pirátských poslanců upozorňuje, že podle jeho dat je většina oznámení, která upozorňují na nejzávažnější podvody a na základě kterých probíhají trestní řízení, posílaná anonymně.
Má se jednat o zásadní poradní orgán vlády v boji s korupcí. Hned při první příležitosti ale kabinet Petra Fialy vyvolal pochybnosti, jakou váhu pro ni Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí má.
Lidé, kteří chtějí upozornit na korupci, by se mohli obracet na úřad ombudsmana. Takovou možnost nechá ještě prověřit ministerstvo spravednosti. Ochránce práv Křeček je k možnosti skeptický.
Česko musí do svého právního řádu zakotvit ochranu osob, které se rozhodnou oznámit neetické nebo nelegální chování ve firmách a úřadech. Novela je ale podle kritiků nedostatečná.
Ve svých memoárech Snowden líčí, že díky práci pro NSA a CIA dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily ústavu, proto neměl jinou možnost, než se o svá zjištění podělit s tiskem.
Velvyslanci členských zemí EU potvrdili dohodu o konečné podobě pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti, jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy.
Jak chce vláda Andreje Babiše bojovat s korupcí v příštích pěti letech? Zaměří se hlavně na úplatkářství ve zdravotnictví nebo vzdělávání státních zaměstnanců z etiky.
Novináři v Británii by za získání dokumentů považovaných za státní tajemství mohli jít nově až na 14 let do vězení. Navrhují to právníci londýnské vlády, kteří chtějí přísněji postihnout i takzvané whistleblowery. Nové návrhy se setkaly s odporem jak médií, tak řady nevládních organizací.
Slovenský premiér Robert Fico vystoupil na tiskové konferenci, na které se ministr zahraničí Miroslav Lajčák snažil vyvrátit podezření spojená s akcemi provázejícími slovenské předsednictví EU. Podle Fica jde o útok na předsednictví. Novináři, kteří podle něj nepravdivé pomluvy šíří, označil Fico za prostitutky.
Libor Michálek, Ondřej Závodský a Jan Kubice oznámili nekalosti, které se děly na jejich pracovišti. Stali se tak whistleblowery. Tito oznamovatelé nezákonného jednání to ale v České republice nemají jednoduché, protože zatím neexistuje samostatný zákon na jejich ochranu. Vláda ho chce připravit ještě v tomto volebním období.
Přijetí zákona o whistleblowingu v jeho současné podobě by nemělo žádný význam. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl senátor Libor Michálek. Vláda chce podporou whistleblowingu, tedy oznámení nekalého jednání na pracovišti, podpořit boj s korupcí.
Vláda přijala návrh novely antidiskrimaničního zákona. Na jejím základě mají zaměstnanci získat právní ochranu v případě, že se rozhodnou upozornit na protiprávní jednání zaměstnavatele, třeba šikanu nebo korupci. Ministři ale ještě žádají přesnější vymezení případů, ve kterých bude ochrana platit. S návrhem nesouhlasí odbory. Podle nich stát takto tlačí lidi k udavačství.
