Vláda v Pekingu příjezd desetičlenného týmu schválila po měsících diplomatických sporů, které generálního tajemníka WHO donutily k neobvyklému chování, jakým je stěžování si na veřejnosti.
Výsledky také potvrzují, že v Číně se epidemie soustředila pouze ve Wu-chanu a jeho okolí, uvádí agentura AFP. Město bylo kvůli nákaze v karanténě od ledna do konce března.
Sedmatřicetiletá aktivistka a občanská novinářka Čang Čan se do Wu-chanu vydala v únoru, v květnu byla zatčena. Její obhájci uvedli, že Čang drží již měsíce hladovku a je ve špatném zdravotním stavu.
Pro Číňany se jeho příběh stal symbolem toho, kam až může zajít bezohlednost státní moci a neúcta k lidskému životu. A o jeho statečnosti se dozvěděli i lidé daleko za hranicemi Číny.
„Vir se mohlo podařit izolovat v Číně úplně na začátku. Kdyby to čínská vláda příliš dlouho netutlala a nelikvidovala ty, kteří upozorňovali, že jde o vážnou infekci,“ míní biochemik Jan Konvalinka.
Čang Čan trpí závratěmi, bolestmi hlavy, břicha i úst a každý den je pro ni „mučením“, tvrdí její advokát, podle kterého čínská aktivistka „nemusí přežít“.
„Většina cestujících v letištní hale měla na obličeji roušky. Vzduch byl těžký. Lidé vypadali zaraženě, nikde se neozýval obvyklý halas a smích,“ popisuje Fang Fang atmosféru z konce ledna .
„Bojím toho, jestli se Čína nebude snažit situace využít k rozšiřování politického vlivu…Na sociálních sítích se volá po tom, aby došlo k vojenskému obsazení Tchaj-wanu. To je největší riziko.“
WHO dosud uváděla, že se nákaza šíří v malých kapénkách, které vycházejí z nosu či úst nakažené osoby. Dohromady 239 vědců z 32 zemí však v otevřeném dopise adresovaném WHO upozornilo na jiné důkazy.
Z původní verze zprávy WHO o vývoji pandemie se dalo soudit, že čínské úřady o výskytu nákazy informovaly už v prosinci. Z aktualizace je zřejmé, že zveřejnily zprávu wuchanské zdravotnické úřady.
Přesvědčivá není studie ani podle některých odborníků, které oslovila agentura Reuters. Podle virologa Paula Digarda z Edinburghské univerzity nelze však jednoznačně určit, co bylo příčinou výsledků.
Čínské město Wu-chan, odkud se pravděpodobně do světa rozšířila nemoc covid-19, plánuje otestovat na koronavirus všech 11 milionů svých obyvatel. Informoval o tom v úterý zpravodajský server BBC News.
Světovou zdravotnickou organizaci nepřekvapila pondělní informace lékařů, že se koronavir ve Francii objevil už v prosinci. Organizace vyzvala státy, aby pátraly po dalších raných výskytech viru.
To, že koronavirus mutuje, je naprosto přirozené a děje se to u všech virů. Pojem „mutace“ by tedy neměl nikoho znepokojovat, koronavirus se díky tomu zatím nestal nebezpečnějším.
Lidé si musí zvyknout na nový způsob života, aby mohla společnost fungovat, dokud nebude objevena vakcína. Prohlásil to ředitel Světové zdravotnické organizace pro západní Pacifik Takeši Kasai.
Podle Trumpa je nyní nutné si položit otázku, jestli rozšíření koronaviru byla „chyba, která se vymkla kontrole“, anebo jestli to byl důsledek vědomého jednání.
Mnoho lidí reportérovi Deutsche Welle popisuje dopravní zácpy po dvou měsících prázdných ulic jako „ten známý Wu-chan“. Většina místních si je ale vědoma, že se vše ihned k běžnému životu nevrátí.
Avigan, známý také jako Favipiravir, podle dosavadních zjištění zabírá hlavně u pacientů, kteří mají mírnější projevy nemoci. Lékaři ho podávali nemocným v čínských městech Šen-čen a Wu-chan.
Podle oficiálních dat koronavirus ve Wu-chanu vyžádal 2535 obětí. „To nemůže být pravda, krematoria pracují nepřetržitě. Jak tedy mohlo zemřít tak málo lidí?“ ptá se jeden z obyvatel Wu-chanu.