Po explozi ošetřili osm lidí z místa a dalších 11 příslušníků Integrovaného záchranného systému, uvedl mluvčí. Dosud se prý nikdy nesetkali s tím, že se z tolika zaměstnanců záchranky stali pacienti.
Všechny zasáhly zatím neznámé škodlivé látky, je proto třeba je vyčistit. S dekontaminací pomohli specialisté z 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany Liberec.
Záchranáři díky aplikaci, která je v provozu přes tři a půl roku, vyjeli k více než 35 tisícům případům. Do konce roku jsou plánována další rozšíření, a to jak v Česku, tak zahraničí.
„Nemám vysvětlení. Upřímně vám říkám, že pro to nemám vysvětlení. Kdyby tohle viděl kdokoli, kdo má úvazek 1.0 na Rychlé záchranné pomoci, tak to auto vezme a shodí ze skály,“ řekl záchranář Samek.
Zachraňuje lidské životy, ale není to lékař. Filip Maleňák vyvinul aplikaci Záchranka, kterou v Česku využívá přes 900 tisíc lidí. A každý měsíc přibývá dalších zhruba 20 až 40 tisíc uživatelů.
Hasiči vyjížděli k 176 požárům, což bylo o 27 víc než loni. Většinu z nich způsobila zábavní pyrotechnika, třeba v Olomouckém kraji ale hořely jen odpadkové koše a kontejnery.
Člověk, který přebral, potřebuje pomoc přítele, ne záchranku. Kampaň s tímto titulem zahájila londýnská záchranná služba. Vadí jí zejména to, že opilí lidé často zbytečně volají na tísňovou linku.
Přístroj, který se vám vejde do kapsy a přitom může zachránit lidský život. To je mobilní ultrazvuk, který je jenom o trochu větší než třeba mobilní telefon. Novinka se postupně rozšiřuje a zkušenosti s ní mají třeba záchranáři na Příbramsku a také Benešovsku.
Leteckou záchrannou službu budou v Česku poprvé provozovat i zahraniční firmy. Tuzemskou DSA doplní slovenská Air Transport Europe a rakouská Helikopter Air Transport. Podle informací České televize o tom v pondělí rozhodla ministerská komise. Výběr musí potvrdit ještě ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). ČT již ale řekl, že výběr bude respektovat. Firma DSA není s výsledkem spokojena a chce soutěž napadnout u antimonopolního úřadu.
Záchranná služba dnes spustila novou aplikaci 'Záchranka'. V případě nouze má lidem usnadnit přivolání zdravotníků. Zvládne ale i odeslat přesnou polohu zraněného, pomoct s první pomocí nebo najít nejbližší pohotovost. Aplikace se dá stáhnout zdarma a je v češtině.
Zdravotnická záchranná služba otevřela nové výjezdové stanoviště na Modravě. Zvláště v zimě se v tomto regionu totiž záchranářům nedařilo dodržovat zákonem danou dojezdovou dobu. Na Modravu a okolí jezdily sanitky až ze Sušice a při horší sjízdnosti byla jejich dojezdová doba kolem půl hodiny. Stejný problém má v odlehlejších částech Šumavy i jihočeská záchranná služba, které teď nově na pomezí krajů vypomůže právě posádka z Modravy.
Při záchraně lidského života jde vždy o minuty. Pražské sanitky zvládnou být na místě většinou do osmi minut. Do centra dojedou i v polovičním čase. Naopak na periferii hlavního města jim trvá cesta i dvacet minut. Ukazují to podrobné statistiky, které zpracoval tým datažurnalistů Českého rozhlasu. V loňském roce vyjeli lékaři k více než sto tisícům případů.
V Roztokách u Křivoklátu se má na začátku příštího roku otevřít nové výjezdové stanoviště záchranné služby a místních dobrovolných hasičů. Město budovu staví už pět let ve vlastní režii. Nápad na vybudování stanoviště přitom vznikl díky záměru Středočeského kraje. Z dotace ale nakonec nic nebylo, a tak si město zatím musí poradit samo.
V Železné Rudě dnes slavnostně otevřeli nové výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby. Nová budova, která přišla na zhruba na 3,5 milionu korun, se nachází vedle hasičské zbrojnice nedaleko čerpací stanice a nabídne kvalitní zázemí zdravotníkům. S novým stanovištěm se celé oblasti zvýší i zajištění zdravotnické péče.
Záchranáři v Pardubickém kraji si polepší. Pardubický kraj jim v Hlinsku a Poličce opraví, respektive postaví nová výjezdová stanoviště. Posádky sídlí v budovách, odkud je daleko do skladů s léky a zdravotnickým materiálem. Do garáží se jim nevejdou velké sanitky. Pardubický kraj teď získal zhruba 25 miliónů z evropských dotací, aby podmínky pro záchranáře vylepšil.
Sto tisíc výjezdů a osm stovek resuscitací loni napočítala středočeská záchranka. A stále častěji jsou tyto resuscitace úspěšné - loni přežilo pětatřicet procent oživovaných lidí. Vliv na to má i takzvaná telefonická asistovaná neodkladná resuscitace, při které dispečeři volajícímu detailně radí, co má dělat.
Krajská záchranka další výjezdovou základnu neplánuje. K současným dvaceti přibude v červnu stanoviště v Habrech, které bude pravděpodobně dlouhodobě poslední.
Radní Středočeského kraje po více než roce schválili nákup 25 nových defibrilátorů, tedy přístrojů, kterými lékaři obnovují činnost srdce. Záměr nakoupit je z investičního fondu záchranky schválili politici už v polovině listopadu roku 2012. Přesto jsou v nových sanitkách stále ještě přístroje staré.
Záchranná služba by měla jezdit na Lanškrounsku bez lékaře. Město Lanškroun a dvacet jedna obcí v regionu se záměrem Pardubického kraje nesouhlasí a požadují zachování přítomnosti lékaře v posádce zdravotnické záchranné služby.
Středočeský kraj nakoupí za milion korun 25 nových automatických přístrojů na obnovu srdeční činnosti. Defibrilátory dostanou strážníci a hasiči, kteří by měli se záchrannou života lidí pomáhat krajské záchrance. Policisty též čeká speciální školení.
Karlovarská záchranka dokončila další etapu modernizace. Operační středisko má teď k dispozici digitální techniku, která by měla zlepšit komunikaci mezi jednotlivými složkami záchranářů. Nové přístroje mají urychlit také výjezdy sanitních vozů k pacientům.
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje se musí omluvit a zaplatit odškodné 100 tisíc korun ženě z Brna za to, že ji v roce 2010 lékař za asistence policie přinutil po neplánovaném domácím porodu odjet do porodnice.
Stavba nového sídla záchranné služby Plzeňského kraje nabírá zpoždění. Do výběrového řízení se přihlásilo 7 uchazečů. U Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ale zakázku napadly dvě firmy, které ani nesoutěžily.
Téměř 700 vyléčených zvířat se podařilo vrátit do volné přírody Pražské záchrance pro divoká zvířata. Těmi posledními byli dravec a dvě sovy, poštolka, kalous a puštík. První pomoc pro zvířata, kterou provozuje Český svaz ochránců přírody, ale vůbec nemá růžové výhlídky. Záchranka přišla o podporu ze strany Magistrátu a její fungování je závislé na finančních darech.