Babiš novinářům řekl, že problémy s legislativou se týkají případného rychlého vyslání speciální jednotky do zahraničí. Možnost schválení takové mise by Babiš přesunul na Bezpečnostní radu státu.
Za zlomové okamžiky ve 20letém vývoji armády během členství v NATO považuje Pavel profesionalizaci armády, která měla zásadní vliv na podobu armády i na její vnímání veřejností, a účast v misích.
Ministerstvo obrany se rozhodlo, že nový pomník pro padlé vojáky z novodobých misí nevznikne. I nadále se bude pietní místo nacházet uvnitř Národního památníku na Vítkově v Praze.
Komunistický poslanec tak v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu reagoval na vyjádření generála Karla Řehky k misím v Afghánistánu. Luzar tvrdil, že nemá právo kritizovat rozhodnutí politiků.
Po smrti českých vojáků v Afghánistánu někteří lidé na sociálních sítích vyzývali k zasílání Care packages náhodným vojákům do zahraničí. Podle mluvčí armády je zájemci mohou vojákům poslat zdarma.
Na straně ‚těch hodných‘ bojovala minometná četa, momentálně působící právě v Lotyšsku. Roli nepřítele - společně s Litevci, Estonci a Poláky - sehrálo první rotní úkolové uskupení působící v Litvě.
Medaile za působení v zahraničních misích převzalo v památníku na Vítkově téměř 120 vojáků. Působili třeba na velitelství mise v Afghánistánu, cvičili piloty vrtulníků nebo hlídali českou ambasádu.
Například podle Radima Fialy z SPD sice čeští vojáci padli jako hrdinové, jenomže „při plnění naprosto špatných politických rozhodnutí“ a navíc naše vojáky prý „budeme potřebovat doma“.
Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan z ČSSD nevylučuje, že již 17 let trvající konflikt v Afghánistánu bude ještě dlouho pokračovat.
Sněmovna bude o posílení zahraničních misí jednat v pátek, podle premiéra Andreje Babiše ale na programu nebude debata o rozšíření kontingentu v Pobaltí, proti kterému má KSČM výhrady.
První vojáci do Pobaltí v rámci posílené přítomnosti NATO na východním křídle aliance vyjedou v polovině června. Vojáci budou působit v Litvě a v Lotyšsku.
Vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí hladce schválil Senát hlasy 54 z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci.
Vláda v demisi schválila, že že by se do zahraničních misí do konce roku mohlo zapojit víc než 1000 českých vojáků, tedy asi o třetinu víc, než je současný stav.
V českém tisku se ve středu dočtete, že prezident Miloš Zeman opět vyráží na cestu po krajích a na tisících bytových domů se budou muset upravit antény kvůli přechodu na digitální vysílání DVB-T2.
Severoatlantická aliance se chystá zvýšit svou pomoc Iráku. Pokud to ministři obrany NATO schválí, mohla by tam od léta působit nová výcviková mise. Se zapojením počítá i Česko.
Česká armáda by mohla do Iráku příští rok vyslat početnou vojenskou jednotku. Tvořilo by ji asi 200 až 300 vojáků z různých oborů, řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
I na vojenské lodi ve Středozemním moři byste mohli potkat české vojáky. To je jen jeden z příkladů misí české armády v zahraničí. Těm nejodvážnějším v pátek vedení armády předalo vyznamenání.
O nasazení vojáků v zahraničí na dobu kratší než 60 dnů by mohla nově rozhodovat vláda. Navrhuje to v novele Ústavy skupina poslanců napříč stranami kromě komunistů.
Vojenské špičky Česka se setkaly na tradičním velitelském shromáždění české armády. Prezident Miloš Zeman při této příležitosti ocenil, jak se vojáci připravují na případnou ostrahu hranic kvůli migrační vlně. V příštím roce armáda vyzkouší připravenost mobilizačních postupů, informoval o tom náčelník generálního štábu AČR Josef Bečvář.
Srpnové přepadení hotelu Byblos ve středomalijském městě Sevare sledovali někteří čeští vojáci zvlášť pozorně. S únosci, zřejmě islamistickými vzbouřenci, mohli bojovat i jejich žáci. Vojáky malijských jednotek totiž Češi už několik let cvičí. Vojáci působící v Mali, ale i v dalších zahraničních misích, se dnes sešli v Národním památníku na Vítkově v Praze.
Česko zvažuje, že ještě letos vyšle vojáky na sporné území Golanských výšiny mezi Izraelem a Sýrií. S prezidentem Milošem Zemanem se na tom shodl ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO. V misi by se totiž podle ministra obrany mělo v říjnu uvolnit místo, protože filipínská armáda plánuje své vojáky stáhnout. Vyslání vojáků musí ještě schválit sněmovna a senát.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dohodli na vyslání až tisícovky vojáků do Středoafrické republiky. Misi ještě musí projednat a schválit jednotlivé státy. Česko ale o vyslání vlastních vojáků neuvažuje.
