Poslanecká sněmovna v pátek schválila takzvaný lex Ukrajina, který by umožnil ukrajinským uprchlíkům prodloužit si dočasnou ochranu. Dále poslanci jednali o povinném ručení a komunitní energetice.
Ministerstvo vnitra navrhuje další odklad ostrého provozu systému e-Legislativa, zákony se tak budou chystat elektronicky až od roku 2025. V lednu by alespoň ty stávající měly být dostupné online.
„Na etiketu tak musíme napsat, že je to fermentovaný obilný nápoj se zvláštními přísadami. Kdybys to uvařil kdekoliv jinde, je to jasné pivo. Jen ne v Bavorsku,“ říká vlastník mnichovského pivovaru.
Zrušit více než 10 tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale už nepoužívané, má návrh zákona, který ve středu v úvodním kole podpořila Sněmovna.
Senátoři kladou například otázku, zda by si mohla Rohanová stejným způsobem, s mnohaletým časovým předstihem, opatřit podpisy pro prezidentskou volbu v letech 2028 nebo 2033.
Systém pro tvorbu a zveřejňování zákonů by se měl po sérii odkladů v září rozjet v neveřejném testovacím provozu a na konci roku i pro veřejnost. Dokončení si ale vyžádá dalších 162 milionů korun.
Podle policejního návrhu by s dětmi už nemohl pracovat nikdo, kdo je v minulosti zneužíval. Takový člověk by si v budoucnu už nemohl ani založit spolek pro nezletilé.
„Blokování internetových stránek tímto způsobem je nešťastné právně i politicky,“ říká Petr Koubský a varuje, že příště by se takové řešení mohlo zneužít k čemukoliv.
„Několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové, a vždycky se to o rok posunulo,“ říká Jakub Harašta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Unijní exekutiva chce novinkami nahradit stávající pravidla obchodu na internetu, která vznikla před dvaceti lety, kdy byla výrazná část digitálních služeb v plenkách.
Reforma přijatá loni v září umožnila farmářům prodávat plodiny mimo vládou regulované trhy. Zemědělci ale proti reformě protestovali s tím, že je znevýhodňuje, jelikož nahrává velkým firmám.
Zajímavostí uplynulého volebního období je například to, že poměr počtu návrhů připravených vládou poprvé klesl pod polovinu. Běžnější přitom je, že naprostou většinu návrhů zákonů připravuje vláda.
Rusko podle nových právních norem „nepřipouští pravidla mezinárodních dohod a jejich interpretace, která odporují ústavě Ruské federace“, citovala znění jednoho z nových zákonů Deutsche Welle.
Zákon o zákazu klecových chovů slepic, který schválili poslanci, byl jedním ze stovek návrhů čekajících na vyřízení. Proč se jich ve sněmovně tolik kupí? A jak efektivní poslanci ve své práci jsou?
Naprostá priorita pro ČSSD, kterému se chtějí věnovat po zbytek volebního období, je bydlení. To je téma, které je sice přítomno ve všech diskuzích, ale nikdo ho neřeší.
Australští novináři si už delší dobu stěžují, že přísné bezpečnostní zákony přijaté v posledních několika letech ohrožují investigativní žurnalistiku a brání právu veřejnosti na informace.
V indexu vnímání korupce si Česko polepšilo ze 47. na 42. místo.Zemi k lepší pozici v žebříčku korupce pomohlo pouze to, že loni vešly do praxe některé protikorupční zákony.
Přehled všech osmnácti nově podepsaných zákonů. Posílí například práva vlastníků bytů vůči neplatičům příspěvků, sníží se administrativní zátěž podnikatelů a přidají se finance do zdravotnictví.
Prezident Andrzej Duda podepsal zákon měnící fungování obecných soudů v Polsku. Dva další zákony kontroverzní soudní reformy bude vetovat, oznámil to v pondělí.
Návrhy ministerstva financí ohledně státního rozpočtu na rok 2018 jsou jen reakcí na schválenou nebo připravovanou legislativu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Sobotka (ČSSD).
Jaká je budoucnost pravdy? Může se to zdát jako zvláštní otázka. V době, kdy se stále častěji skloňují slovní spojení jako je postfaktuální nebo také postpravdivá společnost, ale diskuse nabírá na relevanci. Ve Spojených státech roste znepokojení hlavně mezi vědci. Ti varují, že vědecká pravda založená na ověřených faktech padá čím dál častěji za oběť politické debatě a to na úkor zdraví a bezpečnosti lidí.
Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru řekl, že by uvítal možnost předkládat zákony, tedy takzvanou zákonodárnou iniciativu. Není to dobrý nápad, tvrdí ústavní právník Jan Kysela a senátorka a bývalá soudkyně Nejvyššího a Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Politolog Josef Mlejnek se ale domnívá, že v praxi by prezidentova iniciativa měla jen minimální efekt.
PŘEHLED. Posledních osm měsíců zbývá vládní koalici do konce mandátu. Už teď je ale jasné, že se kabinetu nepodaří prosadit všechny zákony, které si jednotliví ministři předsevzali. Nejasný je například osud insolvenčního zákona, odkládají se změny v odpadové legislativě a nevyřešená může zůstat i budoucnost společnosti OKD. Na prosazení klíčových vizí dal premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka podřízeným čas maximálně do konce března.
Policie zakročila v Hongkongu proti demonstrantům, kteří požadovali menší vliv Číny na život ve městě. Při zásahu zatkla dva muže. Několik dalších později vyhledalo lékařské ošetření, protože policie použila obušky a slzný plyn. Peking teď chce dokázat, že demonstranti porušují platné hongkongské i čínské zákony.