„Blokování internetových stránek tímto způsobem je nešťastné právně i politicky,“ říká Petr Koubský a varuje, že příště by se takové řešení mohlo zneužít k čemukoliv.
„Několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové, a vždycky se to o rok posunulo,“ říká Jakub Harašta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Unijní exekutiva chce novinkami nahradit stávající pravidla obchodu na internetu, která vznikla před dvaceti lety, kdy byla výrazná část digitálních služeb v plenkách.
Reforma přijatá loni v září umožnila farmářům prodávat plodiny mimo vládou regulované trhy. Zemědělci ale proti reformě protestovali s tím, že je znevýhodňuje, jelikož nahrává velkým firmám.
Zajímavostí uplynulého volebního období je například to, že poměr počtu návrhů připravených vládou poprvé klesl pod polovinu. Běžnější přitom je, že naprostou většinu návrhů zákonů připravuje vláda.
Rusko podle nových právních norem „nepřipouští pravidla mezinárodních dohod a jejich interpretace, která odporují ústavě Ruské federace“, citovala znění jednoho z nových zákonů Deutsche Welle.
Zákon o zákazu klecových chovů slepic, který schválili poslanci, byl jedním ze stovek návrhů čekajících na vyřízení. Proč se jich ve sněmovně tolik kupí? A jak efektivní poslanci ve své práci jsou?
Naprostá priorita pro ČSSD, kterému se chtějí věnovat po zbytek volebního období, je bydlení. To je téma, které je sice přítomno ve všech diskuzích, ale nikdo ho neřeší.
Australští novináři si už delší dobu stěžují, že přísné bezpečnostní zákony přijaté v posledních několika letech ohrožují investigativní žurnalistiku a brání právu veřejnosti na informace.
V indexu vnímání korupce si Česko polepšilo ze 47. na 42. místo.Zemi k lepší pozici v žebříčku korupce pomohlo pouze to, že loni vešly do praxe některé protikorupční zákony.
Přehled všech osmnácti nově podepsaných zákonů. Posílí například práva vlastníků bytů vůči neplatičům příspěvků, sníží se administrativní zátěž podnikatelů a přidají se finance do zdravotnictví.
Prezident Andrzej Duda podepsal zákon měnící fungování obecných soudů v Polsku. Dva další zákony kontroverzní soudní reformy bude vetovat, oznámil to v pondělí.
Návrhy ministerstva financí ohledně státního rozpočtu na rok 2018 jsou jen reakcí na schválenou nebo připravovanou legislativu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Sobotka (ČSSD).
Jaká je budoucnost pravdy? Může se to zdát jako zvláštní otázka. V době, kdy se stále častěji skloňují slovní spojení jako je postfaktuální nebo také postpravdivá společnost, ale diskuse nabírá na relevanci. Ve Spojených státech roste znepokojení hlavně mezi vědci. Ti varují, že vědecká pravda založená na ověřených faktech padá čím dál častěji za oběť politické debatě a to na úkor zdraví a bezpečnosti lidí.
Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru řekl, že by uvítal možnost předkládat zákony, tedy takzvanou zákonodárnou iniciativu. Není to dobrý nápad, tvrdí ústavní právník Jan Kysela a senátorka a bývalá soudkyně Nejvyššího a Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Politolog Josef Mlejnek se ale domnívá, že v praxi by prezidentova iniciativa měla jen minimální efekt.
PŘEHLED. Posledních osm měsíců zbývá vládní koalici do konce mandátu. Už teď je ale jasné, že se kabinetu nepodaří prosadit všechny zákony, které si jednotliví ministři předsevzali. Nejasný je například osud insolvenčního zákona, odkládají se změny v odpadové legislativě a nevyřešená může zůstat i budoucnost společnosti OKD. Na prosazení klíčových vizí dal premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka podřízeným čas maximálně do konce března.
Policie zakročila v Hongkongu proti demonstrantům, kteří požadovali menší vliv Číny na život ve městě. Při zásahu zatkla dva muže. Několik dalších později vyhledalo lékařské ošetření, protože policie použila obušky a slzný plyn. Peking teď chce dokázat, že demonstranti porušují platné hongkongské i čínské zákony.
Austrálie chce přitvrdit v boji proti terorismu. Oznámil to premiér Malcolm Turnbull, podle kterého je nejnaléhavější hrozbou australské bezpečnosti takzvaný Islámský stát. Zároveň ale varoval před vyvoláváním obecné nedůvěry k muslimům. Vláda se podle Turnbulla chystá kvalifikovat nový trestný čin „obhajování genocidy“. Policii umožní dřív zatknout člověka, který radikalizuje ostatní. Soudy pak mají získat pravomoc snáze preventivně uvěznit podezřelé, kteří by mohli spáchat teroristický útok.
Turecko vymění některé své velvyslance, oznámil ministr zahraničí Mevlut Çavuşoğlu. Jde o další krok v rámci čistek ve státní správě, které se dotkly už 60 tisíc lidí. Úřady velvyslance podezírají z vazeb na hnutí Fethullaha Gülena. Ze stejného důvodu zadržela policie také desítky akademiků a novinářů. Turecká opozice začala varovat před honem na čarodějnice.
Ukrajinští poslanci přijali balík zákonů, které mají umožnit zavedení bezvízového styku se zeměmi Evropské unie. Zákonodárci opatření schválili i přes parlamentní krizi v zemi. Přijetí protikorupčních zákonů bylo podmínkou Bruselu k zahájení jednání o zrušení víz pro Ukrajince.
Sněmovna odpoledne zahájí svoji první letošní řádnou schůzi. Poslanci během ní chtějí rozhodnout třeba o rozsáhlých změnách ve vysokoškolském zákoně a zabývat se začnou také důchody pro horníky. Vládní koalice by také ráda prosadila zvýšení daňových slev pro rodiče s více dětmi.
V Německu začaly platit zákony zpřísňující azylovou politiku. Vláda jejich uvedení do praxe o týden urychlila. Nové zákony přinesou mimo jiné rychlejší vyhošťování lidí, kteří neuspějí se žádostí o azyl.
Lidem z Kosova, Albánie či Černé hory zřejmě výrazně klesne šance na získání azylu v Německu. Podle nových zákonů totiž tyto státy budou patřit mezi takzvané bezpečné země, a podle toho na jejich obyvatele budou pohlížet i němečtí imigrační úředníci. Toto a další imigrační opatření dnes schválil německý parlament, pokud zákony zítra schválí také Spolková rada, začnou platit už od listopadu.
Magna charta změnila svět, prohlásil britský premiér David Cameron na oslavách 800. výročí vydání základního dokumentu moderního ústavního práva a občanských svobod. Ceremoniálu se zúčastnili nejdůležitější britští představitelé, včetně královny Alžběty II. Listina, kterou 15. června 1215 pod tlakem baronů podepsal král Jan I. Bezzemek, omezovala panovníkovu moc ve prospěch šlechty a měšťanů.
