Situace zbytků obránců je v jistém smyslu podobná události z naší historie – kdy byli naši parašutisté bezvýchodně obklíčení v kostele v Resslově ulici, míní psycholog.
Stojíme na prahu nové studené války. Byť by bylo nejlepší, kdyby Kreml zařadil zpátečku, ať už na základě diplomatických jednání, nebo pod hrozbou ekonomických sankcí.
Pravdou je, že míru šílenosti ruského vedení a pasivně agresivní nálady mezi většinou ruského obyvatelstva, která Ukrajinu nevnímá jako nezávislý stát, podcenil i Kyjev.
V článku „Válka nervů! Jak Západ zvyšuje sázky na Ukrajině“ píše o zesilujícím napětí například ruský list Komsomolskaja pravda. Tvrdí, že „západní politici tlačí Kyjev do opravdové války s Ruskem“.
Skutečný svět balancuje na hraně konfliktu, který jsme si v posledních třiceti letech nedovedli představit. Nebo přesněji, před kterým jsme v Evropě zavírali kolektivně oči.
„Rusko se může prezentovat jako hráč, který děním do určité míry manipuluje. Je poměrně děsivé, že takovouto vcelku levnou a nenáročnou technikou dokáže zaměstnat celé západní společenství.“
Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také „krajní znepokojení“ kvůli zvyšující se koncentraci sil NATO a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany u ruských hranic.
„Bylo to jako dialog hluchého s němým, kdy obě strany opakují stejné pozice a vzájemně se pak obviňují z toho, že situaci eskalují,“ popisuje jednání mezi zástupci USA a Ruska odborník Havlíček.
V projevu před kolegiem ruského ministerstva zahraničí Putin označil vztahy se Spojenými státy za „neuspokojivé“. Moskva je však podle něj nadále připravená k dialogu s Washingtonem.
Plynovod vede přes Polsko, které však uvedlo, že stále dostává množství suroviny odpovídající smlouvě. Gazprom později uvedl, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.
Otázka, jestli je model liberální demokracie univerzální, nebo národy mají mít právo na vlastní pojetí, se v době identitární paniky řeší často. Nejde je odbýt tvrzením, že náš model funguje všude.
„Režim nemá lidem co nabídnout kromě agrese, které už jsou také přejedení, zbývá mu tedy jediná cesta, a tou jsou represe, zavírání a likvidace možných konkurentů v čele s Navalným,“ říká analytik.
Turbulentní geopolitický vývoj, který odstartovalo odhalení, že dva ruští agenti mohli stát i za výbuchem muničního skladu v českých Vrběticích, znovu odstartoval debaty o Západě a Východě.
Ideologická a kulturní otrava. Před tou varoval deník Rodong Sinmun ve spojení se západním uměním a popkulturou. Přiznal tak, že Severní Korea není vůči západním vlivům imunní.
„Skóre“ může určit, jaká práva bude ten či onen člověk mít. Číňané, kteří budou na černé listině, si například nebudou moci koupit letenky či lístky na vlak nebo působit v určitých oborech.
Moskva/Brusel ||Barbora Chaloupková|Zprávy ze světa|Rozhovor
Čínští studenti jsou přesvědčeni, že jejich školství je jedno z nejlepších na světě. Naprostá většina by přesto chtěla studovat v Evropě nebo ve Spojených státech. Za hranice jich odchází stále víc.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.
Praha||Rostislav Matulík|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
„Za časů Sovětského svazu jsme se vzájemně drželi v šachu. Dnes převládá falešný pocit bezpečí. Jadernou válku by tak mohla rozpoutat naše bohorovnost a bezstarostnost,“ říká analytik Dmitrij Trenin.
Rusko a Západ mají za to, že se svým způsobem nalézají ve válce. Je to sice jen konflikt politický, vedený prostředky diplomacie, destabilizace, ekonomiky, špionáže a dezinformací, přesto je to válka
Čínští investoři chtějí někde „zaparkovat peníze“. Podle zdrojů Wall Street Journal nakoupili občané říše středu jen v roce 2016 majetek v zahraničí v hodnotě 100 miliard dolarů.
Kdyby na Zemi poslali Marťana s tajným úkolem určit trendy ve světové politice, určitě by ho prý zarazilo, jakou hrálo pro Západ 21. století Putinovo Rusko, míní známý politolog Ivan Krastev.
Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu.