Je to první takové rozhodnutí pod novou vládou premiéra Benjamina Netanjahua. A podle agentury Reuters pravděpodobně vyvolá odmítavou reakci Spojených států.
Ministr zahraničí USA má dlouhodobý sen o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Průzkum z minulého týdne ukazuje, že podpora dvoustátního řešení v regionu je na historickém minimu.
Akce trvají už sedm dní. Rozpoutal je izraelský zásah v Džanínu před týdnem. Izraelské bezpečnostní složky tam přijely zadržet několik radikálů. Následně došlo k přestřelce.
Páteční útok na synagogu a sobotní střelba následovaly po čtvrtečním izraelském zásahu na Západním břehu Jordánu, při kterém zahynulo devět Palestinců, většinou ozbrojenců.
Z pěti raket vypálených v noci na pátek na Izrael z Pásma Gazy byly podle armády tři sestřeleny, jedna skončila v otevřeném prostranství a další dopadla ještě uvnitř Pásma Gazy.
Izrael během války v roce 1967 obsadil východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy oblasti, ve kterých Palestinci usilují o vytvoření nezávislého státu.
Jak armáda dodala, její velitelé „litují jakékoli újmy způsobené nezúčastněným civilistům“, ve svých operacích ale budou bezpečnostní síly i nadále pokračovat.
Izraelská armáda vstoupila do města a do nedalekého uprchlického tábora. Místní křídlo palestinské teroristické skupiny Islámský džihád potvrdilo, že začalo střílet a házet po nich výbušniny.
Nabídkou území, o které se v minulosti vedly tvrdé boje, Trump monarchu šokoval. Západní břeh si nárokují Palestinci a kromě nich zde žije také zhruba půlmilionová menšina Izraelců.
Mrtvých v Gaze je celkem 45, podle armády většinou teroristé. Stovky raket Islámského džihádu do Izraele vůbec nedoletěly a spadly do pásma, kde zabily 27 mužů, žen i dětí.
Islámský džihád působí především v Pásmu Gazy, kde je druhou největší teroristickou skupinou po Hamásu. Vznikl v roce 1981 a financuje a vyzbrojuje ho Írán, který také cvičí jeho muže.
Na Izrael mířily po celou noc rakety z pásma Gazy. Za ostřelováním strojí hnutí Islámský džihád. Útok označuje za odplatu za večerní izraelský nálet na Gazu. Na straně Izraele zatím nejsou oběti.
Ve čtvrtek skončila izraelská vláda, která se z vlastního rozhodnutí rozpustila. Koalice osmi pravicových, levicových a středových stran a vůbec poprvé i jedné arabské vydržela jen rok.
Izrael vyzval ke společnému vyšetřování. Palestinská samospráva to ale odmítla a sdělila, že kulku, která novinářku zabila, nevydá k balistické analýze.
Novinářka Širín abú Aklahová natáčela reportáž o operaci izraelských vojáků ve městě Džanín a při střelbě byl zraněn i její kolega z palestinského listu Al-Kuds.
Izraelská policie dříve během středy překazila pochod izraelských ultranacionalistů naplánovaný k Damašské bráně na kraji jeruzalémského Starého Města.
Po třech březnových teroristických útocích v Izraeli, které si vyžádaly jedenáct mrtvých, stoupl 7. dubna počet izraelských obětí na čtrnáct po střelbě Palestince v telavivské kavárně.
Při střetech s policií utrpělo zranění 17 Palestinců. Na stejném místě se policie s Palestinci střetla již v pátek, nedělní střety však byly podle agentury Reuters méně násilné.
Mezi Palestinci a Izraelci se stupňuje napětí od chvíle, kdy pro muslimy před několika dny začal postní měsíc ramadán, který se letos překrývá s významnými židovskými a křesťanskými svátky.
Jde o největší vlnu terorismu v posledních šesti letech. Za osm dní letošního března teroristé zavraždili víc Izraelců než za předchozí tři roky dohromady.
Chlapec byl střelen do břicha a zemřel krátce po převozu do nemocnice. Na místě střetů v palestinské vesnici Bajt Dajan bylo ošetřeno dalších šest Palestinců, kteří se nadýchali slzného plynu.
Plán odsoudil palestinský premiér: „Osadnické programy, které vyhlašoval a vyhlašuje Izrael, kladou na svět obrovskou zodpovědnost. Izrael je staví před hotovou věc, kterou systematicky vytváří.“