„Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu,“ říká Kateřina Berchová-Bímová.
Lidé bez domova se k práci pro městskou část dostali přes spolek Mezi4stěny, který řeší problematiku bezdomovectví. S radnicí uzavřel smlouvu, zajišťuje konkrétní dvojice a vyplácí jim odměnu.
Stromům na náměstí brání jak inženýrské sítě, tak archeologické bohatství. Nic z toho ale není vidět, uznává památkářka a vysvětluje tím, proč se ozývá volání po výsadbě stromů v centrech měst.
„Tam, kde byly louky, už nejsou. Tam, kde byl les, les není. A tam, kde dřív byly stepi se spoustou motýlů a kvetoucích bylin, jsou zase jen křoviny. To je problém,“ říká parazitolog Miloslav Jirků.
Ačkoliv může městská zeleň působit zejména dekorativním dojmem, spektrum ekosystémových služeb, které stromy poskytují, je široké a vede třeba k lepší adaptaci na klimatickou změnu.
Od roku 2014 je proti proti výstavbě luxusní bytové rezidence na Praze 5 nejen několik místních, ale také úředníci radnice. Magistrátu kácení nevadí: zeleň stavebním záměrům musí ustoupit.
O titul Park roku 2019 se ucházelo celkem čtrnáct parků, což je nejvíce v historii této soutěže, kterou pořádá Svaz zakládání a údržby zeleně již od roku 2003.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
Důležitá je podle Pitka především pestře strukturovaná krajina, příkopy na zadržovaní vody a smíšené lesní porosty. Smrkové kultury totiž nejsou schopny růst kvůli suchu a teplému podnebí.
K úpravě stromů přitom lidé mohou využít služeb speciální firem. Jen certifikovaných arboristů jsou v Česku stovky. Zásahy na vlastní náklady provádí i přímo distribuční firmy.
Česko opět trápí vlna veder. A pražský magistrát informoval o opatřeních, která mají přehřáté město ochladit. Představovat to uprostřed léta je ale podle ekologického sdružení Arnika populismus.
„Musíme si uvědomit, že když zastavíme každý parčík, každou plošku zelenou, tak se ta tepelná nepohoda v tom městě ještě zhorší,“ říká urbanistka Vladimíra Šilhánková.
Během teplejšího letního dne se pražské náměstí Republiky už během dopoledne ohřeje na čtyřicet stupňů Celsia, sousední Masarykovo nádraží sálá padesátkou. Přitom nedaleké Riegerovy sady si drží snesitelnou třicítku. Praha nyní začíná hledat způsoby, jak přetopenému centru ulevit.
Z kohoutků a fontánek v Lublani teče nechlorovaná voda a zeleně je ve městě tolik, že od ní obyvatelé nikdy nejsou dál než 300 metrů. Slovinská metropole se i díky tomu stala Evropským zeleným městem 2016. K titulu ji dovedla celá řada citelných změn, které toto ani ne 300tisícové město prodělalo během poslední dekády.
… nebo také Karlovy Vary, Liberec a Zlín. Pořadí se změní, když nepočítáme jen upravenou zeleň, ale také „městské džungle“ a lesy. Karlovy Vary vítězí v obou disciplínách.
Naproti pasáži v centru Přerova vznikne nový parčík, odpočinková zóna vyroste v místě, které dosud sloužilo jako parkoviště. Dnes sem najedou stavební stroje a dělníci začnou stavět klidovou zónu. Auta vystřídá vodoteč, lavičky, osvětlení i nová zeleň.
Ostrava ukončila výsadbu statisíců nových stromů a keřů. Chce tak ozdravit ovzduší ve městě. Zeleň přibyla kolem rušných cest a také průmyslových areálů, u kterých má vytvořit ochrannou clonu od obytných zón.
Kasárenská ulice v Prachaticích je rozkopaná, a protože se jedná o frekventovanou komunikaci, její uzavírka působí dopravní komplikace. Vedení města se pokusilo najít řešení, aby zjednodušilo objízdné trasy.
Sen o vlastní malé zahrádce je pro řadu lidí žijících v centru velkých měst nereálný. Většinou si musí vystačit jen s truhlíky za oknem. V Ostravě si teď mohou osvojit jeden ze sedmdesátky městských květináčů, které lemují hlavní náměstí a pěší zóny.
Silničáři v Pardubickém kraji postupně obnovují zeleň u silnic. V uplynulých měsících vysázeli 2500 stromů a dalších 6000 keřů za zhruba 22 milionů korun. Stromořadí vznikají u silnic nižších tříd i díky státním a evropským dotacím. Silničáři ale mají povinnost udržovat nové aleje minimálně 10 let, aby nemuseli evropské peníze vrátit.
V Hlinsku pokáceli více než dvě stovky stromů. Pro razantní řez se město rozhodlo z bezpečnostních důvodů. Zásah se týkal především oblasti sídliště a Resselovy ulice.
Hlinsko se pokusí získat peníze na obnovu městské zeleně. Radnice už začala s kácením přerostlých stromů na sídlišti a v Resselově ulici. Na podzim plánuje náhradní výsadbu.
