Na podzim čeká Německo zásadní politická změna, protože kancléřka Angela Merkelová odejde po 16 letech z úřadu. Kdo by ji mohl nahradit v čele vlády největšího státu Evropské unie, zatím není jasné.
Pokud se odhady potvrdí, bude výsledek z Porýní-Falce nečekaně drtivým vítězství SPD. Průzkumy v této západoněmecké zemi předpovídaly vyrovnaný souboj CDU s mírně favorizovanými sociálními demokraty.
Hradecká organizace Zelených se pro odchod z koalice vyslovila před více než týdnem. Čekalo se na výsledek vnitrostranického referenda u partnerské Změny pro Hradec, která rozhodnutí podpořila.
Větší příklon k postmateriálním hodnotám v moderní době a zvýšený zájem o ekologická témata lze vidět spíš ve volbách do parlamentu. Zájem o to mají hlavně mladí lidé.
Trikolóra, která se v některých dřívějších volebních modelech blížila pěti procentům potřebným pro vstup do sněmovny, by získala půl procenta, méně než Svobodní i Zelení.
Kurzova Rakouská lidová strana, která drtivě vyhrála zářijové parlamentní volby, bude mít ve vládě jasnou převahu. Poprvé budou mít ve vládním týmu početní převahu ženy.
Česko-rakouské vztahy podle analytičky však může nadále ovlivňovat rakouské odmítání jádra. Do roku 2030 chce země mít sto procent energie z obnovitelných zdrojů.
Lidovci, kteří drtivě vyhráli zářijové volby, budou mít ve vládě jasnou převahu. Kromě funkce kancléře jim připadne jeden státní tajemník a 10 ministerstev, včetně financí, obrany, vnitra a zahraničí.
Zaměstnancům se daně sníží v prvních třech tarifních pásmech - z 25 na 20, ze 35 na 30 a ze 42 na 40 procent. Vyšší zdanění u neekologických provozů či zařízení hodlá kabinet zavést od roku 2022.
Poprvé spolu zasednou u zeleného vládního stolu ve vídeňském spolkovém kancléřství konzervativní lidovci a Zelení. Jinými slovy, dvě politické strany, které si v minulých letech nic nedarovaly.
Liberální demokraté, velšská strana Plaid Cymru a Zelení se podle zpravodajské stanice BBC dohodli, že proti sobě nebudou kandidovat až v sedmi desítkách volebních obvodů.
„Naše kulturní bohatství - od lyžování po Grüner Veltliner - je akutně ohroženo,“ řekl jeden z nejznámějších rakouských vinařů Willi Bründlmayer, který ročně vyprodukuje na 600 000 lahví.
Diskusi rozpoutal ve středu poslanec Friedrich Ostendorff, když řekl: „Jsem pro zrušení snížené sazby DPH na maso a věnování ušetřených peněz na zlepšení životních podmínek chovných zvířat.“
V textu, na nějž upozornily Hospodářské noviny, poukazují europoslanci na to, že podle dvou předběžných auditních zpráv Evropské komise je český premiér ve střetu zájmů.
Na otázku, kde je vlastně doma, odpověděl, že tam, kde má rodinu. Jenomže i to je složité – rodina, přátelé a spolupracovníci roztroušeni… Pak už vám nezbývá, než se stát Evropanem.
Vládní CDU by měla získat 28 procent hlasů, Zelení předběhli sociální demokraty a jsou druhou nejsilnější stranou. AfD podle odhadů získala kolem 10 procent.
Otevřená je zatím otázka lídra možné společné kandidátky – zda to bude zástupce TOP 09, nebo STAN. „Na jménu lídra určitě koaliční spolupráce neztroskotá,“ řekl k tomu Jiří Pospíšil.
Slogany na plakátech v Praze 3 parodují program a narážejí na to, že podle kritiků Zelení brání stavbě bytů nebo tvorbě parkovacích míst. Strana se proti dezinformační kampani ohradila.
„Zelení jdou ale dál, v mnoha městských částech Zelení uspěli skvěle a já se nyní budu věnovat plně své milované Praze 7 a rodině, které hodně dlužím,“ uvedl Mirovský.
V rámci předvolebního boje slíbili její politici řadu věcí, které měly zlepšit život obyvatel města. Server iROZHLAS.cz ho prošel a u 13 vybraných oblastí zjišťoval, jak se koalici dařilo sliby plnit.
Bývalý předseda Zelených a pražský zastupitel Matěj Stropnický nebude v podzimních komunálních volbách kandidovat, a to ani do pražského zastupitelstva, ani v Praze 3.
Novým předsedou Zelených se v sobotu stal biolog a starosta Prahy 4 Petr Štěpánek. Potřebnou většinu získal už v prvním kole volby. Štěpánek je ve straně od roku 2003.
Pokud by se v listopadu konaly volby do sněmovny, vyhrálo by je ANO s 30 procenty. Druhé Piráty by volilo 14 procent lidí. Celkem by se do dolní komory parlamentu probojovalo osm stran a hnutí.