Nová studie naznačuje, že někteří placentálové žili už v době před 66 miliony lety a krátce před osudným nárazem asteroidu. Konkrétně šlo o primáty, ale i králíky, zajíce a taky psy a kočky.
Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá blízko hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce. Díky slunečnímu záření je teplota na povrchu asi 1800 stupňů Celsia.
Odborníci doufají, že mise odhalí stopy po temné hmotě a temné energii. Tyto dva jevy jsou pro kosmologii záhadou, odhaduje se však, že mají zásadní vliv na celý vesmír.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně.
Za dobu svého fungování oběhla družice planetu více než 33 000krát a vědci z ní dokázali získávat data do posledního dne. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.
Již v roce 2009 určila skupina vědců devět milníků, které by lidé neměli překročit, pokud chtějí, aby Země zůstala pro lidstvo v budoucnu obyvatelná. Sedm z nich už ale lidstvo prý překročilo.
Vždycky když sonda proletí kolem určité planety, její dráha se stočí trochu jiným směrem a přitom nabere energii a rychlost – jako kdyby ji planeta vystřelila z praku.
„My víme, že měsíc obsahuje kapalnou vodu pod ledovou krustou. Kromě toho jsou tam pevné částice a organické látky. Díky tomu vidíme paralely s tím, jak vznikala Země,“ říká astronom.
Za jednu letenku podle dřívějšího prohlášení pasažéři zaplatili okolo 55 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč). Ke stanici mise zamířila na začátku minulého týdne, tam pak prováděla vědecké experimenty.
Uran je od Země vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Je čtyřikrát širší než Země a kromě prstenců ho obklopuje i 27 malých měsíců.
Lidé by měli dobrovolně zmizet. Měla by to být přirozená daň za dosavadní devastaci Země. Myslím to úplně vážně, aprílu navzdory. Co jsme, my lidé, za svou existenci světu, respektive přírodě, dali?
Kolem Země proletí o víkendu asteroid s označením 2023 DZ2. Od planety bude přitom vzdálený jen zhruba 170 tisíc kilometrů. To je méně než vzdálenost Země od Měsíce.
K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.
Venuše se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Lepší pochopení této změny je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio měli při březnovém návratu na Zemi použít loď Sojuz MS-22. Tu však v prosinci zasáhl mikrometeorit.
„Můžeme říci, že hlavní složky nebo přísady neutronových hvězd jsou interakce hadron-hadron. A to je to, co studuji já. Úplné základy, chcete-li,“ říká fyzička.
Asteroid, který dostal název 2023 BU, bude blíže Zemi, než jsou například geostacionární družice. Ty se nacházejí ve výšce přes 35 tisíc kilometrů od Země.
„Tento pokus má ověřit naše speciálně vyvinuté senzory tlaku pro použití v kosmických podmínkách,“ přibližuje Martin Šimoník ze společnosti BD Senzors.