Rozhodnutí přišlo po nedávné kritice, kvůli financování ropných a plynových polí. HSBC chce v budoucnosti uvolnit až trilion dolarů na podporu čisté energie.
Rozdílnou regulaci pro domácnosti a velké odběratele vysvětlila tím, že ceny pro domácnosti jsou včetně všech poplatků, které naopak ty určené pro průmysl neobsahují.
„Možná příští rok budeme ještě v podobné situaci jako letos, ale já jsem pevně přesvědčený, že od následující topné sezony, tedy od roku 2024, se budeme nad dnešními problémy usmívat,“ věří Síkela.
Pokud bude nerovnováha v tranzitu přetrvávat, začne Gazprom od 28. listopadu snižovat dodávky směřující do měřicí stanice Sudža. Ukrajina podle něj zadržuje 52,52 milionu metrů krychlových plynu.
Německo si zákonem stanovilo, že musí mít zásobníky na zimu k 1. listopadu naplněné z 95 procent. Cíl splnilo v polovině října. Podle kancléře Olafa Scholze je země na zimu dobře připravena.
Libanon a Izrael po dlouhých jednáních podepsali historickou dohodu o demarkaci námořních hranic. Pro Evropu to znamená možnost dalších dodávek zemního plynu z oblasti.
Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku.
Výtah zvedne lodě o 36 metrů, aby mohly přes další kanál plout na západ. V budoucnu tudy můžou proudit nejen nákladní kontejnery, ale i zásoby zemního plynu.
Gazprom v srpnu oznámil, že v první polovině roku měl rekordní čistý zisk 2,5 bilionu rublů. Představenstvo také doporučilo vyplatit pololetní dividendu.
Podle opozice projev, ve kterém Fiala představil dvě vládní opatření proti zdražování energií, nepřinesl nic nového. Opoziční poslanci kvůli blížícím se volbám kritizují také jeho načasování.
Poskytovatelé sociálních služeb protestují proti zvažovanému snižování teplot v sociálních zařízeních. Nařízení by navíc bylo obtížně realizovatelné i technicky.
Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků. Evropské vlády proto pracují na opatřeních ke zmírnění dopadů drahé energie.
„Kontroly by navazovaly na podnět ze strany domácností či pracovníků. Zaměřovaly by se na ty, kteří mají na starosti nastavení otopných soustav,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
Gazprom si podle provozovatele ukrajinského tranzitního systému na čtvrtek zarezervoval kapacitu pro přepravu deseti milionů krychlových metrů, zatímco na středu to bylo 42,2 milionu.
Může se Česko spolehnout na unijní státy? Co může pro zvládnutí krize dělat každý z nás? A hrozí, že budou unijní ministři prosit v Moskvě o plyn? O tom všem je toto vydání Bruselských chlebíčků.
V návrhu se mluví o tom, že by se takto dalo uspořit až 45 miliard kubíků zemního plynu, což je pro představu třetina množství, které Rusko v minulých letech do Evropy každoročně dodávalo.
Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Roční spotřeba plynu v činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska ho jde zhruba 98 procent.
Co znamená vyhlášení stavu tzv. vyšší moci firmou Gazprom? A dotkne se zastavení Nord Stream 1 i Česka? Hostem Radiožurnálu byl energetický konzultant v plynárenství Vratislav Ludvík.
Sulík řekl, že Slovensko má v zásobnících uskladněno množství plynu, které odpovídá 49 procentům roční spotřeby země. Podle ministra by země zvládla i případné zastavení dodávek suroviny z Ruska.
Podle ministra průmyslu a obchodu má ale Česko v zásobnících dostatek plynu, téměř 75 procent maximální kapacity, a ještě letos bude moci dovážet zkapalněný plyn z nizozemského terminálu.
Země Evropské unie se chtějí v příštích letech zbavit ruského plynu, ale možná se bez něj nedobrovolně ocitnou už v červenci. Je na to Evropa připravená?