Nejprve hořelo ve čtvrtek ve Sluneční ulici v podsklepené chatě. Jen asi půl hodiny poté hořelo v zámečku, který se nachází poblíž ulice V Chaloupkách.
Zdeněk Konopka, který byt úmyslně zapálil, si na konci listopadu vyslechl svůj trest. Server iROZHLAS.cz s pomocí písemného rozsudku podrobně popsal, k čemu onu nešťastnou sobotu v Bohumíně došlo.
Podle stanice NHK byla 27 lidem „diagnostikována zástava srdce a dýchání“. Termín se používá pro označení úmrtí před oficiálním potvrzením smrti lékařem.
Požár panelového domu vypukl loni 8. srpna odpoledne. Motivem žhářského útoku byly podle žalobce spory v rodině. Obviněný nezvládl fakt, že jej opustila manželka.
Hotov by měl být kostel do května příštího roku, první bohoslužba by se tam měla konat 23. května. Na tento termín je naplánované i vysvěcení kostela. Hrubá stavba kostela vyjde na 20 milionů korun.
Kriminalita v Česku dlouhodobě klesá. Přesto ale stále dochází k obludným činům, které nás šokují svou brutalitou, pachatelovou nelidskostí i jeho celkovou pomýleností.
Muž v posledních letech zcela změnil své chování. Začal být agresivnější a měl sklony k hádkám. Jeho nepříjemné chování se postupem času stupňovalo. Důvodem nejspíš byla bolestivá ztráta syna.
Motivem žhářského útoku podle dozorujícího státního zástupce Michala Króla byly rodinné spory. Muž zapálil byt svého syna, kde po rozchodu s ním žila i jeho manželka. V bytě v té době bylo 15 lidí.
Rwanďana policie zatkla už krátce po požáru, ale poté jej propustila, aniž zahájila trestní stíhání. Nyní prokuratura informovala, že na základě nových důkazů byl muž v sobotu zatčen znovu.
„V tuto chvíli nic nenaznačuje, že se jedná o trestný čin,“ řekl poslancům v parlamentu Darmanin. „Bylo zahájeno vyšetřování. Mohlo to být tak, že šlo o náhodu.“
Kostel Božího Těla ze 16. století byl národní kulturní památkou. Shořel předloni v srpnu. Oheň způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je ale podle odborníků nevyčíslitelná.
Kostel Božího Těla z 16. století byl národní kulturní památkou. Shořel předloni v srpnu. Oheň způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je ale podle odborníků nevyčíslitelná.
Čtvrteční útok na světově proslulé studio Kyoto Animation byl nejhorší hromadnou vraždou v Japonsku za poslední dvě desetiletí. Patnácti z obětí bylo mezi 20 a 29 lety.
Vyšetřování ukázalo, že v budově studia v Kjótu chyběly vnitřní rozprašovače vody a hydranty. Podle hasičů to ale nebylo v rozporu se zákony o provozu kanceláří.
Policie zadržela a obvinila šestadvacetiletého žháře, který se doznal ke 31 požárům aut, kontejnerů a zahradních přístřešků v Praze a Káraném. Vzniklá škoda činí téměř jeden milion korun.
Oheň loni v létě způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná. Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, jenž zapálení kostela vymyslel.
Cílem útoku bylo vypudit pracovníky Memorialu ze sousedního Čečenska, jehož tajní agenti v Ingušsku volně operují, prohlásil člen vedení Memorialu Oleg Orlov.
Ve Švédsku zatkli tři osoby podezřelé z pokusu o útok na synagogu v Göteborgu. Při incidentu nikdo nebyl zraněn, ale od pátku je to druhý případ násilí namířený ve Švédsku proti židům.
Na místě vyhořelého kostela v třineckých Gutech pracují archeologové. Hloubí tam sondy a připravují podrobný průzkum podloží. Na místě vznikne replika vzácné památky.
Škoda za vypálení vzácného kostela Božího těla v Gutech na Třinecku činí nejméně 50 milionů korun. Vyčíslila ji římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína.
V Německu hledá útočiště stále více uprchlíků. Úřady letos počítají až s 250 tisíci nových azylantů. V některých obcích, které mají uprchlíky přijímat, vládne napětí. Ve vesnici Tröglitz v Sasku-Anhaltsku zapálil v sobotu neznámý pachatel střechu azylového domu. Politici trvající na tom, aby obec plánovaných 40 osob přijala, teď dostávají anonymy, které jim vyhrožují smrtí.
Policisté dopadli podezřelé z žhářského útoku na Romy v Býchorech na Kolínsku. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí středočeské policie Pavel Truxa. Z útoku jsou podezřelí čtyři muži ve věku 20 až 25 let.
Ještě nikdy v polistopadové historii České republiky nepadly tak tvrdé rozsudky za rasově motivovaný čin. Právě takový podtext měl podle výroku soudu loňský žhářský útok v severomoravském Vítkově. Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová říká, že jde o jasný vzkaz státu, že se nebude smiřovat s šířením a projevy nenávisti.
Na ostravském stadionu Bazaly se ve čtvrtek objevil nápis oslavující pachatele žhářského útoku ve Vítkově. Neznámý autor nastříkal sprejem na zeď větu "Ať žijou hrdinové z Vítkova" a podepsal ho tříramennou svastikou symbolizující novodobý rasismus.
Policie začala šetřit žhářský útok v ostravské osadě Bedřiška jako závažnější trestný čin s rasovým podtextem. Radiožurnálu to potvrdila šéfka okresního státního zastupitelství v Ostravě. Zpočátku kriminalisté prověřovali, jestli nejde o obecné ohrožení. Nyní už jsou ve hře přísněji posuzované zločiny: pokus o rasově motivovanou vraždu a těžká újma na zdraví.
Všichni čtyři mladíci, obžalovaní ze žhářského útoku ve Vítkově, dnes požádali soudce o propuštění z vazby. Senát Krajského soudu v Ostravě výsledek ale zatím nezveřejnil. Pravicoví radikálové hodili před rokem zápalné láhve do domku romské rodiny a vážně zranili malé dítě.
