Židé jako obětní beránci. Kvůli covidu, kvůli válce, kvůli ekonomické krizi. V Česku roste počet nenávistných antisemitských projevů. Je v nás nenávist zakořeněná?
„Covid, válka v Evropě, ekonomická krize. Židé byli vždy vnímáni jako ten obětní beránek,“ popsal pro Radiožurnál předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.
Předpokládá se, že kniha pochází z konce 9. nebo ze začátku 10. století. Přes 600 let byla tedy považována za ztracenou, dokud se znovu neobjevila v roce 1929.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Když se podíváte na různé druhy extremismu, tak se shodnou na jedné věci: to, že Žid je nepřítel. Když nenávidíte Židy, budete nenávidět i jiné skupiny lidí," říká koordinátorka Evropské komise.
„Louisa měla těžký a tragický osud. Byla krásná a jsem si jistá, že i laskavá žena - tak jako moje babička. A my ji chceme vzdát úctu,“ říká pravnučka ženy z portrétu.
Českou přeživší do Izraele po válce zavály události v Československu. Svůj životní příběh sepsala v několika knihách. Poslední vyšla zatím jen v hebrejštině, jmenuje se Dům v ulici Granátových jablek.
„Odmítaly jsme pohádky, kde byly princezny a královny v krásných šatech. To jsme nečetly. Dělalo nám to strašně špatně, když jsme byly takové popelky ve sklepě,“ vzpomíná Gertruda Milerská na válku.
„Za jeho zájem o sporty může vlastně moje babička. Byla jednou z těch buržoazních žen, které věřily, že sportování je součástí procesu, který umožňuje proniknutí do buržoasie,“ říká Epsteinová.
Praha||Adam Drda, Andrea Jelínková|Historie|Příběhy 20. století
V červenci 1942 musela Eva nastoupit spolu s rodiči do transportu a odjet do ghetta v Terezíně. Jejího muže Viléma poslali na práci do tábora Mořina, později zemřel v Terezíně při tyfové epidemii.
Hana Lustigová přišla na svět 20. června 1924 v židovské rodině v Praze. Vyrůstala s o dva roky mladším bratrem Arnoštem (pozdějším spisovatelem) v Libni.
Mezi těžce zraněnými je 35letá těhotná žena, které museli lékaři provést císařský řez. Druhým člověkem ve vážném stavu je muž z USA, který byl s rodinou v Izraeli na návštěvě.
Hana Hnátová prošla koncentračním táborem v Osvětimi i v Mathausenu. Tam ji osvobodila americká armáda. Po válce se živila jako korespondentka u obchodní firmy a vychovala dvě děti.
Židovský mladík Alexander Feuerstein zůstal po válce sám. Nacisté zavraždili jeho rodiče i šest jeho sourozenců. Chtěl odejít do rodící se nové země – Izraele. Putoval ale do komunistického kriminálu.
Na zátahu se podílely tisícovky francouzských policistů a četníků, kteří Židy odváděli na bývalý Zimní velodrom v Paříži nedaleko Eiffelovy věže. Odtud je převáželi do vyhlazovacích táborů.
Kdo rodinu Anny Frankové zradil, zůstávalo dlouhé roky záhadou. Nové okolnosti do příběhu vnáší svědectví Gerarda Kremera, správce kancelářské budovy, která sousedila s domem Frankových.
„V roce 1452 byl rozvoj židovské komunity v Olomouci přerušen na základě vyhnání Židů ze všech královských moravských měst a až do roku 1848 tady legálně bydlet nesměli,“ říká historička.
Izrael, jemuž kdekdo vyčítá, že dost nepomáhá Ukrajině, naplno rozjel přijímání Ukrajinců židovského původu, tedy těch, kdo mají nejméně jednoho židovského prarodiče.
Začala tak operace Reinhard. Od března do prosince 1942 ve vyhlazovacím táboře Němci v plynových komorách zavraždili téměř půl milionu lidí. Hrůzy tábora přežilo jenom několik jednotlivců.
Ze 45 synagog zbyly v ukrajinském Dnipru pouze tři. Synagoga Zlatá růže v židovském centru Menorah, největším centru tohoto typu na světě, se v těchto dnech stala i centrem pomoci uprchlíkům.
Jedna z nejúspěšnějších amerických televizních osobností má problém. Americká televize ABC stáhla Whoopi Goldbergovou na dva týdny z obrazovky kvůli nevhodným výrokům o holokaustu.
Goldbergová v talk show prohlásila, že nacistická genocida Židů za druhé světové války se týkala dvou skupin bělochů, a nešlo prý o rasu. Později se za svá slova omluvila.
Pátrání po osudech Čechoslováků vězněných v Sovětském svazu přivedlo historika na stopu nepotrestané vraždy neozbrojených židovských odbojářů na Slovensku v roce 1944. Jaký byl příběh Michala Krecula?
