Podle zprávy sedm ze 47 zemí, které schválily Terezínskou deklaraci z roku 2009, dosáhlo významného pokroku, tři země zaznamenaly podstatný pokrok, třináct zemí určitý pokrok.
Nový grafický román v celkem 22 obrazech představuje hlavní momenty na životní cestě jednoho z nejvýznamnějších světových spisovatelů, kteří se ve svých dílech věnovali holokaustu.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že Izrael nemá v úmyslu znovu obsadit Gazu. Čelí ale tlaku ministrů vlastní vlády, kteří záměr podporují – a ti by třeba mohli jeho vládu „svrhnout“.
„Mural je namalovaný, ale je založený na archivních fotografiích, na kterých se dochoval obraz každodenního života v lublinské židovské čtvrti,“ vypráví Monika Tarajková z Centra Brama Grodzka.
Jeden život je trochu rekonstrukcí a trochu pomníkem Nicholasi Wintonovi, což pro současný film nikdy není pochvala, píše v recenzi snímku Pavel Sladký.
Film Jeden život přibližuje nezlomné úsilí sira Nicolase Wintona, jeho vůli zachránit co nejvíc dětí před koncentračními tábory, ale také trápení nad osudem posledního vlaku.
Ve Francii se loni prudce zvýšil počet protižidovských činů a dosáhl nového rekordu. Stoupl ze 436 v roce 2022 na 1676. Důvodem může být teroristický útok palestinského Hamásu na Izrael.
Izraelský velvyslanec v Německu uznal, že antisemitismus není problémem jen v Německu. V narážce na jeho historii ale vzkázal, že zrovna v této zemi se s ním musí bojovat s o to větší vervou.
Podle policejní zprávy chlapcův příspěvek na platformě obsahoval plány a mapy synagogy, které pravděpodobně vytvořil společně s dalším neznámým člověkem se sídlem ve Washingtonu.
Židé v Etiopii žijí v izolaci od většiny ostatních Židů. Uchovali si i specifické tradice a zvyky. „V Evropě nebo Izraeli není složité najít košer jídlo, ale tady je to teď složitější," vypráví rabín.
Současné projevy nenávisti vůči Židům se ale od minulého století liší. Ve většině případů se přesunuly do virtuálního prostředí a přešly na dehonestaci židovského národa.
Prigožinova vzpoura i pokusy o pogrom ukazují, že i když se ruský režim může zdát brutální a nezdolatelný, je slabý a nerozhodný, jakmile se má vypořádat s nepokoji, které nejsou protiputinovské.
„Když židé stavěli svojí synagogu, pozvali si k tomu pracovníky z Jemenu. A to byli muslimové. A ti zas chtěli mešitu. Tak jim ji nechali postavit a dali na ní pozemky,“ říká rabi Elijahu Habíb.
V ruském Dagestánu vtrhly stovky mužů na letiště a hledali pasažéry z Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí?
Protižidovské akce mají ve Francii různou podobu. Televize BFM v úterý informovala například o tom, že se na předměstí Paříže objevily na několika místech Davidovy hvězdy.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan trval na tom, že žlutou hvězdu bude hrdě nosit tak dlouho, dokud Rada bezpečnosti OSN neodsoudí útok radikálního palestinského hnutí Hamás na jeho zemi.
Protižidovské nálady nabývají na síle. V sobotu obklíčil dav hotel kvůli fámě, že se v něm ubytovali uprchlíci z Izraele. Dovnitř vniklo několik desítek mužů, kteří údajně lidem kontrolovali pasy.
„Tito Židé jsou lidé, kteří zabíjeli proroky jako ovce. Z tohoto důvodu je Bůh proklel,“ stálo na plzeňském stánku s kebabem. Majitel pro ČTK uvedl, že útok Hamásu na Izrael nepovažuje za špatný.
„Každý ze židovské komunity zná někoho, jehož příbuzný, známý, spolupracovník přišel o život, byl unesen, zraněn nebo povolán do armády,“ upozorňuje Michal Pelíšek, tajemník Federace židovských obcí.
Od začátku útoku hnutí Hamás na Izrael ve Francii, kde žije největší židovská komunita v Evropě, zaznamenala policie během prvních deseti dnů více než 320 fyzických projevů antisemitismu.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Svůj zácvik formálně dovršila před dvěma týdny, když dokončila čtyřleté rabínské studium, a nyní jako první česká rabínka působí ve Westminsterské synagoze v Londýně.
V uličkách středoukrajinské Umaně tančí, zpívají a radují se tisíce chasidů. Podobně to určitě vypadalo i ve středověku, kdy tady chasidští Židé tvořili většinové obyvatelstvo.