V neděli ve 02.00 se ručičky hodinek posunou na 03.00. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se pak opět vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní.
„Podzimní střídání je pro nás příjemnější, protože náš biologický rytmus je posunutý tak, že to není přesně 24 hodin, ale trochu déle,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová.
„V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl,“ řekl Jemelka.
Pravidelná změna času je zavedená ve většině evropských zemí, příští rok by se už ale letní a standardní čas (taky označovaný jako zimní) střídat nemusely.
V tuto chvíli se neví, jak proběhne zrušení střídání času. Bude to záležet na úzké spolupráci s dalšími evropskými a sousedícími státy, tvrdí Petra Holubičková z ministerstva dopravy.
Česká republika se stále nerozhodla, zda se přikloní na stranu standardního času, tedy zimního, nebo letního. Rozhodnutí chce koordinovat hlavně se státy visegrádské čtyřky a Německem.
V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 2.00 se hodiny posunou o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Změna času zpozdí několik dálkových i regionálních vlakových spojů.
Leckdo si jistě bude ještě pamatovat na pana Stanislava Pecku, který v 90. letech všemožně usiloval o zrušení letního času. Mimo jiné i proto, že kvůli němu musí coby pekař dříve vstávat.
Jako příklad premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, kdy je ještě po 21.00 světlo.“ Variantu doporučují i vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů.
Portugalsko, Řecko a Británie se vyslovily proti nápadu, aby bylo povinné střídání času ukončeno. Kypr, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Francie prý zatím na věc nemají jednoznačný názor.
V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02.00 a noc se tak o hodinu prodlouží. V zemích EU půjde možná o poslední povinnou změnu.
Evropská komise předpokládá, že naposledy se v Evropské unii povinně změní středoevropský čas na letní 31. března 2019. Plyne to z jejího návrhu na konec celoevropské povinné změny času už příští rok.
Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy.
Říká se, že změna času může narušit spánek nebo obecně chod dne. Proč tomu tak je a jak z toho ven, vysvětluje pro Radiožurnál bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.
Skupina europoslanců chce skoncovat se střídáním letního a zimního času. Energetické úspory, kvůli kterým vzniklo, už jsou podle nich minimální. Navíc tvrdí, že střídání času škodí lidskému zdraví.
V noci na neděli můžeme spát o hodinu déle. Končí totiž zimní čas a začíná pětiměsíční období, kdy pro nás bude platit čas středoevropský, nesprávně nazývaný zimní.
V noci ze soboty na neděli přejdeme na letní čas. Hodinové ručičky se ve dvě hodiny v noci posunou o hodinu dopředu. Ke střídání času se před desítkami let přistoupilo kvůli šetření elektřinou. V dnešní době jsou už ale úspory minimální. Může za to změna životního stylu i nástup úspornějších žárovek.
V noci na neděli se Česko vrátí k původnímu středoevropskému času. Lidé si ve tři hodiny ráno posunou hodinovou ručičku o šedesát minut zpátky. Změna na zimní čas se dotkne i dopravy, například vlaky zastaví na hodinu na všech spojích.
Posunutí času o hodinu dopředu každoročně oživí debatu proč letní čas ano, nebo ne, a to prakticky po celé Evropě. Ani Španělé nejsou zajedno. Obyvatelé osmitisícového městečka Tobarra ve střední části Španělska se rozhodli, že si čas jednoduše neposunou. Není to ale jen tak nějaká rebelie, jde o místní tradici.
V noci ze soboty na neděli se hodinové ručičky posunou o hodinu dopředu. Bude se měnit zimní času na letní. Opozdí se kvůli tomu například některé dálkové autobusy a s hodinovým zpožděním pojede i 14 mezinárodních nočních rychlíků.
