V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Polští právníci a bojovníci za lidská práva znovu debatují o potřebě změny definice znásilnění. Diskusi v zemi vyvolal případ ženy, kterou na konci února v centru Varšavy sexuálně napadl muž.
„Jako malá jsem si přála vyrůstat v dětském domově. Říkala jsem mamce, že bych chtěla, aby mojí maminkou byla matka mé kamarádky. Neřekla na to nic,“ vypráví oběť pohlavního zneužívání.
V bavorském městě Kempten začal soud s Američanem obžalovaným ve sledovaném případu vraždy, znásilnění a pokusu o vraždu dvou krajanek u bavorského zámku Neuschwanstein.
„Klientky přijímají podstatu rozsudku s dobrými pocity. Ulevilo se jim, že došlo ke společenskému pojmenování, že soud vyslovil vinu obžalovaného,“ řekla Hořejší. Nesouhlasí ale s výší odškodnění.
Dívku podle obžaloby muž osahával, hladil po těle, dával jí penis do ruky, na genitálie připínal svorky, na bradavky jí lepil černou lepicí pásku. Vše si fotil, natáčel a sdílel na takzvaném darknetu.
„Všechno jsme podřídili tomu, že jde o ožehavé téma. Proto jsme chtěli, aby mladí i dospělí herci pracovali v prostředí, kde jim nic nehrozí,“ říká režisér Provazník o natáčení nového filmu Sbormistr.
Režisérovi právníci, které kontaktovala AFP, nechtěli poslední vývoj komentovat. Ruggia dříve obvinění odmítl. Haenelová podle serveru Mediapart uvítala čtvrteční „důležitý“ krok.
„Dosud se mluví o tom, jak byla oběť oblečená, kudy šla, jak se chovala. Jde o zažité možná až kulturní stereotypy, které je nutné vymýtit,“ zdůrazňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.
Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.
„Ve chvíli, kdy tam je sebemenší pochybnost, tak se oběť uzavře a už to nikomu neřekne,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová.
„Po zvážení všech zákonných kritérií mohl soud shrnout, že na obžalovaného již nelze působit trestem výchovného charakteru bez omezení osobní svobody,“ píše se v rozsudku Okresního soudu ve Vyškově.
„Vzpomínám si na případ dědečka, který zneužíval svého asi šestiletého vnuka, a taky dostal podmínku. Vysvětlení bylo, že chlapec si to nebude pamatovat,“ popisuje zakladatelka spolku Konsent.
„Když je většina žádostí vyřízena až za půl roku, tak to neplní základní účel,“ komentuje pomalé zpracovávání žádostí o pomoc advokátka Bílého kruhu bezpečí Pavlína Komedová.
Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Před budovou soudu se ve čtvrtek v podvečer koná demonstrace za spravedlnost pro oběti znásilnění.
Exposlanec Dominik Feri podle nepravomocného verdiktu znásilnil dvě dívky a provinil se i jedním pokusem o znásilnění. Do vězení má jít na tři roky a ženám má zaplatit odškodné.
Někdejší vůdce sekty je podle slov svého právního zástupce připravený nový rozsudek respektovat. Muži odsouzenému za znásilnění sedmi žen teď hrozí, že si půjde znovu sednout na více než pět let.
Případ muže, který opakovaně znásilňoval svou nevlastní dceru a od Krajského soudu v Brně dostal podmíněný trest, otevřel diskuzi, jestli jsou tresty pro pachatele adekvátní.
Špičky české justice v současnosti řeší případ, který otřásl experty i všemi ostatními. Týká se dívky, kterou podle rozsudku znásilňoval nevlastní otec.
Za znásilnění podmínka. Už zase. Jak je možné, že odvolací soud neposlal muže, který opakovaně a dlouhodobě znásilňoval svou nevlastní dceru, do vězení?
Okresní soud nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení, odvolací senát krajského soudu v Brně ale vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na podmíněný.