Kromě potraviny samotné si možná už brzy budeme moci pochutnat i na obalech ve kterých je nakoupíme. Pracují na tom vědci z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zákon vstoupí v platnost již na podzim. Kromě zákazu konkrétních výrobků také uvaluje nové povinnosti na výrobce plastových výrobků. Výrobci cigaret se například budou podílet na úklidu nedopalků.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
V Egyptě se o znečištění začalo méně zajímat kvůli pandemii koronaviru. Moře je tak plné odpadků, které se poté vyplavují na plážích a ničí místní ekosystém.
Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních, osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží.
Mají jednu z nejvyšších hustot osídlení na světě a malou kapacitu na zpracování plastového odpadu. Plasty se nyní hromadí na plážích, ulicích, cestách, zahrádkách i v palmových hájích.
České potravinové řetězce se stále více snaží o udržitelnější koncept podnikání a také ochranu přírody. Docílit se toho snaží třeba i používáním celulózy u sáčků na pečivo.
Kanadští vědci našli ve městech nejmenší plasty, které pocházely z nemrznoucích směsí. Malé plastové částice, které lidé vstřebávají s vodou, bohužel neumí z těla vyloučit.
„Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie.
Mezi 10 největšími znečišťovateli jsou také společnosti Nestlé a PepsiCo, Mondelēz International, Unilever, Mars, P&G, Colgate-Palmolive, Phillip Morris a Perfetti Van Melle.
První výsledky dlouhodobého výzkumu publikovali brněnští vědci, další část nyní zpracovávají, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Vlková z institutu CEITEC VUT.
„Bylo to jako ráj Karibského moře, kde najdete korálové útesy hrající všemi barvami. Bylo to úplně stejné, ale místo korálů to byly tašky,“ popsala dobrovolnice.
Potenciálně kontaminované lokality zmapuje česká informační agentura životního prostředí. Vytvoří databázi s informacemi. Nejhorší jsou černé skládky zejména ve Středočeském a Olomouckém kraji.
V oceánech každoročně skončí čtyři až 12 milionů tun plastů, ale vědci soudí, že na povrchu vod je jen 250 tisíc tun. A 99 procent ze všeho, co lidé za desítky let do moří odhodili, není k nalezení.
Díky postupu ChemCycling můžou být plasty, které nejdou mechanicky recyklovat a skončily by na skládce nebo ve spalovně, použity k výrobě syntetického plynu nebo olejů.
Nová směrnice Evropské unie, která zakazuje jednorázová plastová brčka, nádobí, tyčinky do uší i některé další plastové výrobky na jedno použití, se věnuje také nedopalkům.
Nejvíce plastového odpadu se do moře dostane v jihovýchodní Asii. Problém se ale nevyhýbá ani Evropě. V Nizozemsku můžete na lov plastů dokonce vyrazit s rybářskými podběráky.
Evropská komise chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, třeba pomocí vratných záloh.
Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu.
