„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně.
Odpad, v němž se občas vyskytnou také domácí spotřebiče, podle Furtuly unášejí přítoky Driny, když v nich po přívalových deštích nebo tání sněhu stoupne hladina vody a zaplaví místní skládky.
Ústecká Spolchemie vznikla v polovině 19. století a ve své době představovala skoro celý československý chemický průmysl. Po válce se ale podnik potýkal s komunistickým vedením i ekologií.
Ještě před třiceti lety si tento způsob života volili spíš bohémové a lidé na okraji společnosti. Teď je to přesně naopak. Pořídit si loď na okraji Paříže už může jen movitější klientela.
Mluvčí hasičů neví, jaké množství látky uniklo. V návěsu bylo více druhů chemických látek, i hořlavina. Na místě zasahovali hasiči v ochranných oblecích.
Odpadní vodu bychom měli vyčistit tak, aby se dala znovu použít alespoň jako užitková. To je jeden z výzkumných cílů hydrochemika Martina Pivokonského, který získal vyznamenání od Akademie věd.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Ekolog Jan Husák se pokouší o objasnění havárie na řece Bečvě už dva roky. Podle České inspekce životního prostředí ji způsobily jedy, stále ale neexistuje přímý důkaz, odkud do řeky přitekly.
Podobnost s Bečvou stran nejistoty, zatuchlosti a vsouvání odpovědnosti do bot druhým je tu stejná s tím rozdílem, že tady dostala mezinárodní rozměr, píše v komentáři Ivan Štern.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
Vědci z Akademie věd starou metodu zachytávání sinic zkoumají a zlepšují. Daří se jim to, stále to má však svá úskalí. Čištění vody tak musí neustále sledovat.
„Velké množství plastů v žaludku velrybě bránilo ve správném trávení, způsobilo kachexii (podvýživu a fyzickou slabost) a následně smrt,“ řekla profesorka Komninosová z univerzity v Soluni.
Kvalitu vody v řece Bečvě začne hlídat monitorovací stanice. První takové zařízení v Česku, které bude sledovat kvalitu vody nepřetržitě, už stojí na břehu řeky.
Spolana Neratovice mezi podniky vévodí kvůli vypouštění karcinogenů při výrobě surovin pro výrobu plastů. „Šlo o druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii IRZ,“ uvedla Arnika.
Studie českých odborníků zkoumala vliv pervitinu ve vodě na chování pstruhů. „Ve chvíli, kdy jsme rybám odepřeli k pervitinu přístup, vyhledávaly jeho zdroj,“ říká hlavní autor studie Pavel Horký.
„Policisté na lince 158 přivítají jakékoliv svědectví, například zda někdo nemyl vozidlo v sousedství potoka, nebo zda někdo u potoka nemanipuloval s nějakými nádobami a podobně,“ uvedl mluvčí.
Znečištění zaznamenali v Bečvě v úseku od Choryně na Vsetínsku po Přerov, škody půjdou do milionů korun. Podle odborníků zůstala řeka po kontaminaci mrtvá.
Podle zprávy o stavu vodního hospodářství překročilo limity o 0,9 procentního bodu více měření než předloni, v 83,5 procenta případů. Menší problémy jsou u hlubokých vrtů a pramenů.
Varšavský primátor Rafal Trzaskowski z opoziční Občanské platformy uvedl, že oprava odpadních stok potrvá nejméně několik dní, ale odmítl pomoc armády.
Překvapení se dočkali vědci, kteří v pěti anglických řekách hledali chemické znečištění. Testovali sladkovodní krevety, které v nich žijí. V mnoha z nich objevili pesticidy a ve všech kokain.
Vydat se na kajaku v Káhiře po Nilu je tak trošku výzva pro otrlé. Nejde přitom o řádnou peřejnatou řeku a nehrozí na ní ani útok krokodýla. Nil je ale v Egyptě silně znečištěný.
Firma TEPCO v minulých letech uvedla, že z vody dokáže odstranit všechny radioaktivní prvky s výjimkou tritia, které podle expertů v malém množství nepředstavuje nebezpečí.