Nenadálý ukrajinský postup Kurskou oblastí se stal nečekaným oříškem i pro ruskou mediální scénu. O bojích referovat musí, ale zároveň to činit tak, aby nepohněvala někoho z mocných.
Až 40 procent lidí se cíleně vyhýbá zpravodajství, vyplývá z Digital News Report, kterou sestavuje Reuters. Informace získávají častěji třeba přes sociální sítě.
„I když naše zpráva nakonec naštěstí nic nezměnila, šlo o jasné porušení redakčních standardů, které z nás činí celosvětově důvěryhodnou redakci,“ píše se memorandu od šéfredaktora.
Frustrovaný jedinec si bez každodenního přísunu negativních zpráv neumí den představit, soudí. Myslí si Vladimír Just, že touhou po negativismu jsou lidé v Česku výjimeční?
Stále více lidí se vyhýbá zpravodajství, protože ho považují za depresivní či nudné. K fenoménu v posledních letech mohly přispět pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu nebo válka v Pásmu Gazy.
Podle britského listu The Guardian se izraleští zpravodajci snažili zasahovat do vyšetřování válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu několik let. Izrael to však odmítá.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Český rozhlas se spoléhá na hustou síť zahraničních zpravodajů. Jejich výstupy přinášíme na webu iROZHLAS.cz, kde nyní připomínáme to nejzásadnější dění z roku 2023.
Polská veřejnoprávní televize čelí roky kritice za to, že otevřeně straní vládě. Ukázalo se to i v předvolebních bojích. Faktický vítěz voleb, Tuskova Občanská koalice to chce ale změnit.
Část lidí se záměrně vyhýbá zpravodajství obecně i zprávám o válce na Ukrajině. „Lidsky tomu rozumím, i když to není šťastné pro demokracii,“ říká sémiotik Josef Šlerka.
„Je možné a pravděpodobné, aby se ta událost stala?“ nabízí jeden z rozlišovacích klíčů Denisa Hejlová. „Angela Merkelová a Barack Obama spolu opakovaně jednali, ale hráli si spolu na pláži?“
Nový generální ředitel chce klást důraz na nezávislost a spolehlivost agentury. Zaměřit se chce vedle zákazníků z médií i na nemediální klienty, kteří agentuře mohou přinést další příjmy.
Díky internetu a moderním technologiím dnes řada lidí získává informace primárně ze sociálních sítí. S tím přichází i rozvoj podcastů. O Vinohradské 12 mluví jeho autor Matěj Skalický v rozhovoru.
„Ve válce na Ukrajině se ukázala celá řada nových fenoménů, jako třeba lidový OSINT,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Libor Kutěj, šéf na začátku prázdnin založeného Ústavu zpravodajských studií.
Česko.digital a Nadační fond nezávislé žurnalistiky se domnívají, že část lidí zpravodajství nesleduje, protože média nemluví jejich jazykem a nenabízejí zpravodajství prostřednictvím
TA3 začala na Slovensku vysílat v roce 2001, v zemi nepatří k nejsledovanějším televizním stanicím. Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska svůj vlastní zpravodajský televizní kanál neprovozuje.
„Kvůli zásadním změnám ve společnosti v posledních dvou letech a zhoršujícímu se prostředí pro média již bohužel nedokážeme beze strachu proměňovat své přesvědčení ve skutečnost,“ uvedl server.
Policie oznámila, že zmrazila majetek webu ve výši 61 milionů hongkongských dolarů (172 milionů korun), zabavila počítače, telefony i 500 000 hongkongských dolarů v hotovosti.
Na místo měla původně nastoupit bývalá šéfka zpravodajství Primy Jitka Obzinová. Po vlně kritiky a otevřeném dopisu, který podepsalo 600 zaměstnanců rozhlasu, ale generální ředitel rozhodnutí zrušil.
Jmenování Obzinové avizoval ředitel na středečním jednání Rady Českého rozhlasu, proti se ale vyslovili zaměstnanci, kteří ve čtvrtek zveřejnili otevřený dopis. Ten měl po 24 hodinách na 600 podpisů.
Mezi zasažené servery patří například Al-Alam, který poskytuje informace v arabštině, anglická mutace webu íránské státní televize PressTV či jemenský server Al-Masíra.
GB News nebude klasická zpravodajská televize. Zpravodajství má být z velké míry převzaté a většinu vysílání zaberou diskuzní pořady. Zásadním budoucím zdrojem příjmů budou také sociální sítě.
Server prý porušil daňové předpisy. Přesídlil do Parku rozvinutých technologií, což mu umožnilo využívat daňových úlev. Úřady ale usoudily, že jeho příjmy plynuly z aktivit, které jim nepřísluší.
S jakými vydavateli se Google vyjednává, není jasné - informace ani jedna strane nezveřejnila. V zahraničí ale dohodu podepsali například vydavatelé The Financial Times, Le Monde nebo Der Spiegel.
„Vyjednáváme s vydavateli intenzivně už i v České republice. S některými subjekty jsme dospěli do stadia podepsání smlouvy, další vyjednávání probíhají,“ uvedla mluvčí českého Googlu Houzarová.
Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“. Kritizují jej i lidskoprávní organizace.
