„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.
Je Štědrý den, začínají Vánoce. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek.
Trend se přesto začíná měnit. Stále více Čechů připouští, že dnes už nakupují výrobky a potraviny, které si dříve vyráběli a pěstovali sami doma. Domácí výroba zůstává spíše doménou starších lidí.
Přehled aktivit pro celou rodinu, které vycházejí z křesťanských svátků, novodobých tradic i rodinných zvyků, nabízí kniha Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové.
Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden.
Chanuka je stejně jako všechny židovské svátky pohyblivým svátkem. Připomíná zázrak při opětovném vysvěcení chrámu po povstání Makabejských před více než 2100 lety.
„Připravují prostírání, ozdoby, kočičky nosí a podobně. S tím úzce souvisí hned druhá nejčastější činnost, což jsou vycházky do přírody,“ vysvětluje socioložka Medianu Blanka Vančurová.
Základem britských Vánoc jsou zvyky a tradice vycházející z těch křesťanských, a přesto existují kvůli Kanálu mezi Británii a kontinentální Evropou jisté odlišnosti.
UNESCO při hodnocení nominace zdůraznilo přínos reggae v podobě šíření povědomí „v otázkách nespravedlnosti, odporu, lásky a lidství.“ Hurling je považován za nedílnou součást irské kultury.
Dětem v Katalánsku nenosí na Štědrý den dárky Ježíšek, ale zvláštní bytost. Říká se jí Tío de Nadal – vánoční strýček. Postavička připomíná dřevěné prasátko s červenou čapkou.
Lidé, kterým vánoční symboly nepřirostly k srdci a duch současné podoby katolických svátků jim nevoní, mohou dát stromečku a třpytivým ozdobám rázně najevo, co si o nich myslí.
Dva milióny poutníků v Mekce v pátek rituálně obětuje ovci. Zároveň s nimi porazí zvíře jedna a půl miliardy muslimů po celém světě. Obyčeje ale pomalu a jistě ustupují moderním podmínkám.
Už dopoledne středoevropského času přivítala první místa v Tichomoří příchod nového roku. S ním je ve světě spojeno mnoho zvyků a tradic. Hned v několika zemích je zvykem s odbitím půlnoci skákat, v Grónsku si zase kvůli politickému uspořádání připíjejí hned dvakrát.
Ve znamení reklamních světel a materiálního konzumu se nesou Vánoce v jinak katolickém Španělsku. V Madridu se nezpívají koledy a místo vánočních smrků jsou na náměstích plechové kužely. Lidé si nasazují čapky Santa Clause nebo sobí parohy. Ducha českých Vánoc byste v ulicích Madridu hledali těžko - ale tamní Češi si svůj vánoční ostrov dokázali přece jen udělat i uprostřed Španělska.
Mazanec a uzené s hrachovou kaší. To jsou jídla, která dříve nesměla chybět na svátečním velikonočním stole. Na Michalově statku v Pohledi na Havlíčkobrodsku přivítal návštěvníky sám rychtář a folklorní soubor, který vynášel smrtku.
Velikonoce jsou svátky obzvláště bohaté na symboliku, křesťanské tradice se totiž prolínají s lidovými zvyklostmi. Už od včerejška například procházejí mnoha vesnicemi skupiny dětí s řehtačkami. Známé řehtání nahrazuje zvuk zvonů, které „odletěly do Říma“. Poslední dobou se ale vracejí i ty zvyky, na které se už pomalu zapomínalo.
Češi šetří. Méně nakupují a naučili se důsledně využívat slev. Na tržbách obchodníků se tak stále více podílí takzvané letákové akce. Pro řetězce ale můžou znamenat velké riziko.
Jedenáctiletý František Šobáň je nový vlčnovský král. Na přelomu května a června tak na ozdobeném koni pojede po vsi při Jízdě králů. Tato více než 200 letá tradice je už tři roky zapsaná na seznamu UNESCO.
Konec roku se před mnoha staletími vůbec neslavil. Křesťanský rok má totiž touto dobou už své oslavy za sebou, protože jeho nový rok začíná první adventní nedělí. Novodobý Silvestr se proto od toho historického v mnohém liší.
Za hranicemi Náchodska, na dnešní polské straně, bylo dříve 11 českých vesnic. Česky se tam mluvilo až do roku 1945. Tamní obyvatelé udržovali vánoční zvyky, na které se už v Čechách dávno zapomnělo.
Lidé na Kladensku a Příbramsku si dlouho uchovávali specifické vánoční zvyky. Zatímco se ale o tradicích na Příbramsku povědomí dochovalo, na Kladensku je pátrání daleko těžší.
