'Byl v nejistotě.' Přečtěte si, proč může Vít Bárta žádat po státu odškodnění 20 milionů
UVNITŘ DOKUMENTY. Od ministerstva spravedlnosti dostal omluvu a 335 tisíc korun. Nyní se ale Vítovi Bártovi, bývalému ministrovi dopravy za Věci veřejné, otevřely dveře k mnohem vyššímu odškodnění. Za trestní stíhání chce po státu 20 milionů korun. Ačkoli soud jeho žádost nejprve kvůli promlčecí lhůtě zamítl, ten odvolací nařídil věc znovu projednat. „Byl v právní nejistotě,“ stojí v rozsudku, který se Bárty částečně zastal.
"I po právní moci rozhodnutí stav nejistoty pro poškozeného není odstraněn, neboť pokud je podán mimořádný opravný prostředek, nadále trvá nejistota ohledně toho, zda skutečně je pravomocně zproštěn obžaloby a zda pravomocné rozhodnutí nemůže být ještě zvráceno," píše v rozsudku Městského soudu v Praze předseda senátu René Fischer.
Vít Bárta chce po státu 23 milionů jako odškodnění za trestní stíhání
Číst článek
Loni soud totiž Bártovi dveře k odškodnění za trestní stíhání zavřel. Jenže podle městského soudu se Obvodní soud pro Prahu 2, který žádost o 20 milionů označil za promlčenou, dopustil zásadní chyby: to když špatně vypočítal, od kdy ona šestiměsíční promlčecí lhůta běžela.
Právní nejistota Víta Bárty
Vysvětlení: promlčecí lhůtu počítal prvoinstanční soud od března 2013. Tehdy Městský soud v Praze pravomocně potvrdil zprošťující rozsudek nad Bártou a osvobodil i tehdejšího poslance Jaroslava Škárku (oba Věci veřejné). Podle obžaloby měl dát Bárta stranickým kolegům Škárkovi a Kristýně Kočí peníze za to, aby k němu byli loajální a ve straně bojovali za jeho zájmy. Bárta tvrdil, že se jednalo o bezúročnou půjčku (viz box Časová osa případu Bárta).
I po pravomocném zproštění ale padly v případu Bárta-Škárka mimořádné opravné prostředky. Využila ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová i Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Obojí ale soud v lednu 2014 zamítl.
"Až toto datum tak lze považovat za definitivní konec řízení a od něj je třeba počítat počátek běhu šestiměsíční promlčecí doby," stanovil odvolací soud v Praze.
Jinými slovy promlčecí lhůta neběží v době případného dovolání, kasační stížnosti nebo stížnosti k Ústavnímu soudu.
Počátek a konec řízení z hlediska posuzování jeho délky se neodvíjí striktně od počátku a konce řízení podle procesních předpisů. Jestliže je odškodňována újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, je pro stanovení počátku a konce řízení významné nejen to, že řízení podle procesních předpisů trvá, ale zejména to, že účastník ho nadále jako trvající vnímá.
"Nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy v rozsahu 20 milionů korun za nezákonné rozhodnutí byl uplatněn včas," napsal výslovně předseda senátu Fischer.
Dopis jako uznání dluhu
Bárta na dotaz Zpravodajského webu Českého rozhlasu nereagoval. Telefon nezvedal a neodpověděl ani na SMS. V úspěch s odškodněním, jak lze vyčíst z rozsudku, doufá mimo jiné i kvůli omluvnému dopisu ministerstva spravedlnosti. To mu zároveň už v minulosti přiznalo náklady na obhajobu ve výši 335 tisíc korun.
A právě dopis od ministerstva spravedlnosti považuje Bárta za uznání dluhu. S jeho interpretací ale pražský městský soud nesouhlasí.
"Tento dopis náležitosti uznání dluhu v žádném případě nesplňuje. Žalovaný se jím pouze žalobci omlouvá za trestní stíhání, které proti němu bylo (nezákonně) vedeno, aniž by vůči žalobci jakýkoli dluh co do důvodu a výše uznal," okomentoval to předseda senátu Fischer.
Celkem 20 milionů korun požaduje Bárta za zásah do osobního i politického života. Argumentoval tím, že mimo jiné i kvůli medializaci případu mu byla znemožněna jeho další politická kariéra. Kauza ho stála křeslo ministra dopravy.
Podle advokáta Tomáše Gřivny, který Bártu ve sporu zastupoval, se má podle občanského zákoníku nemajetková újma "odčinit přiměřeným zadostiučiněním", které může mít nejen formu finanční, ale může se jednat třeba i o omluvu. "Naše úvaha byla tedy jednoduchá. Jestliže se Česká republika na základě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy omluvila, akceptovala tím, že k nemajetkové újmě došlo. Tedy, že základ nároku uznává. Sporné tak bylo jen to, zdali postačuje omluva nebo je třeba ji kompenzovat i finančně a v jaké výši," uvedl Gřivna pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.
Ačkoli odvolací soud tento jejich argument neuznal, podle Gřivny to nebude mít při novém projednávání zásadní vliv. "Odvolací soud totiž zároveň zavázal soud I. stupně názorem, že nárok promlčen nebyl, tedy že byl uplatněn včas," dodal ještě.
Kromě toho žádal Bárta ještě tři miliony korun za údajný nesprávný úřední postup. Toho se měla podle jeho mínění dopustit právě ministryně spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce tím, že podali mimořádné opravné prostředky. Tuto Bártovi výtku ale soud zamítl s tím, že se nejedná o nesprávný úřední postup, nýbrž o zákonný postup. Odvolací městský soud jeho názor potvrdil. Na tři miliony korun už tak Bárta nedosáhne, věc je v tomto směru pravomocná.
Vít Bárta může žádat o odškodné 20 milionů korun. by zpravy.rozhlas.cz on Scribd