Drábová: Trvalé úložiště odpadu bych postavila u jaderné elektrárny

Trvalé úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva by bylo nejvhodnější postavit přímo v místě jaderné elektrárny - v Dukovanech, nebo v Temelíně. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost | Foto: Šárka Ševčíková

Česko by mělo úložiště postavit do roku 2065. Náklady na jeho vybudování jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun, na jaderném účtu na jeho výstavbu je aktuálně 24 miliard. V současnosti se ukládá jaderný odpad do meziskladů, které jsou v areálech obou elektráren.

„Já bych touto cestou šla. Mohlo by to pomoci vyřešit patovou situaci, která tady u státem vytipovaných obcí nastala. Třeba některé obce z okolí Dukovan už projevily zájem o geologické průzkumy. S určitými kompenzacemi by nemusely být proti," řekla Drábová.

Ministr průmyslu a obchodu jednal se starosty o úložištích jaderného odpadu, setkal se s kritikou

Číst článek

Podle ní by se měla Správa úložišť radioaktivních odpadů podrobně podívat, zda by geologický masiv v okolí obou jaderných elektráren vybudování úložiště umožnil. „Zatím ta otázka na přetřes moc nepřišla, ale bylo by vhodné aspoň vědět, jestli to bude nebo nebude možné," doplnila Drábová.

Životnost kontejnerů je 50 let

Při stavbách jaderných elektráren v Česku se původně počítalo, že se bude jaderný odpad vyvážet na území bývalého Sovětského svazu. To se po jeho rozpadu změnilo - začal se vozit do meziskladů. Životnost těchto kontejnerů je minimálně 50 let. Podle Drábové to zatím vypadá, že životnost bude delší. "Nemáme za sebou ani 20 let, takže jsme na samém začátku. Ale nutno říci, že výsledky kontrol po deseti letech byly vynikající," uvedla.

Na konci roku 2011 vláda vybrala sedm lokalit, ve kterých by měl začít průzkum. Starostové obcí ležících v katastrech pěti zvažovaných lokalit loni podali žalobu na ministra životního prostředí. Zbývající dvě lokality jsou Horka u Velkého Meziříčí a Kraví Hora na Žďársku. Podle Drábové se však může stát, že geologicky nebude vyhovovat ani jedna z nich.

Náklady na výstavbu trvalého úložiště jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun. Finance se ukládají už teď na jaderném účtu u ČNB. Je určen ke krytí všech aktivit, které souvisejí s ukládáním radioaktivního odpadu a v budoucnu i s ukládáním vyhořelého jaderného paliva. Subjekt, který odpad vyprodukuje, na účet posílá 50 korun za každou megawatthodinu vyrobené elektrické energie. Aktuálně je na účtu zhruba 24 miliard korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru