Hustá mlha, prudký déšť nebo sněžení. Řidiči musí za špatného počasí rozsvítit mlhovky

Podzim přináší deštivé a mlhavé počasí. Řidiči by si podle meteorologů měli v následujících dnech dát pozor právě na mlhy. Mohou se objevit v údolích a okolí rybníků. Za špatného počasí mají motoristé povinnost rozsvítit mlhová světla, upozorňují odborníci. Nařizuje jim to zákon a za nedodržení pravidel jim hrozí pokuta až 2000 korun. Mlha ale není to jediné, co může na podzim zkomplikovat jízdu řidičům. Za prudkého deště je to také aquaplaning.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mlha na silnici | Foto: Ondřej Jánoška

„Mlhová světla jsou intenzivnější a pomáhají tomu, aby do sebe řidiči nenarazili a navzájem registrovali, že se pohybují po vozovce,“ vysvětluje Martin Farář z Besipu

Používání takových světel jasně definuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Zadní červenou mlhovku musí řidiči povinně zapnout při jízdě nejen v mlze, ale také za prudkého deště nebo hustého sněžení.

Motoristům, kteří je v takových situacích nepoužijí, hrozí až dvoutisícová bloková pokuta. Pokud je auto vybavené také přední mlhovkou, pak je na zvážení řidiče, zda ji použije.

Někdy je nicméně těžké posoudit, jestli už jde o mlhu nebo zda je déšť nebo sněžení husté natolik, že je potřeba mlhová světla zapnout. Rozhodující pro řidiče je, pokud špatně vidí koncová světla auta jedoucího před sebou.

Chybou nebývají jen zhasnuté mlhovky, ale i jejich zbytečné použití. Mlhová světla je tak v některých případech lepší nechat zhasnutá.

„Pokud nejsou splněny podmínky pro užití mlhových světel a já je užívám, tak se dopouštím porušení zákona. Taková povinnost může být i postižena,“ upozorňuje ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Rozsvícené mlhovky navíc mohou znepříjemnit cestu ostatním řidičům. „Je potřeba mít na paměti, že pokud podmínky pro jejich použití pominou, tak je řidič musí vypnout, protože intenzivní světlo oslňuje řidiče,“ dodává Farář.

V mlze je také nutné přizpůsobit jízdu povětrnostním podmínkám. Zákon totiž nařizuje jet jen takovou rychlostí, aby byl řidič schopen zastavit auto na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Pozor na aquaplaning

Kromě mlhy by si řidiči na podzim měli dát pozor také na prudký déšť. Při jízdě po mokré vozovce může vznikat takzvaný aquaplaning. Když se mezi pneumatiku a silnici dostane vrstva vody, stane se auto neovladatelným. V tu chvíli může řidič skončit v protisměru nebo vyletět ze silnice.

Problémy s kontrolou svého auta mohou mít motoristé už při rychlostech nad 80 kilometrů v hodině. Odborníci radí držet volant rovně, ruce mít v poloze, jako když ručičky ukazují tři čtvrtě na tři, ubrat plyn a sešlápnout spojku. Důležitá je také rychlost i to, v jakém stavu má řidič pneumatiky.

„U vzorku, který se pohybuje už okolo zákonné hranice, což je 1,6 milimetrů, dochází ke vzniku aquaplaningu v rychlosti o 40 procent nižší než u zánovní pneumatiky,“ varoval před časem Jaroslav Třetina z firmy dodávající pneumatiky.

U nové pneumatiky hrozí aquaplaning až v 90 kilometrech za hodinu. U starší, která ještě splňuje normu na hloubku dezénu 1,6 milimetrů, se může problém objevit už při 60kilometrové rychlosti.

Anna Kottová, Lenka Rezková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru