Kauza Michaláková přehledně: 7 momentů, proč Norové odebrali české děti

Kauza Evy Michalákové se táhne už pět let. Syny Davida a Denise jí norský sociální úřad Barnevernet odebral v květnu roku 2011, od té doby se děti snaží získat zpátky. Naposledy pak krajský soud v Oslu odmítl její odvolání, čímž česká matka ztrácí rodičovská práva k oběma synům. Zpravodajský web Českého rozhlasu přináší souhrn norské kauzy v

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Michaláková | Foto: Filip Jandourek

1. Odebrání dětí z rodiny
Eva a Josef Michalákovi se poznali v roce 2001, o čtyři roky později se usadili v Norsku. O necelý rok později se jim narodil starší syn Denis, v roce 2008 syn David. V květnu roku 2011 rozhodla norská sociální služba Barnevernet o tom, že manželům oba syny odebere. Důvodem mělo být údajné podezření mimo jiné ze sexuálního zneužívání, policie ale případ po prošetření v lednu 2013 odložila. Chlapci byli umístěni do přechodné pěstounské péče.

O umístění chlapců do stálé pěstounské péče rozhodla krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí v únoru 2012. Chlapci byli odděleni a každý z nich byl umístěn do jiné pěstounské rodiny. Jejich matce úřad tehdy přiznal právo na čtyři schůzky ročně, otec se s dětmi podle rozhodnutí Barnevernetu stýkat nemohl. Zhruba o rok později snížil matce norský soud schůzky na dvě setkání ročně.

2. Styky s rodinou
Ještě v roce 2011, kdy úřad Michalákové syny odebral, se s nimi mohla vídat nejprve jednou, později dvakrát týdně.

Ve svých pozdějších rozhodnutích Barnevernet argumentoval kromě toho i tím, že si chlapci už u pěstounů zvykli, dalším z argumentů pak byl fakt, že Michaláková celou kauzu medializovala. Ostatně o tyto dva argumenty se opíralo i poslední třicetistránkové rozhodnutí soudu z letošního května.

3. Argumenty Barnevernetu
V počátku sociální úřad Barnevernet uvedl, že má podezření na sexuální zneužívání a zanedbávání obou chlapců, což policejní šetření nepotvrdilo. Michaláková tehdy přiznala, že děti občas plácla přes zadek, to vše prý ale jen výchovně. Fyzické tresty dětí nejsou v Norsku nicméně žádoucí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že takový krok je pro Českou republiku nepřípustný. Zároveň připustil, že norská strana dříve Česko ubezpečovala o tom, že adopce nehrozí. Proti tomuto kroku se ohradil také Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a prezident Zeman v reakci uvedl, že by mohl z Norska stáhnout českého velvyslance. Na protest poté nepozval norskou velvyslankyni na oslavy státního svátku 28. října.

4. Adopce
V roce 2015 rozhodly norské úřady o tom, že Michaláková ztrácí na oba syny rodičovská práva. Tím jí byl znemožněn jakýkoli kontakt s dětmi. Zároveň Barnevernet požádal o zahájení řízení o adopci u mladšího syna Davida. Proti těmto návrhům se Michaláková odvolala, čímž se zabýval květnový soud v Norsku. Ten ztrátu rodičovských práv Michalákové potvrdil, nicméně návrh na adopci zamítl.

Skrze ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) poslalo Česko do Norska dvě nóty.

5. Kdo se v kauze angažuje
V kauze dětí Michalákové se angažuje hned několik osob nebo institucí. Kromě právníků Michalákové Dory Bokové a Pavla Hasenkopfa pomáhá české matce také poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). V prosinci roku 2014 schválila Poslanecká sněmovna usnesení, aby se do případu zapojila také sama česká vláda. To nakonec potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman prohlásil, že je připraven se za Michalákovou osobně přimluvit. Hlava státu dokonce později přirovnala Barnevernet k nacistickému programu Lebensborn.

6. Otec dětí Josef
Otec obou chlapců Josef Michalák se v případu neangažuje a už dříve uvedl, že s jejich umístěním do pěstounské péče souhlasí. Letos v květnu, při projednávání odvolání jeho bývalé ženy, u soudu uvedl, že Michaláková děti bila. Proto se jí prý Denis bojí. Michaláková jeho tvrzení odmítla, děti prý jen občas plácla přes zadek.

7. Angažmá České republiky
Česká republika ústy premiéra Bohuslava Sobotky přislíbila, že pokud půjde Michaláková se žalobou ke štrasburskému soudu, Česko ji podpoří. Podobně reagoval i po informaci Zpravodajského webu Českého rozhlasu, že se Krajský soud v Oslu odmítl odvoláním vůbec zabývat.

I Breivik má víc práv než biologičtí rodiče, hodnotí Michaláková zamítnuté odvolání

Číst článek

"Byli jsme účastníkem při řízení na prvním stupni, byli jsme účastníkem i před odvolacím soudem v Norsku a teď je důležité, aby paní Michaláková vyčerpala všechny prostředky, které může využít v rámci norského justičního systému, pak je možné přijít do Štrasburku," sdělil ČTK Sobotka.

Už v minulosti se za Michalákovou postavil i prezident Miloš Zeman. Ten dokonce kontaktoval norského krále Haralda V., aby celou kauzu vyřešil, a dokonce navrhl i koncept mezinárodní smlouvy. Podle té by děti s českým občanstvím byly v Norsku vráceny rodičům.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme