NKÚ: Nákup techniky pro armádu brzdily průtahy i finance, akceschopnost se ale zvýšila

Nedostatky v koncepci plánování, průtahy i málo peněz v minulých pěti letech brzdily nákup techniky pro českou armádu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Přesto se akceschopnost armády podařilo pomocí nákupů zvýšit, informovala o závěrech kontroly mluvčí NKÚ Olga Málková.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

I zaměřovač na pušce má speciální optiku a je schopen přenášet obraz do štábu | Foto: 43. výsadkový prapor Chrudim

Už několik let se podle kontrolorů nedaří dokončit reorganizaci a transformaci české armády a získat pro resort obrany dostatečný rozpočet. NKÚ kontroloval 17 projektů z let 2011 až 2015, které měly za téměř 3,3 miliardy korun zvýšit akceschopnost české armády.

Kontrolnímu úřadu také vadí, že až do loňského roku neexistoval dokument, který by komplexně upravoval budoucí podobu české armády. „Až do konce roku 2015, kdy vláda schválila Koncepci výstavby Armády České republiky, neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády. V době ukončení kontroly stále chyběla například aktualizace obranné strategie i koncepce, která by komplexně řešila oblast vyzbrojování,“ řekla Českému rozhlasu mluvčí Málková.

Vláda bude rozhodovat o změně ústavy. Bude moci vyslat vojáky bez schválení parlamentu?

Číst článek

Střednědobé plánování nákupů pro armádu komplikovaly také opakované organizační změny na ministerstvu obrany. Armáda měla také problém s výběrem dodavatelů a čerpáním peněz. A to ve všech pěti programech, které NKÚ prověřoval.

„U jednoho z programů, který běží od roku 2013 do roku 2017, se z plánovaného rozpočtu přes 2,3 miliardy na konci roku 2015 vyčerpalo jen 29 procent,“ stojí v prohlášení úřadu.

Výdaje na obranu jsou hluboko pod požadavky NATO

Příkladem komplikovaného nákupu jsou podle kontrolorů nové útočné pušky. Ty mohlo ministerstvo podle svých interních předpisů testovat až po podepsání smlouvy s dodavatelem. Testy pak ukázaly problémy, které tým ministerstva řešil a pušku postupně upravoval s dodavatelem ještě několik let po zavedení zbraně do výzbroje. „V praxi tak armáda nakoupila tři různé modely těchto pušek,“ napsal NKÚ.

Pro nákup vojenského materiálu sice v rámci reformy vznikl v roce 2012 Národní úřad pro vyzbrojování, který měl být nezávislý, měl se řídit vlastním zákonem a měl postupně centralizovat nákupy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. V roce 2014 ale ministerstvo obrany převedlo úřad pro vyzbrojování mezi své přímo podřízené útvary a od loňského ledna se z něj stala sekce podřízená přímo ministrovi, upozornil NKÚ.

Zlepšení schopností armády podle kontrolního úřadu brzdí také nedostatečný rozpočet na obranu a změny jeho struktury. Peníze se totiž přesouvaly více na stranu mandatorních výdajů než na investice do obnovy a modernizace. Výdaje na obranu od roku 2005 klesaly a nyní jsou hluboko pod závazky, které má ČR vůči NATO. „Mezi lety 2005 až 2015 klesly výdaje z požadovaných dvou procent hrubého domácího produktu na necelé jedno procento," uvedl NKÚ. Podíl peněz na obranu je tak podle něj nedostatečný i ve srovnání s průměrem dalších evropských zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance.

ČTK, Jana Klementová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme