Přehled: prezident se omlouvá většinou až po rozhodnutí soudu. Už ho to stálo statisíce
Peroutkův článek, účast Schapira na předávání státních vyznamenání nebo kauza Zieleniec. To jsou případy, kdy se musel prezident Miloš Zeman omluvit. Většinou tak učinil až po soudním rozhodnutí, za své lži již zaplatil statisíce.
Prezident Miloš Zeman ve středu obvinil amerického velvyslance Andrewa Schapira, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo. Podle ambasády Schapiro na ceremoniálu ve Vladislavském sále byl, což dokazují i fotografie v médiích.
V pátek Zeman uvedl v prohlášení, které ČTK zaslal jeho mluvčí Jiří Ovčáček, že se velvyslanci USA omlouvá, pokud informace o jeho neúčasti na oslavách nebyla správná. Zeman ji dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
Kauza Peroutka
Letos v září soud rozhodl, že se kancelář prezidenta republiky musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové za výroky prezidenta, který novináře opakovaně označil za autora článku "Hitler je gentleman". Hrad se v dané lhůtě od právní moci rozsudku Městského soudu v Praze neomluvil, Kaslová proto podala návrh na exekuci. Hrad podal návrh na odložení omluvy, a Nejvyšší soud mu vyhověl. Nehrozí mu ani obstavení účtů kvůli exekuci. Zeman se již dříve omluvil pouze za to, že se článek nenašel. "Já se omlouvám za to, že se tento článek nenašel," řekl loni v červnu. "Ale nemohu se omluvit za to, že jsem tvrdil, že tento článek existuje, protože jsem ten článek četl na vlastní oči," dodal tehdy.
V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Brezina nařčení odmítl a podal žalobu na ochranu osobnosti. V kauze rozhodovaly soudy několika stupňů, řešil ji i Ústavní soud. Až Vrchní soud v Praze definitivně Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50 000 korun a soudní náklady.
Pokud informace nebyla správná, omlouvám se, prohlásil Zeman k 'neviditelnému Schapirovi'
Číst článek
V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Wagner Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli Zemanovu prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Městský soud v Praze rozhodl v únoru 1998, že se Zeman musí Wagnerovi omluvit. Za ignorování soudního verdiktu dostal Zeman v dubnu 2000 pokutu 20 000 korun.
V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za své výroky pronesené v dubnu 1998 v pořadu 7 čili Sedm dní. Mimo jiné tehdy prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".
Kauza Zieleniec
V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v České televizi, že ministerstvo zahraničních věcí údajně uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (ODS) asi šedesát smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal. Kavan přiznal, že žádné důkazy o uplácení novinářů ze strany Zieleniece nemá, zároveň však uvedl, že své pochybnosti o vztahu exministra a některých žurnalistů si zachovává. K tomuto Kavanovu stanovisku se připojil i Zeman.
Omluvte se, vyzvala ČT prezidentskou kancelář i hejtmana kvůli výrokům o provokaci Zemanové. Drzost, reaguje Ovčáček
Číst článek
Pět milionů korun a veřejnou omluvu po ČSSD za výroky jejího předsedy Zemana žádal v roce 1996 bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý. Zeman tvrdil, že BIS a ministerstvo vnitra vytvořily operativní skupinu sledující různé politiky. Rozsudek Městského soudu v Praze, že ČSSD musí zaplatit odškodné milion korun a prostřednictvím Zemana se omluvit na tiskové konferenci a zveřejnit i omluvu v ČTK, zrušil Vrchní soud v srpnu 1997.
Spor se šéfem ČSSD Zemanem vedl také bývalý poslanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 veřejně prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". Podle rozsudku Městského soudu v Praze z října 1993 se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100 000 korun. Omluvu měl zveřejnit v Českém rozhlase Hradec Králové a také na některé z tiskových konferencí ČSSD. Vrchní soud v Praze v květnu 1994 snížil peněžní satisfakci na 20 000 korun. Podle Mladé fronty Dnes z března 1997 pokutu Zeman zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman listu řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení strany.
