Školky se bojí o bezpečnost, instalují zařízení na snímání otisků prstů a vstup na čipy
Školská zařízení výrazně zpřísňují ochranu svých budov. Snaží se tak lépe kontrolovat, kdo vstupuje dovnitř, a chránit tak nejen děti, ale i pedagogy. Videotelefony a čipy už se leckde stávají minulostí. Na řadu přicházejí otisky prstů. Teprve po jejich sejmutí se dveře školky otevřou.
Stovky rodičů v Praze čeká v nejbližší době snímání otisků prstů. Mateřské školy je potřebují proto, aby zavedly nový systém otevírání vstupních dveří.
Zabezpečovací zařízení mají zlepšit kontrolu lidí, kteří přicházejí a lépe tak chránit děti. Ulehčí zároveň práci učitelkám, které nemusí kontrolovat každého rodiče, který chce vstoupit do budovy.
„Otiskem už máme zaevidovaných osmdesát procent rodičů,“ říká ředitelka školky Hellichova na Malé Straně Pavlína Pánková. Otevíraní dveří otiskem svého prstu podle ní většině rodičů nevadí.
Moderní technologie ve školkách. Děti se učí počítat třeba na interaktivní tabuli
Číst článek
Videotelefony nebo vstup na čipy pořizují i některé mateřské školy v Plzni. „Cítím, že je za potřeby, aby mateřská škola byla v dnešní době zabezpečená. Rodiče budou mít větší pohodu,“ vysvětluje ředitelka Jiřina Solfronková mateřská škola na Habrové ulici, která naistalovala vstup na čipy.
Čtečky otisků proti zákonu nejsou
Firma, která čtečky otisků prstů pro školky vyrábí, je v Česku zatím jediná. Software vymyslela školkám přímo na míru. Žádné biometrické údaje podle jejího jednatele Lukáše Chudíka nezpracovává.
„Vytvoříme jakousi jedinečnou šablonu, která není volně čitelná a není zpětně rekonstruovatelná na otisk prstu,“ vysvětluje.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů takový způsob identifikace žádný zákon neporušuje. Zařízení ale musí splňovat určité nároky.
„Je potřebné dodržet informační povinnost, tedy seznámit rodiče s tím, že v systému nedochází ke zpracování biometrických údajů,“ vysvětluje mluvčí úřadu David Pavlát.
O bezpečnostních opatřeních, která v posledních letech zavádějí školy a školky v Česku, mluvil Josef Prokeš, ředitel správní sekce Úřadu pro ochranu osobních údajů
Podle Josefa Prokeše, ředitele správní sekce Úřadu pro ochranu osobních údajů to s českými zákony v rámci užívání podobných bezpečnostních opatření není jednoduché.
„Zcela jistě můžu říct, že na takové bezpečnostní systémy, které pracují s osobními údaji lidí, se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů,“ popisuje Prokeš. Sám zákon ale podle něj k bezpečnosti nijak nepobízí nebo ji nevyžaduje.
„Pokud správce odůvodní, že potřebuje k ochraně osob, života, majetku, zdraví a tak dále určitý systém používat, má řadu povinností ze zákona o ochraně osobních údajů. Jednou z nich je řádně a předem informovat dotčené osoby, tedy třeba ve školách i žáky, zaměstnance a přiměřeným způsobem i další účastníky,“ dodává.