V Ostravě utratili hrošici Katku kvůli mladší samičce. Nesžily se a jinde ji nechtěli
Starší hrošici, která v ostravské zahradě žila 39 let, se ošetřovatelé rozhodli utratit kvůli nové mladší hroší samici. S tou se totiž skoro 40letá samice nesžila a jiné zoologické zahrady o ni neměly zájem. Oddělená od ostatních podle ošetřovatelů nemohla být dlouho.
Hrošice Katka odchovala 22 mláďat a právě proto už chovatelé další rozmnožování nedoporučili. Laicky řečeno – v hroší populaci v zajetí by bylo moc genů ostravské samice, a tak ostravská zoo dovezla samici novou. Jenže ta stará ji nepřijala.
„Novou samičku několikrát fyzicky napadla, ohrozila její zdraví a život. Nemohli jsme v tom dále pokračovat,“ popisuje ostravská zooložka Adéla Obračajová. Hrošici Kateřinu proto od zbývající dvojice oddělili. „Není to pro ně přirozené a psychicky strádají. Držet starou hroší samici odděleně dlouhodobě nebylo možné,“ dodává.
V ostravské zoo utratili 39letou samici hrocha obojživelného. Proč k tomuto rozhodnutí museli chovatelé přistoupit, zjišťovala redaktorka Iva Havlíčková.
Nepodařilo se ani přestěhovat starou hrošici jinam. „My bychom ji rádi odvezli, ale bohužel není kam, protože evropská populace je takříkajíc nasycená,“ vysvětluje vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček.
Všechny tyto důvody vedly k tomu, že ostravská zoo hroší samici utratila. „Veřejnosti se to bude asi blbě vysvětlovat, ale bohužel to se normálně v zoologických zahradách děje. Ten chov se prostě nějak musí řídit,“ chápe své kolegy Pavel Moucha ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové.
Podle etologa Daniela Frynty z Univerzity Karlovy ostravští chovatelé legislativně postupovali správně a stáli před nelehkým rozhodnutím. „A žádné z řešení vlastně není úplně správné. Když už bereme do svých rukou jaksi boží roli, rozhodujeme o něčím životě – je to složité,“ říká Frynta.
O podobných případech zoologické zahrady v Česku zřídka informují kvůli odmítavým reakcím veřejnosti.
