Velikonoce pro Čechy znamenají hlavně příchod jara. Většina neví, proč se slaví Velký pátek

EXKLUZIVNÍ PRŮZKUM. Velikonoce jsou pro Čechy příchodem jara a nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Jen třetina dotázaných ale dokázala vysvětlit, proč se slaví Velký Pátek, který se nedávno stal dnem volna i u nás. Většina z nich pak tráví svátky doma.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

velikonoce | Foto: Fotobanka Stock.xchng

„Pro mě jsou Velikonoce příchodem jara. Lidé se mohou hrabat v zahrádce, pokud ji mají," odpovídá paní v Praze na otázku, jak vnímá Velikonoce. „Je to pro mě prodloužený víkend," dodává další žena v centru hlavního města.

Náboženský rozměr svátků spíše ustupuje a lidé Velikonoce vnímají nejčastěji jako oslavu příchodu jara. Potvrzuje to i průzkum agentury Median pro Český rozhlas.

„Češi vnímají Velikonoce jako symbol přicházejícího jara, tak je vidí 38 procent. Čtvrtina je pak vidí pak jako nejvýznamnější křesťanské svátky," přibližuje výsledky průzkumu analytička Medianu Lea Michalová.

„Zbytek respondentů je pak vidí jako prodloužený víkend, možnost být s rodinou nebo svátek jako každý jiný," dodává.

Vnímání lidí nezměnilo ani zařazení Velkého pátku na seznam svátečních dní. Poprvé nemuseli v tento den do práce loni. Zastánci změny tehdy argumentovali například tím, že svátek podpoří rodinný život nebo že Česko mělo jen 13 státních svátků a právě Velký pátek je svátečním dnem i v řadě evropských zemí. Za volno se tehdy přimlouval třeba biskup Václav Malý.

„V křesťanské tradici si připomínáme Ježíšovo Ukřižování. Ježíš byl zrcadlem těm druhým a v podstatě je provokoval, že by měli změnit své smýšlení a z tohoto důvodu by Velký Pátek mohl být dnem volna, aby alespoň lidé, kteří opravdu přemýšlejí o svém životě, měli možnost se otevřít tomuto prostoru lidské svobody," říkal tehdy Malý.

Češi ale mají o tradici Velkého pátku spíš jen obecné povědomí. V průzkumu podle Michalové jen třetina oslovených správně uvedla původ tohoto svátku.

„Správně odpovědělo ukřižování či smrt Ježíše Krista 29 procent z nich. Dalších 11 procent řeklo jinou velikonoční událost spjatou s Ježíšem či křesťanstvím. Správně odpovědělo 44 procent těch, co vnímají Velikonoce jako hlavní křesťanský svátek a 45 procent lidí s vysokoškolským vzděláním," upřesnila analytička Medianu.

Díky prodlouženému víkendu lidé Velikonoce využívají hlavně k odpočinku. Letos dokonce dvě třetiny oslovených říkají, že zůstanou doma.

„Doma zůstanou častěji obyvatelé menších obcí, zatímco lidé z větších měst vyrazí k příbuzným či na chaty a chalupy. Doma zůstává většina důchodců. Za příbuznými nejčastěji vyráží studenti a na chaty a chalupy ekonomicky aktivní," upřesnila Michalová.

Průzkum se uskutečnil od 7. do 10. dubna a zúčastnilo se ho 1008 respondentů starších osmnácti let. Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, až +/- 3,5 procentního bodu u postojů, které zastává 50 procent respondentů.

Čtěte také: Zvyky na Květnou neděli? Křesťané žehnají kočičky a jiné zelené větvičky

Velikonoce v křesťanství platí za nejdůležitější svátky v roce. Na Zelený čtvrtek při mši svaté naposledy zazvoní zvony a zahrají varhany. Velký Pátek je pak dnem přísného postu. Věřící se vyhýbají masu a dosyta se nají jen jednou. V kostele zůstává ticho i na Bílou sobotu, kdy se lidé symbolicky modlí u Kristova hrobu. Zvony a varhany se znovu ozvou až s půlnocí, kdy začíná nedělní Slavnost Vzkříšení.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme