Královská cesta je zaplněna obchody se suvenýry, které jsou typické spíše pro východní Evropu než pro Česko. Ulice pražského centra jsou plné stánků s matrjoškami, sovětskými uniformami nebo ušankami. Hlavním problémem podle odborníků je, že jsou prezentovány jako typicky české. Postupně z královské cesty také vymizely domy, v nichž by někdo bydlel. V reportáži pro Český rozhlas Plus se této problematice věnuje Radek Kříž.

6:00 22. listopadu 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco dříve šlo o průměrnou ulici, kde člověk našel akorát řeznictví nebo pár hospůdek, dnes královskou cestu lemují obchody s matrjoškami nebo sovětskými ušankami. Ty se v pražském centru začaly objevovat už v devadesátých letech.

„Nejdříve to byly malé kavárničky nebo hospůdky, poté to začalo. Matrjošky, čepičáři a podobně,“ popisuje změny paní Procházková, která bydlí na královské cestě už od roku 1977.

Proměnou jednoho z nejznámějších pražských míst se zabývá i kniha kulturní antropoložky a historičky Barbory Půtové. V té je královská cesta popisována jako bulvár, kde byly vždy obchody. Aktuálně je prý nastavena tak, aby její zboží i služby odpovídaly turistům. Podle knihy suvenýr není špatný artefakt, jeho podoba je ale diskutabilní.

Typickým suvenýrem je matrjoška

„Nesouhlasím s tím, že se tu nabízí jako typický artefakt zboží, které je buď matrjoška, ušanka, nebo obskurní typ artefaktu s komunistickými symboly,“ píše se v knize. Turistovi se suvenýr totiž vždy spojí s nějakým zážitkem. V tomto případě je typickým suvenýrem právě matrjoška.

'Chcete zažít jednu z nejdražších jízd na světě?' Pražský magistrát zahájí kampaň proti drahým taxikářům

Číst článek

Jejich regulace přitom není jednoduchá. Obchody jsou totiž v dlouhodobých pronájmech lidí z východní Evropy. Velkým problémem je, že jsou prezentovány jako typicky české. Stačí je označit nálepkou Bohemia Crystal.

„Vzhledem k přívalu lidí, který tudy propluje, se tato ulice do jisté míry může podílet na obrazu České republiky,“ píše Půtová.

Ulice je téměř neobyvatelná

Ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Richard Biegel si také myslí, že s nárazem turistického ruchu se snížila i kvalita zboží, které obchody nabízejí. "Až na výjimky, jako je třeba knihkupectví Karolinum, se ulice proměnila ve výprodej toho, co s městem nesouvisí. Má-li ten bulvár nějaký smysl, a to má, a my se tím reprezentujeme, tak to o nás říká strašně moc,“ říká Biegel.

Půtová vytvořila analýzu, při které v pražském centru zjistila nejnižší stupeň obyvatelnosti právě na královské cestě. V Celetné ulici jde o osm obyvatelných domů, Karlova ulice jich má jen šest. Při svém výzkumu nepočítala apartmány a ani další komerční subjekty.

Radek Kříž, Jan Bartoněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít