Změny na pražské záchrance. Do sanitek se vrací ženy, budou náročnou práci zvládat?

K pacientům v hlavním městě jezdili v posledních letech jen muži záchranáři. To se ale teď změní. Pražská záchranná služba chce dát po dlouhé době šanci také ženám. V metropoli zatím pracovaly jen jako inspektorky provozu, lékařky nebo dispečerky tísňové linky 155. Nyní se ale mohou stát i zdravotnickými záchranářkami. Budou však náročnou práci zvládat? Výběrovým řízením úspěšně prošlo od srpna osm žen, první z nich nastoupí do služby v polovině listopadu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ženy mohou od listopadu pracovat v Praze jako záchranářky | Foto: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy

„Nejvíce se těším na zajímavou práci a pocit uspokojení, že dělám to, co jsem vždycky chtěla,“ říká 25letá Aneta Bejrová, která se v lednu stane jednou z prvních pražských záchranářek.

Už přes dva roky pomáhá lidem na tísňové lince 155, teď by ale chtěla zkusit práci v terénu. „Studovala jsem, abych se mohla stát záchranářkou. Navíc chci poznat druhou stranu práce a zkusit zúročit v terénu to, co znám z dispečinku, a naopak,“ vysvětluje Bejrová.

Práci záchranářky, která bude jezdit v sanitce za pacienty, si vybrala také Jana Smutná. „Je to srdcová záležitost. Někdo má rád matematiku a učí na škole. Já ráda pomáhám lidem, a proto se chci stát záchranářkou,“ přibližuje Smutná, která dříve pracovala na áru. Do služby nastupuje už 14. listopadu a bude tak první ženou mezi záchranáři.

Praha se přidává jako poslední z krajů

Záchranná služba v Praze se tedy od listopadu přidá k ostatním 13 krajům, kde už ženy v sanitkách k pacientům dlouhou dobu jezdí. Postoj k záchranářkám se změnil s příchodem nového vedení. Po šestnácti letech vystřídal ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze loni v červenci Petr Kolouch.

Zdravotničtí záchranáři poskytují pacientům rychlou pomoc. Pracují nejméně ve dvojicích. Po příjezdu na místo člověka ošetří a stabilizují, poté ho transportují do nemocnice. Nejsou to ale lékaři, mají proto omezené kompetence. Nesmí například sami, bez konzultace s doktorem podávat léky. Záchranáře nejčastěji vidíme v sanitkách, existuje ale také letecká a vodní záchranná služba.

„Změnila se vůle zaměstnávat ženy v náročném provozu pražské záchranky. Máme navíc k dispozici volná tabulková místa a ženy mají zájem,“ vysvětluje důvod změny Kolouch.

Schwarz ale popisuje dva hlavní argumenty, proč ženy stále nemohou na pražské záchrance pracovat. „Možná se změnila vůle, ale nezměnil se zákon. Legislativa neumožňuje ženám práci v tomto provozu, nemohou tahat těžká břemena, tedy pacienty. Nemají také řidičské oprávnění na nákladní vůz a sanitky jsou nákladní vozy,“ vyjmenovává Schwarz.

Pokud by se tedy ženy s pacienty tahaly, porušovaly by podle něj zákonné normy. Pražská záchranka to ale odmítá. „Hledali jsme a našli způsob, jak v zákonném rámci ženy do provozu znovu začlenit,“ dodává Kolouch. Pacienta prý žena jednorázově vyzvedne do sanitky a při náročnějších úkonech pak má možnost poprosit o pomoc kolemjdoucího nebo si zavolat policisty a hasiče. Stejná praxe funguje i v ostatních krajích.

Řidičské oprávnění na nákladní vůz si nyní ženy musí dodělat v tříměsíční zkušební době. Náklady uhradí pražská záchranka. „Počítáme samozřejmě s tím, že ženy budou řídit sanitky,“ uzavírá Kolouch.

Zvládnou ženy náročnou práci?

Někteří záchranáři se ale skutečně obávají, že ženy nebudou náročný provoz fyzicky zvládat a oni jim budou muset více pomáhat. „Dejme jim šanci, mají na tu práci právo. Jen si nejsem jistý, jestli to vydrží. Je to fyzicky hodně náročné,“ podotýká jeden z pražských zdravotníků, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Záchranáři v sanitce navíc jezdí také k opilým nebo i agresivním pacientům. Dva muži mají podle části záchranářů větší šanci, že se ubrání případnému napadení. Obavy z náročné práce má také budoucí záchranářka Bejrová.

„Jako každá žena mám strach, jak zvládnu reagovat na opilé nebo agresivní pacienty. Fyzické náročnosti práce se také obávám, ale když to zvládla spousta žen v ostatních krajích přede mnou, tak to zvládnu také,“ doplňuje Bejrová.

Petr Kolouch, ředitel Pražské záchranné služby | Foto: Jana Kudláčková

Podobně si věří i Jana Smutná. Dodává ale, že záchranářky by neměly podcenit fyzickou přípravu. „Kolem žen záchranářek panuje spousta mýtů, které jsou dány obecným ideálem ženy jako takové. Pokud bude žena fyzicky zdatná a nepodcení fyzickou přípravu, tak dokáže provoz v Praze fyzicky zvládnout,“ vysvětluje Smutná.

Nedůvěru u některých záchranářů vzbuzuje také žena jako řidička sanitky. Jízda s modrým majákem za plného provozu vyžaduje podle nich množství řidičských zkušeností. Raději by proto vůz řídili sami. „Musím se to prostě naučit. Je to pro mě výzva, které se hodlám postavit,“ říká odhodlaně Aneta Bejrová.

Příchod žen do ryze mužského kolektivu by také podle části záchranářů mohl způsobit konflikty na pracovišti. „Každý víme, kde máme své hranice a své meze. Všichni v tom kolektivu jsme dospělí a víme, co chceme. Je tedy jen a jen na nich, jestli si kolektiv nechají tou ženou rozbít,“ upozorňuje Bejrová.

V pražských sanitkách jezdily dříve zdravotní sestry, a to kvůli své zdravotnické odbornosti. Dva muži bez odborného vzdělání pak měli dostatek fyzické síly pro nošení pacientů. Zdravotní sestry ale byly na začátku nového tisíciletí vystřídány dvoučlennou mužskou posádkou zdravotnických záchranářů.

Podle šéfa pražské záchranky Petra Koloucha se určitě najde jak řada zastánců, tak i odpůrců chystaného kroku. Nikdo ale prý zatím proti změně otevřeně nevystoupil.

„Každá změna s sebou přináší pozitiva a negativa. Týmy mužů a žen ale fungují také u policie. Záchranářská práce je navíc pečující profese a ženy do této služby rozhodně patří. Jsem tedy přesvědčen, že plusy budou převažovat,“ uzavírá Kolouch.

Jednotlivá stanoviště pražské záchranné služby čekají s příchodem žen stavební úpravy. Vybudovat se musí například oddělené šatny, toalety nebo sprchy. Záchranářky tak zatím mohou pracovat jen na jednom místě, a to konkrétně na Proseku. V budoucnu se počítá s úpravami stanovišť v Braníku a na Smíchově.

Ženy mohou od listopadu pracovat v Praze jako záchranářky | Foto: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru