Známosti jsou důležitější než schopnosti, myslí si Češi. Se životem jsou přesto spokojeni

Češi patří ve středoevropském regionu k nejspokojenějším národům. Vyplynulo to ze studie, kterou na konferenci „Česko: Jak jsme na tom?“ prezentoval ředitel agentury STEM Pavel Fischer. Podle autorů studie by se mělo pracovat na rovných příležitostech pro všechny a přístupu k seniorům a duševně nemocným.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká vlajka | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Ve srovnání se státy visegrádské čtyřky jsou Češi se životem spokojeni obdobně jako Poláci. Míra spokojenosti roste. "Česká republika je také pozoruhodně blízko tomu, čím žije a jak to prožívá bývalá NDR. Ta podobnost je až překvapivě těsná," poznamenal Fischer.

Vůbec nejlépe ze 160 hodnocených zemí celého světa se ČR umístila v míře osobní bezpečnosti. Jde o ukazatel, který zahrnuje sebevražednost, úroveň násilných trestných činů i obecné kriminality, počet obětí dopravních nehod i politický teror. "Například teroristické činy v okolí tak relativně posílily postavení ČR," poznamenal Fischer.

Nesnesitelná tíseň českého bytí – proč mají Češi blbou náladu?

Číst článek

Po více než čtvrt století od pádu komunistického režimu považovali autoři studie za zarážející, že lidé věří tomu, že konexe a známosti jsou pro úspěch důležitější než vlastní zásluhy, schopnosti a výkonnost. "Žijeme ve společnosti, ve které veřejnost ty šance nevidí. Jako by se zužoval prostor pro talentované a nadané lidi," řekl Fischer. Nadaní pak mohou hledat uplatnění v zahraničí.

Také proto si autoři studie vybrali tento aspekt jako jedno z témat roku. Chtějí také obrátit pozornost k postavení seniorů. Existuje totiž společenská shoda napříč generacemi, že v ČR není zajištěn dostatečně vysoký důchod. "Roste společenský konsensus a teď je otázka, zda se najde konsensus i mezi politickými stranami," poznamenal Fischer.

Jako třetí sledované téma vyčlenili autoři studie přístup k duševně nemocným. Vzhledem k vysokým nákladům na péči o tyto pacienty považují za potřebné pracovat na včasném zachytávání případů a umožnit odbornou péči přímo v terénu. Doporučení z reformy psychiatrické péče se podle nich zavádějí pomalu. Je nezbytná intenzivnější spolupráce mezi resorty.

Poradkyně ministryně práce a sociálních věcí Klára Laurenčíková, která zastoupila ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD), uznala, že stále existuje velké množství bariér a nerovností pro zranitelné skupiny obyvatel. Potýkají se s nimi například zdravotně postižení, senioři, nízkopříjmové rodiny, příslušníci menšin nebo cizinci. Potřebují podle ní přístup k bydlení, sociálním službám, kvalitnímu vzdělávání i do veřejných prostor.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru