Chci být znovu kancléřkou, potvrdila Merkelová. Německo jí fandí

Angela Merkelová bude znovu kandidovat na šéfku Křesťanskodemokratické unie (CDU) a na funkci německé kancléřky. Podle agentury DPA, která se odvolává na interní stranické zdroje, to v neděli v Berlíně sdělila na schůzi vedení své strany.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová v Praze | Foto: Martin Svozílek

Rozhodnutí Merkelové znovu se ucházet o kancléřský úřad se všeobecně očekává. Německý deník Bild v neděli informoval, že podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění si Merkelovou za kancléřku nadále přeje 55 procent Němců. Zhruba za dva týdny se koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky potvrdit v čele strany. Parlamentní volby by se měly v Německu konat v září příštího roku.

REAKCE ČESKÝCH POLITIKŮ
- Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: "Dalo se to čekat. Je mimořádnou osobností."
- Petr Fiala, ODS: "Rozhodnutí mě nepřekvapuje, dalo se očekávat. Je zcela věcí německých občanů, komu dají v příštím roce ve volbách důvěru. Evropu nečekají lehké časy a Německo bude nepochybně hrát i v příštích letech klíčovou roli."
- Miroslav Kalousek, TOP 09: "Fandím Angele. Ne, že by nedělala chyby (jako všichni), ale není populistka, je statečná a má vizi světa, ve kterém chci žít."
- Prezident Miloš Zeman: Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček rozhodnutí Merkelové znovu kandidovat nehodnotil: "Je to plně věcí paní kancléřky."

Aktuální průzkumy veřejného mínění dávají Merkelové velmi dobré šance na to, aby po vítězných volbách již počtvrté sestavovala německou vládu. Žena, která je kancléřkou už 11 let, by se tím vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele spolkové vlády 1949-63) a Helmutu Kohlovi (1982-98).

Dlouhé váhání

S oznámením kandidatury Merkelová dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle.

Důvodem, proč si dvaašedesátiletá politička dávala na čas, bylo i to, že čekala, až se urovnají spory se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) o řešení migrační krize. Ty dvojici partnerských stran rozdělily nejvíce za poslední desítky let a jednu dobu to dokonce vypadalo, že bavorská CSU Merkelovou znovu nepodpoří.

Jak z CDU, tak z CSU ale v poslední době zaznívaly hlasy, že by kancléřka měla kandidovat znovu. Merkelová přes všechny výhrady k její migrační politice patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky a v rámci konzervativní unie nemá podle pozorovatelů reálnou alternativu. Ve čtvrtek ji podpořil i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.

Další kandidatura Angely Merkelové a ruské vměšování do německých parlamentních voleb

Číst článek

Politička, která vyrostla v někdejší NDR, vede německou vládu již 11 let, kancléřkou je od 22. listopadu 2005. Ještě o pět let déle pak Merkelová stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU). A přestože v souvislosti s uprchlickou krizí její popularita v posledních měsících kolísá, patří kancléřka stále mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky. Podle nejnovějšího průzkumu si na 55 procent Němců si přeje, aby Angela Merkelová setrvala ve funkci. Pokud příští rok ve volbách uspěje, může se v délce vládnutí vyrovnat Konradu Adenauerovi (kancléřem 14 let) či dokonce Helmutu Kohlovi (16 let).

'Zvládneme to!'

Migrační politika německé vlády měla na osobní popularity Merkelové negativní vliv, ještě loni v srpnu byla podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla věta "Zvládneme to!" ("Wir schaffen das!"), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a podpora klesla o 20 bodů. Později získala část důvěry zpět a dnes Němci víc než jí důvěřují jen ministru zahraničí a prezidentskému kandidátovi vládní koalice Franku-Walteru Steinmeierovi (75 procent) a ministru financí Wolfgangu Schäublemu (63 procent).

Desetiletí vlády Angely Merkelové budou mít ovšem Němci přes poslední rok provázený migrační krizí podle většiny komentátorů spojené s érou hospodářské stability a prosperity. Merkelová navíc dnes představuje nejdůležitější osobu v EU a její role se ještě posílila po britském hlasování o odchodu z unie. V tomto ohledu ale v posledním období čelila a čelí několika krizím, jako je krize eurozóny a Řecka, konflikt na Ukrajině a ruská anexe Krymu, které obnažily nejednotnost v zahraniční politice Evropské unie.

Letitá strategie Merkelové spočívala podle odborníků hlavně ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. "Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu," vysvětlil. Konsenzuální styl politiky Merkelové a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našel u Němců pozitivní ohlas. "Němci vůči ní cítí respekt, ale ne oddanost," dodal komentátor serveru Politico.eu Matthew Karnitschnig.

Angela Merkelová byla v roce 1982 na stáži na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Foto u sv. Víta. | Foto: Archiv Zdeňka Havlase

Kritika 'Kohlova děvčátka'

Ne každý je samozřejmě z kancléřky nadšen. Ostře se do ní pustil například v létě 2013 spisovatel Günther Grass, známý svými sympatiemi ke konkurenčním sociálním demokratům. Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu o Merkelové prohlásil, že se v ní snoubí oportunismus, kterému se naučila v komunistické Němceké demokratické republice, se zacházením s mocí, v němž ji prý vyškolil někdejší kancléř Kohl, pod jehož vedením se stala v lednu 1991 stala ministryni pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí.

Politička přezdívaná tehdy "Kohlovo děvčátko" zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se pak tato podruhé vdaná a bezdětná žena bez právního či ekonomického vzdělání stala předsedkyní konzervativní CDU. Formace se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých jejích představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V lednu 2002 ale musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.

Gratuluji a těším se na viděnou. Merkelová mluvila po telefonu s Trumpem

Číst článek

O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.

Fanynka fotbalu, která si střeží soukromí

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a údajně v té době uměla slušně česky. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.

Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. Se prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru