Dánové vs. plýtvání. Nechtěné potraviny supermarkety rozdávají bezdomovcům nebo je darují na charitu
Unikátní téma, o kterém v Dánsku každý mluví. Není to uprchlická krize, udržitelná energie ani to, jaká země Skandinávie je nejlepší. Žhavé téma je plýtvání jídlem. Dánské království během posledních let zredukovalo plýtvání potravinami o 25 procent. Za tímto úspěchem stojí různé iniciativy, kroky supermarketů, uvědomění spotřebitelů i jedna jediná žena, která už léta vede Dány k zodpovědnějšímu přístupu k jídlu.
Mezi inovativní dánské projekty, které bojují proti plýtvání jídlem, patří mimo jiné nezisková společnost Rub & Stub. V roce 2013 se několik jejích členů rozhodlo otevřít restauraci, kde se bude vařit z přebytečného jídla, které by supermarkety a obchody běžně vyhazovaly. V nenápadném domě v centru Kodaně dobrovolní kuchaři připravovali pokrmy z desítek kil nechtěných potravin denně.
„Spolupracujeme se soukromými farmáři, kteří nám dávají to, co nemůžou prodat v obchodech. Ať už jde o malé brambory nebo příliš velké cibule. Existuje příliš mnoho důvodů, proč neplýtvat jídlem, ať už se bavíme o těch ekonomických nebo environmentálních," popsala Lina Barauskaite, bývalá šéfkuchařka neziskové restaurace, která se za tři roky provozu stala jedním ze symbolů odhodlaného přístupu Dánů zastavit plýtvání jídlem.
Minulý rok Rub & Stub změnil oblast svého působení. V současnosti jeho členové fungují jako konzultanti v oblasti dobrovolnictví a redukce plýtvání. Svoje zkušenosti s první evropskou restaurací, která připravovala pokrmy z přebytečných potravin, tak předávají dál a jídla z jejich kuchyně je možné ochutnat už jen během pop up akcí a workshopů.
Svoji misi ale plní dál. Rub & Stub v překladu znamená „všechno" a nezisková organizace tak přistupuje také k jídlu. Heslem je využívat, vařit a jíst všechny produkty.
Potraviny, které v běžném obchodě nekoupíte
Jen pár stovek metrů od jejich sídla v kodaňském Nørreportu se nachází další unikát, který staví Dány mezi bojovníky proti plýtvání jídlem na první linii. Supermarket Wefood je prvním dánským obchodem, který přebytečné potraviny prodává. Na regálech obchodu plného nálepek „Stop plýtvání" se každý den objevuje jiné zboží. Vše záleží na tom, kdo co daruje. Jednou tak zákazníci mohou koupit sladký popcorn, jindy se v nabídce objeví otlučená jablka.
Wefood prodává zboží, které by bylo v normálních obchodech neprodejné kvůli datu minimální trvanlivosti, špatným etiketám nebo poškozenému obalu. Podle dánské legislativy jsou všechny tyto produkty vhodné ke konzumaci, dokud jsou správně označené a neohrožují ničí zdraví. Pro normální obchody ale hodnotu ztrácí.
„Během dvou týdnů jsme prodali akcie za více než milion dánských korun. Lidé tenhle obchod chtěli a my doufáme, že otevřeme více podobných obchodů po celém Dánsku," popsala Christine Pedersenová, která stála u vzniku projektu, jak obyvatelé Kodaně na Wefood reagovali ještě před otevřením.
Inspiraci iniciátoři čerpali v Rakousku. Dánové se však rozhodli pojmout supermarket s přebytkovými potravinami trochu jinak. „Nechtěli jsme vytvořit sociální supermarket. Chtěli jsme obchod, který je pro všechny," vysvětlila Pedersenová. Mezi zákazníky se tak objevují nejen lidé ve finanční nouzi, ale také třeba studenti.
Dobrovolníci, kteří pracují v obchodě zdarma, každý den shromažďují potraviny u lokálních producentů, supermarketů a dovozních i vývozních společností. Veškerý sortiment se většinou prodává s 50procentní slevou z původní ceny, výdělek pak putuje na charitu DanChurchAid, která za Wefood stojí a pomáhá se zajištěním potravinových zásob v rozvojových zemích. Bez jedné ženy by se přitom podobný projekt v Dánsku nikdy nerozjel.
Zavolejte Selině, vše vám řekne
Když se v Dánsku snažíte zjistit cokoliv o boji s plýtváním, data nebo třeba vládní opatření, vždy uslyšíte jedno jediné jméno – Selina Juuls. Zakladatelka organizace Stop Spild Af Mad, v překladu Stop plýtvání jídlem, stojí prakticky za každou iniciativou, která v zemi kdy vznikla. Stejně tak pomáhala s realizací třeba Wefood.
„Dánsko zredukovalo plýtvání potravinami za posledních pět let o 25 procent a je to jen proto, že Dánové se začínají starat a něco dělat. Jsou to konzumenti, kteří toho docílili, je to skvělé," popsala nezávislá ilustrátorka a grafička Juulsová, kterou za její úsilí ocenila tamní vláda titulem Dánka roku.
Do Skandinávie se přestěhovala ve 13 letech z Ruska. „Hned po příjezdu mě překvapilo množství potravin v supermarketech a také to, jak se jimi plýtvá," svěřila se před časem BBC. Sama v obchodě pracovala a překvapilo ji, jaké množství jídla se každý den vyhazovalo. Založila proto nejprve malou facebookovou skupinu Stop Spild Af Mad, které je dnes považována za nejvlivnější neziskové spotřebitelské hnutí v zemi.
„Vyhazovat potraviny znamená nemít respekt k přírodě, ke zvířatům, ke společnosti a k lidem, kteří potraviny produkují. Je to projev neúcty k našemu času a penězům," vysvětlila Juuls.
Její cíl je informovat společnost o vlivu plýtvání na život společnosti. Mezi náplň jejího pracovního týdne patří kampaně, workshopy ale také konzultace pro různé obchodní řetězce a restaurace. Mezi své největší úspěchy ale řadí změnu přístupu jednoho z největších řetězců s potravinami Rema 1000.
„Povedlo se nám inspirovat obchody Rema 1000, aby přestaly nabízet množstevní slevy. Mají proto slevy jen na jednotlivé položky a lidi to tak neláká nakupovat ve velkém a plýtvat," uvedla.
„Když jsme Stop Spild Af Mad odstartovali, Rema 1000 byl první obchod, který se do boje proti plýtvání zapojil. Stal se příkladem pro ostatní. Nechtěli o redukování jen mluvit, chtěli něco dělat. Vyřadili množstevní slevy, začali vážit ovoce a zeleninu, rozdávat jídlo bezdomovcům nebo dělat menší balení. Všechno se to vyplatilo," vysvětlila zakladatelka organizace.
K řetězci Rema 1000 se brzy přidaly další obchody. Většina z nich pak podepsala manifestaci, že plýtvání potravinami zredukují o 10 procent za rok. Redukce plýtvání se stala napříč dánskými supermarkety důležitou strategií. Z Dánského království se tak stala země EU s nejvyšším počtem obchodů s potravinami, které se zaměřují na boj s plýtvání.
A co hlavní dánská představitelka boje proti plýtvání s jídlem plánuje dál? „Snažíme se teď přijít na to, jak hnutí rozšířit do světa. Nyní píši blog o plýtvání na americký Huffington Post. Píše nám hodně lidí a my bychom se rádi rozšířili do dalším zemí, ale nebude to možná tak snadné jako v Dánsku. Je to malá země, proto si nejsme jistí, jak úspěšní můžeme být ve Spojených státech, Číně, východní Evropě nebo v Rusku. Mentalita je tam jiná," vysvětlila Juuls.
Podle Evropské komise se v EU ročně vyhodí až 88 milionů tun jídla, s čímž souvisí náklady zhruba 143 miliard eur.
