Evropa si připomíná 60 let od podpisu římských smluv, základního kamene unie
Přesně před šedesáti lety se v Římě odehrála událost, která zásadně změnila podobu a fungování budoucí Evropy. 25. března roku 1957 podepsalo sedm států takzvané římské dohody, které založily Evropské hospodářské společenství. Z toho se postupně vyvinula Evropská unie, kterou známe dnes. Smlouvy byly celkem dvě. Jedna zakládala Evropské hospodářské společenství a druhá Evropské společenství pro atomovou energii, takzvaný Euratom.
Italský filmový magazín LUCE o nových smlouvách mluvil jako o šanci a den podpisu označil za den velkého očekávání. To bezesporu platilo i pro signatářské státy, mezi které kromě Itálie patřila Francie, Spolková republika Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko.
Právě pro západní Německo, jakožto válečného agresora byly smlouvy takového významu jen necelých dvanáct let od skončení druhé světové války zlomové.
Německý kancléř Konrád Adenauer tehdy prohlásil, že obě dohody ustavují rozhodující etapu Evropského spojenectví.
Projekt sjednocené Evropy, který poprvé představil v roce 1950 tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, přitom neměl za cíl jen hospodářsky sjednotit klíčové evropské státy, ale také předejít potenciálním budoucím válečným konfliktům mezi Německem a Francií.
To s odstupem času potvrdil i pozdější premiér spolkové země Dolní Sasko Ernst Albrecht, jeden z lidí, kteří se vyjednávání kolem Římských smluv přímo účastnili.
„Jednou z německých priorit bylo, že už nikdy nesmí dojít k tak strašné válce. Za druhé se mělo zabránit návratu něčeho podobného, jako byl nacionální socialismus. No a samozřejmě tu bylo přání zlepšit vztahy s ostatními evropskými zeměmi. Přirozeně jsme byli také vděční, že Američané představují bezpečnostní pojistku před válkou se sovětským svazem,“ řekl Albrecht.
Smlouva začala platit v lednu roku 1958 a byla jedním ze základů budoucí evropské spolupráce, která funguje dodnes.
Její důležitost potvrzuje i redaktor hospodářských novin a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu, historik Ondřej Houska: „Je to základní stavební kámen toho, co dnes známe jako Evropskou unii. Úplným základem Evropské unie je společný jednotný vnitřní trh, a právě k němu byly položeny základy v Římě podepsáním zmiňované smlouvy“.
Papež přijal ve Vatikánu lídry 27 zemí Evropské unie. Sobotka ho pozval do Česka
Číst článek
Přesto, že Evropská unie, která má v současné době ještě stále 28 členů prosperuje, objevují se na kráse jednotného společenství vrásky. Tím asi největším je už schválený odchod klíčové země - Velké Británie.
Brexit si Britové odsouhlasili v roce 2016. Radost příznivcům integrace ale nedělají ani vzrůstající nacionální nálady a vliv euroskeptických stran v mnoha členských státech. I nyní je tedy budoucnost nejistá a plná očekávání.
