Historické rozhodnutí, raduje se Erdogan. Podle kritiků se Turecko odklání od demokracie

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za historické nedělní referendum, které vyznělo ve prospěch ústavních změn posilujících pravomoce hlavy státu. V projevu ze své oficiální rezidence vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. Erdogan rovněž uvedl, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se hlasovalo v referendu. Čeští politici se obávají, že nové Turecko znamená odklon od sekularismu a demokracie.

Ankara/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan | Foto: Reuters

„Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády," prohlásil Erdogan k výsledkům hlasování, které změní parlamentní systém v Turecku na prezidentský. „Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly," uvedl též Erdogan. Dodal, že Turci stojí u nejdůležitější reformy ve své historii.

Erdogan poděkoval všem voličům, i těm, kteří řekli „ne". Výsledek je ale podle něj jasný, pro hlasovalo skoro 25 milionů Turků. Bylo jich asi o 1,3 milionu více než těch, kteří ústavní změny odmítli. Za velký úspěch prezident označil hlasování Turků v zahraničí, kde změny podpořilo asi 59 procent hlasujících. Doma pro změny ústavy hlasovalo 51,2 procenta účastníků referenda.

V pondělí navíc oznámila turecká televizní stanice CNN Türk, že dojde ke znovu prodloužení výjimečného stavu. Podle ní se po nedělním referendu o ústavní změně sejde národní bezpečnostní rada a očekává se, že výjimečný stav, který trvá o loňského nezdařeného pokusu o převrat, prodlouží. Vicepremiér Nurettin Canikli potvrdil, že se rada v pondělí sejde a že na programu bude mít prodloužení výjimečného stavu.

Opozice žádá zrušení výsledků referenda

Hlavní turecká opoziční strana v pondělí vyzvala ke zrušení výsledků nedělního referenda o ústavní reformě. Hlasování a sčítání hlasů podle ní provázely podvody. Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva.

Návrh na změnu, která zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou: rozhodlo se pro ni 51,4 procenta hlasujících. Volební komise ale do výsledku nechala započítat i lístky neoznačené oficiálním razítkem.

Volební komise ale tvrdí, že jsou obálky i hlasovací lístky vydané volební komisí platné bez ohledu na to, zda byly označeny razítkem. „Volební lístky nejsou povržené, není důvod k pochybnostem," řekl k věci šéf volební komise Sadi Güven.

Podpůrci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana během shromáždění na podporu referenda. | Foto: Reuters

Tomu ale podle Stockholmského centra pro svobodu (SCF) odporuje turecký volební zákon. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou. Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.

Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti. Problém je také razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne. Byl na něm výraz volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.

Na sociálních sítích začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno. HDP odhaduje, že tři až čtyři procenta hlasů je zmanipulovaných. V pondělí se k referendu mají vyslovit mezinárodní pozorovatelé.

Německo vyzvalo Erdogana, aby po referendu jednal se všemi

Německá kancléřka v pondělí v návaznosti na výsledky referenda vyzvala Erdogana, aby vedl dialog se všemi politickými stranami.

„(Německá) vláda očekává, že turecká vláda teď po tvrdé kampani usiluje o dialog se všemi politickými silami ve společnosti," sdělila Merkelová v reakci na vývoj v Turecku. Spolu s ní se k prohlášení připojil ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

„Turecký národ byl přizván k hlasování o změně ústavy. Německá vláda vzala v úvahu předběžné výsledky referenda a respektuje právo tureckých občanů rozhodnout o ústavním uspořádání své země. Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost, z čehož vyplývá velká odpovědnost pro tureckou vládu a osobně pro prezidenta Erdogana," uvádí se ve společném prohlášení obou německých politiků.

K pečlivému uvážení svých dalších kroků tureckou vládu vyzvala už v neděli Rada Evropy a Evropská unie doporučila Ankaře, aby hledala „co nejširší národní konsensus“.

„Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost “

Angela Merkelová

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení vyzvali turecké instituce, aby usilovaly o co nejširší shodu při uplatňování ústavních změn. Reformy budou podle těchto politiků posuzovány podle toho, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU a jako členské země Rady Evropy.

O posílení pravomocí prezidenta a změnu parlamentního systému na prezidentský usiloval Erdogan dlouhodobě. Turecku vládne tento autoritářský politik de facto už od roku 2003, nejprve byl jedenáct let premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Díky změnám ústavy v případě vítězství ve volbách může vládnout až do roku 2029.

Posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií. Obavy ze zhoršení vztahů v neděli Erdogan podpořil, když zopakoval loňské výhrůžky o obnovení trestu smrti. Ten byl v Turecku zrušen v roce 2004 právě v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme