Kdo zabrání mučení vězňů v Rusku? Hlídacího psa si Putinův režim připnul na vodítko

Vznikly za éry „Medveděvova tání“, aby chránily ruské vězně před brutálním násilím a otrockou prací. Dnes jsou infiltrovány siloviky a na práva vězňů v nich dohlíží například Dmitrij Komnov, exšéf věznice Butyrka zodpovědný za smrt Sergeje Magnitského. Putinův režim dříve nezávislé občanské komise ochromil a naděje trýzněných pohasínají, píše v Moscow Times respektovaná ruská novinářka Zoja Světovová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská novinářka a bojovnice za práva vězňů Zoja Světovová (na archivním snímku z roku 2013). | Foto: Fotobanka Profimedia

Dopis Ildara Dadina, v němž uvězněný aktivista popisuje mučení a výhrůžky smrtí, tento týden znovu upozornil na znepokojivé podmínky v kárných institucích Ruské federace.

‚Bojím se, že mě zlomí mučení. Nepřežiju déle než týden.‘ Uvězněný kritik Kremlu prosí o pomoc

Číst článek

Ruský vězeňský systém je dědicem sovětského gulagu a ponižování, bití a mučení internovaných lidí je běžnou praxí. Už méně časté je, že zprávy o takovém zacházení proniknou na veřejnost, píše Světovová. Laureátka ocenění za rozvoj občanské společnosti v Rusku dobře ví, o čem mluví – přes sedm byla členkou zákonem stanovené občanské komise, která má dohlížet na práva vězňů a na to, zda nejsou za mřížemi porušována.

Tání příznivé obhájcům práv

Léta přitom platilo, že před lidskoprávními aktivisty byly ruské věznice téměř neprodyšně uzavřené. Změnilo se to až v roce 2008 s nástupem Dmitrije Medveděva, který se z pozice čerstvě zvoleného prezidenta pokusil prosadit sérii systémových reforem. Jednou z nich byl také Británií inspirovaný zákon o občanských dozorčích komisích (ONK), vytvořených za účelem pravidelných inspekcí vězeňských zařízení. Zákon občanským inspektorům garantoval vstup do kárných institucí a policejních stanic napříč celou federací.

Éra „Medvedědova tání“ tak umožnila mnoha veteránům etablovaných lidskoprávních organizací, aby jako členové ONK dohlíželi na životní podmínky vězňů a snažili se zajistit, aby odpovídaly zákonu. Upozorňovali přitom na násilné incidenty a stupňovaný nátlak ze strany vyšetřovatelů i dozorců, kteří vězně spojenými silami trýznili, popisuje Světovová.

Zmařené naděje

Naděje, které začátky Medveděvova mandátu vzbudily, však brzy pohasly. Zlom přišel už s ostře sledovaným případem Sergeje Magnitského, který v listopadu 2009 zemřel v obávané moskevské věznici Matrosskaja tišina. Veřejné vyšetřování podezřelého Magnitského úmrtí, které vedla právě ONK v čele se členem Moskevského helsinského výboru Valerijem Borščevem, vyvolalo horečné diskuse jak na půdě Kremlu, tak ve Washingtonu. Tam se stalo základem takzvaného zákona Magnitského a na něm postaveného sankčního seznamu.

Právník a auditor Sergej Magnitskij byl uvězněn, poté co obvinil ruské důstojníky z krádeže daňových přeplatků. Ve vězení také zemřel, podle vyšetřování ONK následkem týrání. | Foto: Fotobanka Profimedia

Jenž každá akce má i reakci, konstatuje novinářka, a zvýšená aktivita zastánců lidských práv přiměla ruské silové struktury k protiúderu. Do moskevské ONK přibyli v roce 2010 noví inspektoři, tentokrát spjatí s armádou a zpravodajskými službami. O tři roky později stanul v čele moskevské komise Anton Cvetkov, šéf organizace „Důstojníci Ruska“ s vazbami na KGB, kterého doprovázeli další spřízněnci z řad siloviků.

Pryč s aktivisty, ať žijí siloviki

Další drtivý úder nezávislým občanským komisím zasadily zatím poslední volby do ONK. Konaly se minulý měsíc a spíš než klasické volby připomínaly speciální operaci tajných služeb, míní Světovová. Ve 42 regionech, tedy celé polovině země (Ruská federace se skládá z 85 administrativních celků – pozn. red.), bylo lidskoprávním aktivistům zamítnuto členství.

Nebezpečí pozdního putinismu: žádný ďábelský génius, ale car v kokonu polopravd a lží

Číst článek

Inspektorem, který má dohlížet na práva vězňů, se místo toho stal kupříkladu Dmitrij Komnov, zdiskreditovaný právě kauzou Magnitskij. Bývalý ředitel věznice Butyrka nese zodpovědnost nejen za prudké zhoršení Magnitského zdraví, ale také za manipulaci s informacemi o stavu vězněného.

V ONK nově působí i Pavel Pjatnitskij, na kterém lpí obvinění z vydírání rodin vězňů. (Naopak Zoja Světovová byla z ONK odstavena. Cenami ověnčená novinářka přitom v komisi působila přes sedm let, pomohla mnoha vězňům a některé nespravedlivě odsouzené pomohla osvobodit, například sedminásobnou matku Světlanu Davydovovou, perzekuovanou kvůli ruské invazi na Ukrajinu – pozn. red.)

Světlana Davydovová byla souzena jako zrádkyně za to, že ukrajinské úřady varovala před ruskou invazí. | Foto: Fotobanka Profimedia

V moskevské komisi tak dnes zasedají tři novináři a tři lidskoprávní aktivisté, ale dalších 25 inspektorů tvoří někdejší siloviki, případně jejich podnikatelští partneři. Hradba, kterou se zákon z roku 2008 pokusil vztyčit mezi vězni a zvůlí silových složek režimu, je po osmi letech v rozvalinách.

Aktivisté plánují výsledky říjnových voleb napadnout u soudu a žádat jejich opakování, jenže výsledek takových žalob se dá předvídat. Justice, která je součástí systému vybudovaného na loajalitě a represi, jim vyhoví jen stěží, píše Světovová. Přesto tvrdí, že se aktivisté nesmí vzdát a dál bojovat za veřejnou kontrolu ruských věznic – nejen kvůli Ildaru Dadinovi, ale i ve prospěch mnoha, mnoha dalších.

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru