'Lidé nechtějí dávat peníze na zabíjení dětí'. Taliban sužují finanční potíže

Talibanu ubývá finančních prostředků a schází mu hotovost, Tradiční dárce Talibanu odrazuje vysoký počet civilních obětí. Dříve Taliban bojoval proti zahraničním vojákům, ale ti už z Afghánistánu odešli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Talibanští vzbouřenci v Afghánistánu

Hnutí dostávalo prostředky od svých sympatizantů v celém regionu, včetně bohatých Afghánců i Arabů v Perském zálivu, napsal britský deník Guardian. Deník mluvil s několika členy hnutí, zejména s „diplomatem“ Talibanu mullou Rahmatulláhem Kakazádou. Podle něj začíná být povstání nepopulární a lidé „nechtějí dávat peníze na zabíjení dětí“, uvedl.

Dnes má hnutí ale tak málo peněz, že někteří jeho vážně zranění bojovníci už nejsou vítáni v pákistánských soukromých nemocnicích, protože neplatí účty, potvrdily zdroje Talibanu.

Afghánci volí nový parlament. Zemi ohrožuje Tálibán, jde hlavně o bezpečnost

Číst článek

Podle Kakazády navíc odchod zahraničních vojáků v roce 2014 a vnitřní boje v Talibanu oslabily legitimitu války, kterou hnutí stále prezentuje jako „boj proti okupaci“. Peněz začalo ubývat loni v červenci, když se potvrdilo, že vůdce Talibanu mulla Umar je už několik let po smrti.

Další ránu zasadilo finančním ziskům zabití Umarova nástupce mully Achtára Mansúra americkým bezpilotním letounem. Mansúr jednal s většinou dárců osobně. Kvůli vnitřním rozbrojům zase klesly příjmy z produkce opia v jižním Afghánistánu. A letos v létě se nepohodl současný vůdce hnutí mulla Haibatulláh Achundzáda s Ibrahímem Sadárem, předsedou vojenské rady, která tradičně posílala část peněz vedení sídlícímu v Pákistánu. Teď ale Sadár, který žije v provincii Hílmand, Achundzádovi vzkázal, ať se přestěhuje do Afghánistánu.

Při útoku na hotel v Kábulu jsme zabili desítky lidí, tvrdí Tálibán. Úřady oběti nepotvrdily

Číst článek

Podle diplomata Kakazády se nejvyšší představitelé Talibanu shodují, že hnutí se musí usmířit s afghánskou vládou a konflikt ukončit, protože dobře vědí, že vojenské úspěchy z devadesátých let se už nebudou opakovat. Na dobytí Kundúzu se Taliban připravoval rok a Afghánistán má 34 provincií. Trvalo by tak 34 let, než by obsadil celou zemi, ale i to pouze na jediný týden, vysvětlil Kakazáda. Vedení hnutí si však nepřeje, aby se na mírovém procesu podílel Pákistán. Chce se od něj odvrátit, aby získalo respekt Afghánců.

Pákistánu se to nelíbí. Před měsícem ho rozladilo, že se v Kataru sešli zástupci Talibanu s vyjednavači afghánské vlády bez vědomí Islámábádu. Nespokojenost s pákistánským vlivem je však velká a mnoho členů hnutí požaduje, aby se vedení od Pákistánců odpoutalo a přestěhovalo se do Afghánistánu. To ale není jen tak, vysvětluje Kakazáda.

„Kdybychom z Pákistánu odešli, nepřežili bychom ani týden,“ cituje diplomata Talibanu britský deník Guardian.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme