Migrační krizi mají Evropské unii pomoci řešit africké státy výměnou za hospodářskou pomoc

Evropská unie chce podepsat smlouvy s pěti klíčovými africkými státy, které budou přijímat odmítnuté azylanty výměnou za podporu hospodářského rozvoje. Vyplývá to ze závěrečných prohlášení prvního dne summitu Evropské unie v Bruselu. Osmadvacítka také zvažuje sankce proti Rusku kvůli náletům na syrské Aleppo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu v Bruselu | Foto: Reuters

Podle lídrů EU je situace ve východním Středomoří stabilní díky jarní dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem. Dodali ale, že je třeba pracovat na důsledném dodržování této dohody a také na prohlubování spolupráce s africkými zeměmi. A to na příklad formou investic nebo rozvojové pomoci.


Osmadvacítka chce uzavřít smlouvy s Mali, Nigerem, Nigérií, Senegalem a Etiopií, které by těmto zemím zaručily podporu hospodářského rozvoje výměnou za přijímání odmítnutých azylantů ze států EU.

Evropská unie také odsoudila krveprolití v syrském Aleppu a je připravena zavést sankce proti jeho pachatelům. Ze závěrečného dokumentu prvního dne summitu ale vypadla část hrozba o cílených sankcích proti podporovatelům syrského režimu, protože politici se nedokázali shodnout v názoru na Rusko.

Mayová: Evropská unie by se neměla scházet bez Velké Británie

Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Rusko nechce být partnerem Evropské unie kvůli svým mocenským ambicím. Jde mu jen o to rozšířit vlastní vliv. Proto se kancléřka kloní k té části unie, která považuje Moskvu za strategický problém. A to i kvůli bombardování syrského Aleppa. Prioritou ale podle ní je pomoci civilistům v Aleppu.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je ale vůči Rusku mnohem smířlivější. „Musíme se snažit vést s Ruskem dialog tam, kde je to v oboustranném zájmu Evropské unie a Ruska. Já myslím, že je řada oblastí, kde musíme navzdory problémům, které jsou na Ukrajině, pokračovat v dialogu s Ruskem,“ řekl český premiér.

Unie pohrozí podporovatelům Asadova režimu sankcemi, vyplývá z dokumentu

Číst článek

Unijní lídři na summitu také vyzdvihli několik ruských bezpečnostních hrozeb. Na příklad narušování vzdušného prostoru, dezinformační kampaně, kyberútoky a zasahování do politického procesu v unijních zemích. Představitelé států Evropské unie se shodli na tom, že musejí být v rozhovorech s Ruskem jednotní. Rusko zastavilo nálety na Aleppo a vytvořilo několik koridorů k evakuaci raněných. Příměří ale podle Kremlu narušují islámští radikálové.

Britská premiérka Theresa Mayová na summitu potvrdila, že Británie aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy do konce března 2017. Zároveň ale také řekla, že by Evropská unie neměla organizovat schůzky bez účasti Velké Británie, protože země je stále právoplatným členem unie.

Narážela tak na zářijovou schůzi lídrů sedmadvacítky bez britského zastoupení v Bratislavě. Předseda evropské rady Donald Tusk ale nesouhlasil. Ostatních 27 členů unie má podle něj povinnost setkávat se a vyjednávat společnou strategii a budoucí podobu jednání s Británií při jejím odchodu.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru