Migranti z největšího tábora v Aténách: Keňan touží po vlastním krámku, Afghánec Omeed chce do Německa
Uprchlický tábor Eleonas v Aténách se stal dočasným domovem pro tisíce běženců. Hlavně Afghánci se tu už rok tísní v mobilních domcích, které jsou stejně veliké jako náš průměrný obývací pokoj. Přesto patří tento tábor k nejkomfortnějším v celém Řecku, navíc se jeho obyvatelé mohou volně pohybovat i mimo něj. Proto je běžně potkáte i na největším bleším trhu v Aténách, který s táborem přímo sousedí.
Tržiště u stanice metra Eleonas nabízí zboží všeho druhu. Od filmů z produkce indického Bollywoodu přes rámečky s fotografiemi goril, lovecké trofeje až po nabíječky na mobily, které už patří do technického pravěku.
Reportáž Roberta Mikoláše z blešího trhu u největšího uprchlického tábora v Aténách
Je tu slyšet hluk, křik, smlouvání i hádky tisíců lidí proplétajících se mezi hromadami obnošeného oblečení, bot, starého nádobí i tisíckrát ohraných desek a cédéček. Vše je rozprostřeno na prašné zemi u silnice lemované z obou stran betonovými zdmi.
Po tržišti chodí Řekové, Pákistánci, Afghánci, Syřané, muži a ženy v krátkých tričkách a kraťasech i zahalené v hidžábech. Turisté i uprchlíci. Všichni tu nakupují, protože právě tady je vše nejlevnější.
At #Eleonas reception centre. We need to ensure children and other vulnerable groups are protected pic.twitter.com/E6oqoofsvL
— Věra Jourová (@VeraJourova) 12. září 2016
Keňan by si chtěl v Řecku otevřít obchod
Mladý Keňan potřebuje sportovní boty. Ne nové, ale aspoň neroztrhané. Jedny černé mu jakžtakž padnou, navíc je ze tří eur usmlouval na dvě. Proto se dlouho nerozmýšlí a rovnou si je nechává na nohou a ty staré odhazuje na hromadu suti.
Říká, že přestože nabídka je obrovská, najít správnou velikost není úplně jednoduché. Do Řecka připlul vloni a útočiště našel v nedalekém uprchlickém táboře. Zdejší podmínky pro něj prý sice představují těžkou zkoušku, ale doma v rodné zemi to bylo mnohem horší.
Skvrna na pověsti dobrovolníků z Calais: v Džungli ‚sexuálně vykořisťují‘ uprchlíky
Číst článek
Chtěl by se postavit na vlastní nohy a třeba si v Řecku otevřít vlastní obchod. A pak se jednou i vrátit. Mezi běženci přežívajícími v Eleonas je tak spíš výjimkou.
90 eur měsíčně, poukázky na potraviny a teplé jídlo
Asi třicetiletá Afghánka před sebou tlačí kočár a v něm postarší televizor. Její bratr, 22letý Omeed, jí přibíhá na pomoc. V táboře se mu moc nelíbí, v domku o rozměrech osm na čtyři metry se jich už přes půl roku tísní třináct, ale teď se budou aspoň moci dívat na televizi. Jinak prý v celém areálu, kde žije asi 2300 migrantů, není moc co dělat.
Zdejší podmínky jsou podle Omeeda vyhovující. Na osobu dostávají měsíčně 90 eur a k tomu poukázky do obchodu s potravinami. Denně jim také přivážejí teplé jídlo, nejčastěji rýži a zeleninu. Přesto chce jako většina Afghánců odejít. Do Německa nebo Nizozemska.
Teď Omeed čeká na další pohovor s řeckými úředníky a pak ho na základě přerozdělovacích kvót schválených Evropskou unií možná pošlou jinam. Domů se ale už vrátit nechce. Bezpečnostní situace v Afghánistánu se podle něj sice zlepšila, ale Taliban stále zůstává velkou hrozbou.
