Migranti z největšího tábora v Aténách: Keňan touží po vlastním krámku, Afghánec Omeed chce do Německa

Uprchlický tábor Eleonas v Aténách se stal dočasným domovem pro tisíce běženců. Hlavně Afghánci se tu už rok tísní v mobilních domcích, které jsou stejně veliké jako náš průměrný obývací pokoj. Přesto patří tento tábor k nejkomfortnějším v celém Řecku, navíc se jeho obyvatelé mohou volně pohybovat i mimo něj. Proto je běžně potkáte i na největším bleším trhu v Aténách, který s táborem přímo sousedí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tržiště u uprchlického tábora Eleonas v Aténách | Foto: Robert Mikoláš

Tržiště u stanice metra Eleonas nabízí zboží všeho druhu. Od filmů z produkce indického Bollywoodu přes rámečky s fotografiemi goril, lovecké trofeje až po nabíječky na mobily, které už patří do technického pravěku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Roberta Mikoláše z blešího trhu u největšího uprchlického tábora v Aténách

Je tu slyšet hluk, křik, smlouvání i hádky tisíců lidí proplétajících se mezi hromadami obnošeného oblečení, bot, starého nádobí i tisíckrát ohraných desek a cédéček. Vše je rozprostřeno na prašné zemi u silnice lemované z obou stran betonovými zdmi.

Po tržišti chodí Řekové, Pákistánci, Afghánci, Syřané, muži a ženy v krátkých tričkách a kraťasech i zahalené v hidžábech. Turisté i uprchlíci. Všichni tu nakupují, protože právě tady je vše nejlevnější.

Keňan by si chtěl v Řecku otevřít obchod

Mladý Keňan potřebuje sportovní boty. Ne nové, ale aspoň neroztrhané. Jedny černé mu jakžtakž padnou, navíc je ze tří eur usmlouval na dvě. Proto se dlouho nerozmýšlí a rovnou si je nechává na nohou a ty staré odhazuje na hromadu suti.

Říká, že přestože nabídka je obrovská, najít správnou velikost není úplně jednoduché. Do Řecka připlul vloni a útočiště našel v nedalekém uprchlickém táboře. Zdejší podmínky pro něj prý sice představují těžkou zkoušku, ale doma v rodné zemi to bylo mnohem horší.

Skvrna na pověsti dobrovolníků z Calais: v Džungli ‚sexuálně vykořisťují‘ uprchlíky

Číst článek

Chtěl by se postavit na vlastní nohy a třeba si v Řecku otevřít vlastní obchod. A pak se jednou i vrátit. Mezi běženci přežívajícími v Eleonas je tak spíš výjimkou.

90 eur měsíčně, poukázky na potraviny a teplé jídlo

Asi třicetiletá Afghánka před sebou tlačí kočár a v něm postarší televizor. Její bratr, 22letý Omeed, jí přibíhá na pomoc. V táboře se mu moc nelíbí, v domku o rozměrech osm na čtyři metry se jich už přes půl roku tísní třináct, ale teď se budou aspoň moci dívat na televizi. Jinak prý v celém areálu, kde žije asi 2300 migrantů, není moc co dělat.

Zdejší podmínky jsou podle Omeeda vyhovující. Na osobu dostávají měsíčně 90 eur a k tomu poukázky do obchodu s potravinami. Denně jim také přivážejí teplé jídlo, nejčastěji rýži a zeleninu. Přesto chce jako většina Afghánců odejít. Do Německa nebo Nizozemska.

Teď Omeed čeká na další pohovor s řeckými úředníky a pak ho na základě přerozdělovacích kvót schválených Evropskou unií možná pošlou jinam. Domů se ale už vrátit nechce. Bezpečnostní situace v Afghánistánu se podle něj sice zlepšila, ale Taliban stále zůstává velkou hrozbou.

Robert Mikoláš, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme