Miminka na prodej. Reportáž o obchodnících s bezbrannými životy, kteří věří, že 'peníze zmůžou všechno'

UVNITŘ VIDEO. Zaře je osm let. Nemá občanství, a tudíž ani nárok na veřejné vzdělání a na lékařskou péči. Pět let čekala, než jí úřady vystavily pravý rodný list, další tři roky trvalo, než finalizovaly její adopci. Zařina matka se jmenuje Hartini Zainudinová a svou dceru poprvé spatřila, když Zaře byly tři měsíce. V ten samý den si ji koupila za 3000 dolarů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Své miminko si můžete vybrat online. V katalogu na prodej dětí najdete čínské, malajsijské… jako v supermarketu:"

"Své miminko si můžete vybrat online. V katalogu na prodej dětí najdete čínské, malajsijské… jako v supermarketu:" | Foto: Repro Al-Džazíra/Youtube

Obchod s novorozeňaty v Malajsii kvete, a Zara je jednou z mnoha obětí. Nezákonný, ale velmi lukrativní byznys prorostl všemi vrstvami malajsijské společnosti. Sytí konta překupníků, lékařů, policistů, úředníků i nevěstinců a točí se v něm nejen miliony dolarů, ale také tisíce bezbranných lidských životů.

Čtyřměsíční vyšetřování malajských zpravodajů stanice Al-Džazíra odhalilo, jak snadné je koupit si v Malajsii dítě a získat falešné doklady o jeho identitě – i to, jak lehce takové dítě na prodej skončí v rukách pedofilů či žebráckých gangů místo v náruči rodičů.

Stejně mohla před osmi lety dopadnout i Zara, kdyby se o ní nedoslechla Hartini Zainudinová. Překupnice, která měla tříměsíční holčičku v moci, pro ni nemohla sehnat zájemce a v touze po výdělku kontaktovala právě Hartini, známou aktivistku za práva dětí. „Řekla: ‚Buď si ji koupíte vy, nebo půjde do Thajska,‘ “ vzpomíná Hartini v reportážním snímku Al-Džazíry Miminka na prodej. Thajsko znamenalo žebrání, pravděpodobně i zmrzačení, možná dětskou prostituci. A tak Hartini kývla.

V Íránu roste obchod s dětmi. Zoufalé ženy prodávají vlastní potomky za 50 dolarů

Číst článek

Doma v Kuala Lumpuru neprodleně uvědomila policii a sociální úřad. Jenže, jak tehdy sama dobře věděla, Zara byla zrnkem v moři písku. Na internetu se nabízejí stovky v Malajsii narozených dětí, které „potřebují milující domov“, spolu s předpokládaným termínem porodu, stavem matky a pomyslnou cenovkou – včetně takzvaného „poplatku útěchy“ pro rodičku.

Supermarket miminek

„Své miminko si můžete vybrat online. V katalogu na prodej dětí najdete čínské, malajsijské… jako v supermarketu. Světlá pleť a chlapeček, za ty se platí nejvíc. Tmavší a holčička, zaplatíte méně. Takhle to chodí,“ vysvětluje Hartini. Cena za novorozeně se může vyšplhat i na 8000 dolarů, přesto je poptávka obrovská: v jihovýchodní Asii mohou bezdětné páry na legální adopci čekat roky, a zdaleka ne všechny ve vysilující zkoušce trpělivosti obstojí.

Za jeden z nich se vydávali i reportéři Al-Džazíry. Skrytou kamerou díky tomu natočili jednání hned s několika zástupci stinného byznysu, kteří si berou za rukojmí nejen zranitelné novorozence, ale také jejich matky. Mezi těhotnými jsou chudé ekonomické migrantky, kterým zákon zakazuje v Malajsii porodit, i neprovdané Malajsijky, jež v konzervativní zemi utíkají před drtivým stigmatem svobodné matky.

Obchodníci s dětmi jim nabízejí dočasné „útočiště“ ve svých „azylových“ domech, dokud neporodí. Pak ženy mohou jít po svém, obvykle s nevysokou finanční kompenzací, zatímco miminko je zhodnoceno, oceněno a nabídnuto k prodeji - bez ohledu na to, jestli matka po porodu protestuje. I proto řada překupníků preferuje migrantky, které v zemi nemají taková práva jako držitelky malajsijského občanství.

„Obstarala jsem přes tisíc Indonésanek, s nimi nebyly žádné problémy,“ honosí se v rozhovoru s údajnými manžely z Al-Džazíry překupnice, která si přezdívá Bonda (Matka). Dodává, že momentálně má k dispozici celkem 78 těhotných žen a posléze nabízí jak fotokatalog, tak setkání s vybranými rodičkami. Za dítě a falešný rodný list si účtuje 2500 dolarů, které zahrnují i úplatek úřadům včetně policie. „Potřebujete člověka zevnitř, aby to šlo hladce,“ říká.

'Vietnamské jsou taky OK, ne?'

Hlavní jsou ovšem peníze, zdůrazňuje reportérům v utajení doktor Pannir, který inzeruje jak svůj um porodníka, tak zfalšování dokladů. „Mám spoustu kontaktů, šéfe. Malajsie je druhá nejzkorumpovanější… Peníze tu zmůžou všechno,“ směje se. Své služby cení na 5000 dolarů s tím, že pokud si zájemce připlatí ještě 2500, obstará i poptávané čínské novorozeně se světlejší pletí. Anebo aspoň vietnamské: „Vietnamské jsou taky OK, ne? Vypadají jako čínské.“

Pannir také potvrzuje, že peníze na úplatky jdou „až úplně nahoru“ – do JPN neboli Národního registračního úřadu, jehož prověření zaměstnanci umí nejen vyrábět rodné listy, ale také držet jazyk za zuby.

„ Říkají, že musíme sehnat doktora, aby změnil (matčino) jméno v předporodních lékařských záznamech a nahradil je naším. Po porodu pošlou zfalšované dokumenty do vládního registru, který vydává rodné listy, s našimi jmény jako skutečnými rodiči. Pak nikdo nepozná, že dítě není naše. “

Z „oboru“ je rovněž rodinná klinika Bersalin Lam, která má v obchodu s dětmi desítky let zkušeností a užitečných kontaktů. „V každé (pobočce) JPN máme úředníka, kterému platíme. Děláme to velmi často,“ uklidňuje předstírané obavy manželů-reportérů tamní lékařka (a zároveň snacha majitelů kliniky). Porod vyjde na 625 dolarů, dítě a doklady na 7000.

Někdy dítě prodávají i samotné matky. V reportáži vystupuje (bez obličeje a se zkresleným hlasem) také mladá Filipínka, jíž nedávno vypršelo pracovní vízum a v Malajsii by porodila dítě bez státní příslušnosti.

Chcete svoje geny? Vyspěte se s prostitutkou

Organizovaný obchod s novorozeňaty provozují také nevěstince. Antikoncepce pro prostitutky už není žádoucí, mnohem výnosnější totiž je, aby otěhotněly, konstatuje Aegile Fernandezová z organizace Tenaganita (iniciativa bojuje proti obchodu s lidmi, pozn. red..) „Dovážejí sem ženy s příslibem práce, ale zavřou je tu, znásilňují a děti pak prodají,“ říká s tím, že kupci často bývají kriminální sítě. „Tyhle děti koupí syndikáty, a když dospějí do věku osmi let, nabízejí je pedofilům.“

Po týdnech vyšetřování se Al-Džazíra dostala i k nejmenovanému pasákovi, který přislíbil čínské dítě. „Máme čínské agenty, kteří nám do Malajsie vozí dámy z Číny. Můžete se s ní vyspat vy sám, jestli chcete své vlastní dítě,“ nabídl novináři.

Jakmile reportéři odhalili svou identitu, protagonisté reportáže se od svých předchozích slov distancovali a okamžitě s nimi přerušili kontakt. Sociální úřad odmítl výsledky vyšetřování komentovat a žádost o rozhovor smetl také Národní registrační úřad. Na laxnost zodpovědných činitelů, kteří nad nezákonným obchodováním s lidskými životy zavírají oči, si stěžuje i Aegile Fernandezová: „Zlobím se na nás Malajsijce. Na náš vlastní stát, naši vlastní vládu, kvůli tomu jejich ‚No a?‘ přístupu.“

„Někteří z těch lidí možná opravdu chtějí pomoct bezdětným párům nebo ženám, co nechtěně otěhotněly. Za tu správnou sumu,“ zdůrazňuje reportér na konci snímku. „Napříč celým řetězcem se důraz klade na peníze, postup a ochranu před zákonem. Nejsou tu žádné pořádné prověrky adoptivních rodin, žádné ověřování, jestli budou dobrými rodiči. (Systém) naprosto ignoruje zájmy dítěte.“

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme